Abyste měli nárok na starobní důchod od státu, musíte dosáhnout důchodového věku a mít odpracováno dostatečný počet let, ze kterých jste odváděli důchodové pojištění – v současnosti je to alespoň 35 let. Jak vysoký důchod dostanete, ovlivňuje výše vašich výdělků od roku 1986 až do roku předcházejícímu tomu, kdy půjdete do penze.
Zjednodušeně se dá říci, že všechny celoživotní výdělky se přepočítají do takzvaného výpočtového základu a podle něj se určí, na jaký důchod dosáhnete. Zvyšuje se vyššími výdělky a vyšším počtem odpracovaných let. Aktuálně je průměrná odpracovaná doba 44 let a průměrná výše důchodu 20 233 korun.
Každý má ale ve své pracovní kariéře mezery, kdy nepracoval nebo pracovat nemohl, a tudíž měl jen nízké nebo dokonce žádné výdělky. Typicky jde například o dobu nemoci nebo péče o dítě. Takové „výpadky“ v pracovním životě budoucí výši důchodů pochopitelně snižují.
Jenže řadu z nich stát toleruje nebo i podporuje, a proto je v zákoně řadí do takzvaných vyloučených dob. Vyloučené doby se započítávají do důchodu jako pojištěné, zároveň se u nich nezohledňují výdělky. Takže vám nižší nebo žádné příjmy budoucí důchod neohrozí.
„Při stanovení výše důchodu se počet dnů vyloučených dob odečítá od celkového počtu dnů, na který se rozpočítává průměr výdělků. To má pozitivní význam v tom, že při výpočtu příjem dosažený před tímto obdobím a po něm nebude kvůli období bez výdělků takzvaně rozmělněn,“ vysvětluje výhody vyloučených dob Jitka Drmolová, mluvčí České správy sociálního pojištění (ČSSZ).
Co patří do vyloučených dob?
- dočasná pracovní neschopnost kvůli nemoci či úrazu
- nařízená karanténa podle zákona o ochraně veřejného zdraví
- ošetřování nebo péče o dítě ve věku do 10 let nebo ošetřování jiné fyzické osoby podle zákona o nemocenském pojištění
- mateřská, rodičovská a otcovská dovolená
- invalidita třetího stupně, popřípadě pobírání plného invalidního důchodu
- vojenská služba v ozbrojených silách České republiky před 1. červencem 2016, pokud nejde o vojáky z povolání a vojáky v další službě, a výkon civilní služby před 1. lednem 2005
- studium na střední nebo vysoké škole v České republice, a to po dobu prvních šesti let tohoto studia po dosažení 18 let
- doba v evidenci uchazečů o zaměstnání na úřadu práce
- péče o nezletilé nezaopatřené dítě v rámci nezprostředkované pěstounské péče a svěřenectví
- teoretická a praktické příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost osoby se zdravotním postižením
- situace, kdy zaměstnanci byla při platební neschopnosti zaměstnavatele vyplacena nižší mzda, než náležela
- předdůchod
Pozor na přivýdělky
U některých vyloučených dob je ale nutné si dávat pozor na případné přivýdělky. Pokud totiž dojde k souběhu vyloučené doby a doby s příjmem, počítá se do důchodového vyměřovacího základu právě daný příjem. A pokud je nižší, než mzda před či po vyloučené době, negativně ovlivní budoucí důchod.
Například pokud si žena na rodičovské dovolené bude chtít přivydělat a bude mít nižší výdělek, než měla v zaměstnání před odchodem na mateřskou a rodičovskou dovolenou, sníží se jí budoucí důchod až o stovky korun měsíčně.
Psali jsme o tom podrobně: Přivýdělek na rodičovské může snížit důchod o statisíce. Jak se vyhnout ztrátě
Problém vyloučené doby a přivýdělku je i u dalších náhradních dob pojištění, nejčastěji u studia. Pokud si ale při vyloučené době najdete výdělečnou činnost, ze které se neplatí pojistné na důchodové pojištění, například budete pracovat na dohodu o provedení práce s výdělkem do 10 tisíc korun, vyloučenou dobu to neohrozí a penzi nesníží.
O náhradních dobách pojištění si víc přečtěte v samostatném článku: Studium, rodičovská, vojna. Co všechno se vám počítá do důchodu a jak
Existuje řešení, byť komplikované. „Lze požádat sociální správu o nezahrnutí nízkých příjmů do výpočtu výše důchodu. Jde to ovšem až při sepisování žádosti o důchod,“ říká expert na důchody Jiří Šafařík ze společnosti Freedom Financial Services. Doplňuje, že je nutný aktivní přístup, protože na to žadatele nikdo neupozorní.
Otázkou je, kolik lidí si na své přivýdělky při studiu či péči o dítě vzpomene v době, kdy bude žádat o důchod. Proč nejde požádat o započítání vyloučené doby místo příjmu kdykoliv, vysvětluje Jitka Drmolová z ČSSZ.
„Žádost o zohlednění vyloučené doby místo doby s příjmy lze uplatnit opravdu až nejdříve při podání žádosti o důchod, neboť výpočet důchodu je prováděn až poté, co je ověřeno, že jsou splněny podmínky nároku na důchod,“ říká Drmolová.
Žádost o upřednostnění vyloučených dob lze podat ještě do 30 dnů po obdržení rozhodnutí o přiznání důchodu a jeho výši, a to maximálně dvakrát. „Přitom může klient také původní požadavek změnit, a vrátit se k upřednostnění vyměřovacích základů, pokud se ukázalo, že zhodnocení vyloučených dob důchod nenavýšilo. Tím je zajištěno, aby mohla být výše důchodu skutečně stanovena v nejvýhodnější výši,“ dodává mluvčí sociální správy.
Kolik máte zatím evidováno odpracovaných a náhradních dob pojištění, jaký je váš vyměřovací základ a jaké vyloučené doby se dozvíte v kalkulačce sociální správy. Přihlásíte se do ní datovou schránkou nebo identitou občana, například bankovní identitou. Zároveň dostanete i orientační výpočet budoucí penze.
Pokud zjistíte, že vám něco v důchodovém kontu chybí, obraťte se na sociální správu. Určité dokumenty je možné do evidence ČSSZ doplnit ještě před žádostí o důchod. „U některých dokladů je zájmem ČSSZ, aby byly evidované údaje již předem co nejúplnější. V praxi lze například již nyní doložit studium na střední či vysoké škole vykonávané před rokem 2010, a to doručením potvrzení o studiu nebo kopie maturitního vysvědčení či vysokoškolského diplomu. Dále lze doložit péči o dítě do čtyř let z doby po roce 2007, a to čestným prohlášením," uvádí příklad Drmolová.
Pokud schází v evidenci doby zaměstnání či samostatné výdělečné činnosti nebo vyměřovací základy, doporučuje mluvčí obrátit se co nejdříve na místně příslušnou sociální správu, která podle konkrétních okolností může klientovi pomoci s doložením či zajištěním dokladů nebo poradí, jak na to.
Kateřina Hovorková
Na Peníze.cz se věnuje hlavně osobním financím a trhu práce. V médiích pracuje od 90. let. Začínala v České tiskové agentuře, později prošla redakcemi MF Dnes, iDnes, pracovala v Hospodářských novinách a na webu Aktuálně.cz.... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem