Z redakční pošty: „Vždycky jsem si říkal, jestli má cenu každý měsíc investovat do akcií cca dva tisíce korun..., a pokud ano, tak jakým způsobem, kde začít, co sledovat. Nebo je lepší „dva litry“ posílat někam jinam například do podílových fondů nebo do zlata (když už má člověk třeba stavebko, penzijko...)? Už od vás víme, že člověk nemá investovat do toho, čemu nerozumí – jenže žádný učený z nebe nespadl...“
Malé peníze: Zlatá slova – konečně si alespoň někdo pamatuje základní pravidlo investování!
Znalost kapitálového trhu nás vede k tomu, že investovat měsíčně do akcií dva tisíce korun nemá opravdu smysl. Jednak vám tady pravděpodobně „zafungují“ poplatky, které vám z transakce rovnou uberou jistou částku, a jednak si u některých titulů za tyto peníze nepořídíte ani jednu akcii: buď se akcie dané firmy prodávají za větší peníze, nebo se prodávají v lotech, tedy v jakémsi minimálním počtu, na který vám dvě tisícovky stačit prostě nebudou. Další důvod je, že v takovém rozměru jsou prostě vhodnější a bezpečnější způsoby, jak zacházet s penězi, spíš než o investování bychom měli zatím mluvit o spoření.
A na zlato samozřejmě zapomeňte.
Populární již po celé věky, v posledních letech opět hodně v kurzu – investice do zlata. Malé peníze nedoporučují. A ostatní?
► Nejnovější články se zlatem v hlavní roli:
Slýcháte sice z úst některých politiků, a dokonce i některých ekonomů, že byste měli v době krize víc utrácet, abyste podpořili růst ekonomiky, podle našeho názoru nejsou takové výzvy odpovědné. V této latentní krizi, která asi hned tak neskončí, je naopak rozumné šetřit. To je ostatně rozumné za jakékoli situace. Pokud jste schopni dát měsíčně stranou dva tisíce, je to z pohledu investování malá částka. Ne tak z pohledu jednotlivce, pro někoho je to částka velká a podstatná, pro někoho nepředstavitelně vysoká (ať už z toho důvodu, že se mu nedaří lépe vydělat, nebo neumí hospodařit).
Pojďme si tedy na tomto místě probrat několik způsobů, jak šetřit po takto relativně malých částkách. A až z nich našetříte víc peněz, můžete potom jejich část uložit do investičních produktů, které budete znát, třeba do podílových fondů nebo jinam.
První možností je samozřejmě střádat peníze na běžném účtu. To má výhodu v tom, že nemusíte vůbec nic dalšího dělat a nevystavujete se nebezpečí dalších poplatků či jiných překvapení ze strany banky. Na druhou stranu bývá tato možnost obtížná zejména z psychologických důvodů – vyžaduje totiž vysokou disciplinovanost střadatele, aby odolal pokušení nastřádané peníze kdykoli utratit (nic vám v tom nebrání a peníze jsou zcela volně kdykoli přístupné).
Dnes jsou k dispozici ústavy, kde za vedení klasického běžného účtu neplatíte žádný poplatek. Pozorně si však přečtěte ceník – často bývá zvykem, že jakmile vybočíte z poměrně úzkého rámce služeb zdarma nebo za mělý poplatek, bývají poplatky za další služby naopak mnohem větší.
Podstatnou nevýhodou je, že peníze střádané na běžném účtu ztrácejí během času na hodnotě – kvůli inflaci.
Další alternativou je odkládat peníze na termínovaný vklad. Ten však lze v bankách i kampeličkách zřizovat obvykle až od částky padesáti tisíc korun, do tohoto objemu musíte nejprve střádat peníze třeba na svém běžném účtu.
V ostatních aspektech je však termínovaný vklad však jiný – k uložené částce se během termínu úložky (až na výjimky) nedostanete. Dobré je, že tento typ spoření nevyžaduje ukládání stejné částky, tedy podle svých možností můžete dát stranou na spoření i jednorázově vyšší či nižší částku. Další výhodou je, že ke zřízení termínovaného vkladu nemusíte opět vůbec nic dalšího zařizovat, termínovaný vklad si zřídíte u vlastní banky obvykle přes internetové bankovnictví.
Prakticky by tento způsob spoření vypadal asi takto: jednou měsíčně si zadáte u banky termínovaný vklad, který se bude skládat z částky předchozího vkladu zvýšené o peníze, jež můžete ke spoření přidat za aktuální měsíc. A další měsíc postupujete stejně
Nejkratší termínovaný vklad je na jeden den (overnight), ale běžné drobné klientele se nabízejí termínované vklady nejméně na týden. Z praktického hlediska asi má smysl se zabývat vklady na jeden měsíc nebo na čtvrtletí. To je dáno jednak časem, který musíte založení termínovaného vkladu věnovat, a jednak velmi nízkými úroky. Čím delší čas, tím vyšší úrok.
| Spořicí účet Jarní Skvělý účet N (Trinity bank) | 6,08 % |
| Spořicí účet (Partners Banka a.s.) | 6,03 % |
| Max spořicí účet (Max banka) | 5,70 % |
| Spořicí účet Fio konto (Fio banka) | 5,50 % |
| Spoření Richee junior (Banka CREDITAS) | 5,40 % |
| Spořicí účet + (Banka CREDITAS) | 5,20 % |
| Spořicí účet (Max banka) | 5,20 % |
| Spořicí účet Spoření H (MONETA Money Bank) | 5,10 % |
| Spořicí účet (s bonusem) (Air Bank a.s.) | 5,00 % |
| Spoření s bonusem (Československá obchodní banka) | 5,00 % |
Nyní k možnostem spořicího účtu. Jak sám název napovídá, jde o účet jako každý jiný, avšak banky nastaví jeho poplatky a možnost obsluhy účtu tak, aby nějakým způsobem omezily disponování s prostředky na něm. Spořicí účet je vlastně totéž jako běžný účet, kde se soustavně odehrává série termínovaných vkladů – jen je za vás dělá banka. Úroky na spořicích účtech tedy kromě konkurenčních nabídek srovnávejte s úroky na termínovaných vkladech (se zohledněním jisté námahy, kterou nebudete muset vynaložit na opakované zadávání termínovaných vkladů).
