Minulý týden Sněmovna nechala projít prvním čtením hojně diskutovanou noveluzákona o stavebním spoření. Ta mimo jiné zavádí přísnou účelovost státní podpory: napříště ji bude možné využít výhradně na bydlení (stavbu nebo koupi nemovitosti), případně i s celou uspořenou částkou převést na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření.
Novela by navíc otevřela trh stavebního spoření klasickým bankám, s jejich konkurencí by se stavební spořitelny jen těžko vyrovnávaly.
Nejde ovšem o blesky z čistého nebe: už před dvěma lety se státní podpora snižovala a došlo ke zdanění výnosů ze stavebka. Z pohledu stavebních spořitelen zkrátka rána za ranou. Ještě loni vypadala strategie spořitelen jasně: bude zle, drž klienta, než uteče, nejradši si ho pořádně přivaž:
Teď to vypadá na obrat kurzu: spořitelny se naopak snaží části klientů zbavit. Tedy přesněji řečeno: zbavit se letitých smluv o stavebním spoření s vyšším úročením vkladů. Situace se totiž od doby, kdy se podepisovaly, výrazně změnila – a to hlavně kvůli nízkým základním sazbám České národní banky. Ceny hypoték jsou rekordně nízko. A dlouhodobé stavební spoření nemá moc možností, jak na dění na trhu pružně reagovat.
Vyhnání z ráje slušných úroků
Nejrozhodnější přístup zatím zaujala Raiffeisen stavební spořitelna: klientům začala smlouvy jednostranně vypovídat. Vydala se tak svým způsobem na podobnou cestu, po jaké se loni pustila její sesterská banka.
„V říjnu 2002 jsem uzavřel smlouvu s Raiffeisen stavební spořitelnou. Cílová částka byla pět set tisíc korun,“ začíná popisovat svou zkušenost náš čtenář Petr. Zatím naspořil čtyři sta padesát tisíc. „Konkrétně jde o tarif M01 s úrokovou sazbou 3 + 1 %. Nedávno mi ale stavební spořitelna smlouvu jednostranně vypověděla s odůvodněním, že úrok 3 + 1 % je už pro ně neúnosně vysoký. Z mojí strany přitom nedošlo k žádnému porušení smluvních podmínek,“ popisuje pan Petr. Dodává, že i když ho postup spořitelny nepříjemně překvapil, je mu jasné, že se proti němu může jen těžko bránit – všeobecné obchodní podmínky totiž jednostranné vypovězení smlouvy umožňují. „Problém mám ovšem s tím, že při uzavírání smlouvy jsem zaplatil jako poplatek jedno procento z cílové částky – kterou mi teď spořitelna nechce umožnit dospořit. Jsem tak vlastně okraden o rozdíl mezi původně zaplacenou částkou (čili jedním procentem z cílové částky) a jedním procentem z částky skutečně naspořené,“ zlobí se pan Petr.
Vyhazov pro víc než deset tisíc klientů
S žádostí o komentář jsme přirozeně oslovili i Raiffeisen stavební spořitelnu. Její tisková mluvčí Renata Zikmundová nám potvrdila, že se rozhodně nejedná o ojedinělý případ. „Hlavním důvodem, proč jsme přistoupili k nepopulárnímu kroku ukončení některých vysoce úročených smluv o stavebním spoření, byl fakt, že nastavení úrokových sazeb v České republice dosáhlo historického dna a oficiální prognózy předpokládají jeho minimálně střednědobé trvání. Jednalo se o skupinu smluv uzavřených před rokem 2003 a s úrokem čtyři procenta ročně,“ uvedla Renata Zikmundová. Zároveň připomněla, že možnost výpovědi je zakotvena ve smluvních podmínkách a že vypovězené smlouvy jsou mnoho let po vázací lhůtě.
A kolik klientů dostalo stejně jako pan Petr vyhazov bez vlastního přičinění? „Zatím se jednalo o jedno a půl procenta našich klientů [čili něco přes deset tisíc lidí – pozn. redakce]. O dalším postupu zatím nebylo rozhodnuto,“ odpovídá Renata Zikmundová.
Dotčeným klientům podle jejích slov stavební spořitelna opakovaně nabízela úpravu smluvních podmínek. „Na tuto nabídku však reagovala jen malá část z nich,“ dodává mluvčí Raiffeisen stavební spořitelny. A čím si nezájem klientů vysvětlit? „Spořitelna mi navrhla změnu nastavení smlouvy – tedy snížení úroku ze 3 + 1 procenta na 2 procenta. ‚Výhoda‘ má podle spořitelny spočívat v okamžitém vyplacení onoho procentního zvýhodnění. Pro mě jako klienta byly ale navržené úpravy smluvních podmínek jednoznačně nevýhodné,“ komentuje pan Petr.
