I když se v systému stavebního spoření schyluje k výrazným změnám, klienti o tento finanční produkt i nadále stojí. Podle statistik ministerstva financí se v prvním čtvrtletí letošního roku uzavřelo přes 116 tisíc nových smluv, což je zhruba o 20 tisíc víc, než za stejné období loňského roku. Zvýšený zájem o stavební spoření potvrzuje také Lucie Drásalová, analytička společnosti Partners: „Z pohledu celkových nových cílových částek se nám produkce téměř zdvojnásobila. Za první čtvrtletí roku 2011 jsme v Partners uzavřeli smlouvy na cílové částky ve výši 81 milionů korun, zatímco v prvním čtvrtletí letošního roku to bylo již 156 milionů.“ Přesto se najde řada potenciálních klientů, kteří jsou kvůli neustálým změnám na pochybách. „O stavebku už delší dobu přemýšlím. Za pár let bych si chtěl pořídit vlastní byt, a protože už mám něco našetřeno, rád bych využil úvěr ze stavebního spoření. Když se ale dívám, jak se pravidla pořád mění, tak nevím, jestli to má vůbec cenu,“ říká grafik Jakub Havel, kterého jsme oslovili v naší čtenářské anketě. Podobně odpovídá většina dotázaných. Vadí jim především to, že u kdysi přehledného a jasně čitelného produktu nyní nikdo pořádně neví, jaká je jeho budoucnost a jaké další změny nás ještě čekají. Současná vládní koalice totiž se stavebním spořením pořád ještě neskončila.
Od roku 2014 by měla být zavedena takzvaná „účelovost“, tedy možnost využít státního příspěvku pouze na účely spojené s bydlením. Tato změna sice bude znamenat pro spořitelny i klienty větší administrativní zátěž, na druhou stranu jde vzhledem k názvu a zaměření samotného produktu o celkem logický krok. Nabízí se však otázka, zda je opravdu nezbytně nutný. Z dostupných údajů totiž jasně vyplývá, že většina peněz, které klienti posílají do systému stavebního spoření, je nakonec stejně vynakládána na bydlení.
Je tu ovšem jedna chystaná účelovost. A ta už vzhledem k názvu produktu tolik nabíledni není. Ministerstvo financí se rozhodlo umožnit klientům stavebních spořitelen, aby si peníze ze stavebního spoření po ukončení spořicí fáze převedli do třetího pilíře důchodového systému. Oproti „účelům bydlení“ je ovšem u „účelu penzijního připojištění“ jeden rozdíl. U bydlení se mluví o povinně účelovém využití státního příspěvku, ve druhém případě jsou ale ve hře peníze vložené do stavebního spoření. „Je chyba, že se bude moci převést na penzijní spoření pouze celá naspořená částka, nikoliv jen její část. Chytře nastavený systém by umožnil klientovi vybrat, jak velkou část peněz chce uložit na penzi a jak velkou využít jinak. Nesmyslná volba buď–anebo bude znamenat, že peníze si na penzijní účet převede jen minimum klientů,“ pochybuje o přínosu této změny ekonom Tomáš Prouza. Předložení dokladu na 12 tisíc korun – což je maximální státní podpora – které byly využity na bydlení, je pro klienty skutečně mnohem schůdnější než přesunutí veškerých naspořených peněz do důchodového systému. Ministerstvu financí tak snaha o větší naplnění třetího pilíře nebude dost možná nic platná.