Spořicí účty mají s ohledem na marketingovou politiku bank velmi rozdílné vlastnosti. Kromě úroků se liší zejména možností disponovat zde uloženými prostředky a zároveň mírou automatizace přidávání dalších peněz na tento účet. A to je dost důležitá vlastnost – dobrý spořicí účet vám totiž umožní automaticky přihodit volné prostředky z vašeho běžného účtu na účet spořicí a tím dosáhnout vyššího výnosu. Například si nastavíte, že na běžném účtu chcete mít vždy alespoň dvacet tisíc korun. Pokud na něm máte víc, peníze nad zadaný limit se automaticky přesunou na spořicí účet. A naopak – pokud na běžném účtu klesne zůstatek pod dvacet tisíc, ze spořicího účtu se peníze automaticky doplní.
Jiné spořicí účty mají víc vlastností termínovaného vkladu a banky při jejich nastavení víc potlačí vlastnosti běžných účtů.
Ještě tu máme spořicí (platební) karty. Jde vlastně o kombinaci (spořicího) účtu a platební karty, samozřejmě vhodně marketingově zabalenou a odprezentovanou. U spořicí karty můžete počítat s běžnými vlastnostmi spořicího účtu a platební karty, avšak s potlačenými vlastnostmi běžného účtu, typicky jsou tedy omezené možnosti provádění bezhotovostních plateb z účtu. Jde vlastně jen o jinou metodu, jak ze spořicího účtu dostat v případě potřeby peníze. Objem prostředků, které z účtu můžete vybrat, je omezený limitem platební karty, tedy obvykle půjde o několik desítek tisíc. Vybrat všechny peníze z takovéhoto spořicího účtu půjde jen velmi obtížně nebo bude dokonce nutné vypovědět smlouvu na spořicí kartu (účet). Proto bychom spořicí kartu čtenářům příliš nedoporučovali.
Úvodem varování:
Které fondy seriál představil:
Náročnější možností je za ušetřené prostředky kupovat přímo podílové fondy. Hodně investičních společností nabízí podílové listy v nominální hodnotě jedné koruny. Jejich aktuální hodnota bude tedy někde kolem této částky. Jinými slovy: podílový list lze koupit i za velmi málo peněz, takže do nich je možné investovat pravidelně i z relativně omezeného rozpočtu. Prakticky má ale smysl o tomto způsobu investování uvažovat až při naspoření určité částky (řekněme třeba kolem sta tisíc korun) a i potom dát do podílového fondu jen část těchto úspor.
Pozorný čtenář si asi všiml, že u podílových fondů jsme najednou přestali mluvit o spoření a začali jsme mluvit o investování. Při nákupu podílu ve fondu vám hrozí – na rozdíl od předchozích možností – jedno podstatné riziko: na nákupu podílového listu můžete nejen vydělat, ale i prodělat.
Aby měla investice smysl, bude nutné při nízké uspořené částce investovat do stejného nebo podobného podílového fondu a pak je otázka, zda to vůbec dělat – investice by totiž měly být rozložené do různých oblastí, aby potíže v jedné oblasti neznamenayi ohrožení všech investovaných peněz. Investice do podílového fondu je navíc spojena vždy s nějakým poplatkem. Pro nákup podílových fondů je obvykle nutné sepsat smlouvu, zcela bez námahy to tedy taky nebude. Můžete však podílové listy dokupovat nepravidelně a za nepravidelnou částku.
A poznámka na závěr: vzhledem k aktuální situaci na akciových trzích není zrovna rozumné investovat do akciových fondů, možná jen do dluhopisových, byť s nižší mírou výnosnosti.
Partnerem rubriky Malé Peníze je web Malé peníze, praktický průvodce světem osobních financí. Chcete-li autorům webu poslat svůj dotaz i vy, napište na info@malepenize.cz.
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
26. 3. 2013 1:39, Petr
Dotazovaný neuvedl naprosto nejzásadnější informaci, a to kdy chce nainvestované (naspořené) peníze využít. Pokud nemá ani krátkodobu rezervu, samozřejmě nemá smysl investovat do ničeho, kam se k nim nedostane. Pokud je jinak finančně a produktově dostatečně zajištěn, musí si typ investice vybrat podle způsobu jejího využití. Nemá smysl se připravovat na penzi ukládáním na spořicí účet. Stejně tak nelze šetřit na příští dovolenou pomocí akcií. Pokud dotazovaný neupřesní svoje očekávání od těchto 2000 Kč/m, nemá podle mne ani cenu bavit kam s nimi...
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
26. 3. 2013 12:11, Pepa Vyskoč
Tak sem s ním, páč mám také jedno. Prochlastat ty dva tisíce.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (20 komentářů) příspěvků.