Mluvčí Raiffeisen stavební spořitelny nám sdělila, že klientům, kteří dostali výpověď, spořitelna současně udělala „zvýhodněnou obchodní nabídku“ pro zachování tříprocentního úroku na spoření včetně získání dosavadního úrokového bonusu. „A také nabídku na úvěr s úrokovou sazbou výrazně nižší než sjednanou ve smlouvě o stavebním spoření,“ doplňuje mluvčí. Pan Petr k tomu říká, že o možnosti zachování tříprocentního úroku nic neví. „Stejně bych tuto nabídku ale nechtěl využít. A úvěr nepotřebuji. K jeho přijetí mě samozřejmě poradkyně spořitelny tlačila, ale opravu o něj nemám zájem,“ konstatuje pan Petr. Je zkrátka jedním z takzvaných „přátelských klientů“ – kteří chtějí zhodnocovat své úspory za podmínek, jaké stavební spořitelna nabízí, ale úvěr ze stavebního spoření čerpat nechtějí. Právě tito klienti jsou pro stavební spořitelny za normálních okolností nepostradatelní – znamenají pro ně důležitý zdroj peněz, díky kterému mohou ostatním klientům poskytovat úvěry. Ovšem: v době, kdy úrokové sazby klesají na minimum a kdy lidé ztrácejí o úvěry ze stavebního spoření zájem, přestávají být přátelští klienti výhodní. „Samozřejmě vnímám, jaká je situace na trhu peněz, registruji kroky centrální banky, ale to je přece investiční riziko stavební spořitelny. Pokud by ČNB zvýšila sazbu na pět procent, oslovila by klienty stavební spořitelna s nabídkou na navýšení úroku o další dvě procenta? Asi ne,“ míní pan Petr.
Pětistovka sváru
Jablko sváru ovšem z pohledu pana Petra spočívá hlavně v rozdílu mezi původní cílovou částkou, ze které při podpisu smlouvy musel uhradit jedno procento, a částkou, kterou mu stavební spořitelna nakonec umožnila dospořit – ta totiž místo původních pěti set tisíc, dosahuje jen čtyři sta padesáti tisíc korun. Pan Petr tak vlastně spořitelně na poplatku zaplatil o pět set korun víc. „Tento rozdíl, ač zanedbatelný, jde do kapsy stavební spořitelny. Což ji v mých očích staví na roveň běžných arogantních zlodějů,“ komentuje klient.
Tomu se však Raiffeisen stavební spořitelna brání. „Smyslem stavebního spoření je poskytnout klientovi v budoucnu, po splnění zákonných podmínek, úvěr ze stavebního spoření za podmínek sjednaných ve smlouvě o stavebním spoření. Cílová částka, kterou si klient sám určuje, představuje součet vkladů, státní podpory, úvěru ze stavebního spoření a úroků z vkladů a státní podpory, po odečtení daně z příjmu z těchto úroků. Cílová částka tedy neznamená sumu, kterou má klient naspořit,“ říká mluvčí stavební spořitelny.
Výběrem výše cílové částky si podle jejích slov klient stanovuje, jak vysoký úvěr ze stavebního spoření chce v budoucnu čerpat a uzavřením smlouvy o stavebním spoření si na něj sjednává budoucí nárok. „Za zajištění tohoto nároku pak hradí jedno procento z cílové částky,“ argumentuje Renata Zikmundová. Tím, že spořitelna panu Petrovi nabídla úvěr, podle ní plně dostála svému smluvnímu závazku a „umožnila mu plně využít smlouvu o stavebním spoření, za jejíž uzavření zaplatil zmíněný poplatek“. Podle Renaty Zikmundové tedy bylo volbou klienta, že nabídku nepřijal.
Pan Petr ovšem s jejím vysvětlením příliš spokojen není. „Tato argumentace stavební spořitelny mi přijde úsměvná. Již při sjednávání smlouvy se přece klient vyjadřuje, zda má v plánu spořit, nebo v budoucnu čerpat úvěr a dle toho je také určena výše procentního zhodnocení. Stavební spořitelna jistě ví, že mnoho klientů je takzvaně přátelských – tedy spoří, ale neberou si úvěr,“ trvá na svém pan Petr. A trvá dokonce tak sveřepě, že se rozhodnul věc hnát dál. S žádostí o posouzení celé záležitosti se obrátil i na finanční arbitryni. Na její vyjádření zatím čeká. Jeho případ by se mohl stát zajímavým precedentem pro ostatní klienty – kteří by jinak nad „prodělanou“ pětistovkou mávli rukou. Máte podobnou zkušenost jako pan Petr? Pište do diskuze a podělte se o ni s ostatními.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
13. 2. 2013 7:44, Martin
Jednoznačně souhlasím s argumentací pana Petra, postup spořitelny se mi jeví již za hranicí dobrých mravů a jejich argumentace čistě účelová. Není to tak dlouho, co nás přesvědčovali, aby jsme si navýšili cílové částky a spořili dále za "výhodných" podmínek. viz dřívější reklamní kampaně naprosté většiny stavebních spořitelen včetně výše jemenované.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
13. 2. 2013 9:58, Fousek
Tak Raifka je jedna z nejpružnějších bank/spořitelen u nás... no a že se nelíbí mnohým remcalům ? Co naděláme :-) .......
V diskuzi je celkem (86 komentářů) příspěvků.