Zdaleka nejvíc emocí však nevyvolávají změny kolem účelovosti, ale snaha ministerstva financí otevřít systém stavebního spoření univerzálním bankám. K tomu by mělo dojít od roku 2015. Cílem této změny je podle ministra financí Miroslava Kalouska zvýšení konkurence na trhu a větší stabilita produktu. S tím však naprosto nesouhlasí zástupci stavebních spořitelen, kteří namítají, že by na trhu naopak vzniklo prostředí nerovné a jediný důsledek těchto změn by byl takový, že stavební spoření časem zanikne. „Univerzální banky mohou již nyní a bez omezení nabízet stavební spoření. Podmínkou je, aby si založily stavební spořitelnu. Tak proč to nikdo neudělal? Především proto, že regulace stavebního spoření je velmi tvrdá. Spořitelny nemohou libovolně nakládat s penězi střadatelů, úroky na úvěry ze stavebního spoření jsou fixní po celou dobu splácení,“ vysvětluje Vojtěch Lukáš, předseda Asociace českých stavebních spořitelen. „Teoreticky správný cíl posílit na trhu stavebního spoření konkurenci je v praxi naplňován naprosto nevhodným způsobem, který může vážně poškodit stavební spořitelny. Pro ně totiž stále platí přísná pravidla pro nakládání se vklady klientů, zatímco banky, které budou moci nově stavební spoření nabízet, žádná omezení nemají a peníze klientů budou moci použít na mnohem výnosnější produkty,“ připomíná Tomáš Prouza. Také ekonom Petr Teplý, který se svým kolegou Romanem Horváthem v loňském roce vypracoval studii Budoucnost modelu stavebních spořitelen, upozorňuje na možný rozpor: „Na jedné straně je legitimní vytvořit konkurenci stavebním spořitelnám. Na druhé straně je v současnosti trend oddělit rizikové a bezpečné bankovnictví, jak tomu je například ve Velké Británii. Česko jde tedy opačným směrem. Nabízí se otázka, kdo zabrání bankám, aby z depozit vybraných v rámci stavebního spoření nepůjčovaly spotřebitelské úvěry či v extrémním případě neinvestovaly do derivátů.“
Rozhovor s Petrem Teplým a Romanem Horváthem o budoucnosti a možnostech stavebního spoření v Česku:
► Změny ve stavebním spoření? Aby se s vaničkou nevylilo i dítě!
Otázkou tedy zůstává, zda budou běžné banky dostatečně motivovány k tomu, aby nabízely překlenovací úvěry, kterými dnes začíná přes 80 procent všech úvěrů ze stavebního spoření. Banky se budou logicky soustředit především na hypoteční úvěry, avšak menší úvěry na bydlení pro ně asi nebudou dostatečně výhodné. Minimálně ne za podmínek, jaké dosud nabízely stavební spořitelny, které k tomu využívaly peněz ostatních střadatelů. Větší úbytek klientů stavebních spořitelen tak může znamenat, že i tyto instituce budou nuceny zvýšit úrokové sazby. Argument ministerstva financí, že na změnách vydělají hlavně klienti, tak nemusí být nakonec pravdivý. „Nechápu, proč se vláda snaží pořád měnit něco, co dobře funguje. Stavební spoření naučilo Čechy spořicím návykům, ale i plánování úvěrů. Neustálé změny a ořezávání stavebního spoření v posledních letech znejišťují nejen spořitelny, ale především klienty,“ varuje Patrik Nacher, provozovatel serveru Bankovnipoplatky.com.
Návrh novely zákona o stavebním spoření přitom nedoporučila ani Legislativní rada vlády. Proti se staví také řada odborníků z řad ekonomů, kteří upozorňují, že omezení stavebního spoření by se státu nemuselo vyplatit ani z pohledu příjmů. Snížení investic na bydlení či nižší objem stavebních prací se v rozpočtu zpětně promítne v nižších příjmech z DPH či daní z příjmů. V zákulisí boje o budoucí podobu systému stavebního spoření se již nyní šušká, že se připravuje ústavní stížnost, která by měla napadnout změny spojené s „kontroverzní“ novelou. Je tedy pravděpodobné, že nejistota klientů stavebních spořitelen bude pokračovat i nadále.
Sbohem kurzové přirážky
Nakupte s nejlepším měnovým kurzem na českém trhu a ušetřete při lyžování, u moře nebo při nákupech v zahraničí.
Sdílejte článek, než ho smažem
