Očima expertů: Je nás pořád míň a stárneme! Bude na důchody?

Demografický vývoj v Česku není příliš pozitivní. Máme se bát, že za pár desítek let nebude dost peněz na vyplácení důchodů? Zeptali jsme se šéfa důchodové komise Martina Potůčka, zástupce penzijních společností Aleše Poklopa, demografa Tomáše Fialy, Jiřího Rusnoka z ČNB a dalších osobností.
Očima expertů: Je nás pořád míň a stárneme! Bude na důchody?

V polovině tohoto století by mohl být každý třetí Čech v důchodovém věku. Počet aktivně pracujících, kteří přispívají do průběžného penzijního systému, se bude v následujících desetiletích stále snižovat. V médiích se o tom často píše a mluví hodně dramaticky: Stát nebude mít na vyplácení důchodů dost peněz. Kdo si nenašetří sám, v penzi ho čeká almužna. Pracujících nebude dost, důchodce neuživí – to je jen několik z mnoha varování, která tak často opakují.

Demografové ale většinou upozorňují na to, že jde o zbytečně alarmující interpretaci. Obyvatelstvo bude sice stárnout, ve druhé půlce jednadvacátého století by ale prý měl přijít postupný obrat. Faktem ale zůstává, že porodnost je u nás stále hodně nízká; pracovní trh se možná v budoucnosti jen těžko obejde bez většího přílivu imigrantů.

Kalkulačka: důchodový věk

Na důchody bude, ale…

Bývalý prezident Asociace penzijních společností a šéf jedné z dřívějších důchodových komisí Vladimír Bezděk v loňském rozhovoru pro portál Peníze.cz uklidňoval situaci ohledně deficitu důchodového systému: „Nepatřím k těm, kteří by chodili a říkali, že pokud se oproti dnešní legislativě nic nezmění, tak za dvacet třicet let nebudou peníze na výplatu důchodů. Musíme si uvědomit, že tady proběhla takzvaná malá důchodová reforma, která v konečném důsledku zajistila pro první pilíř dlouhodobou finanční stabilitu. Dnes máme deficit důchodového systému padesát miliard, což je zhruba 1,2 procenta HDP. Podobná úroveň deficitu důchodového systému vzhledem k HDP by ale díky malé penzijní reformě neměla být překročena ani v demograficky nejhorších letech – zatím to vypadá na třicátá a čtyřicátá léta tohoto století.“ Jenže, jak také Bezděk dodává, stabilita systému je jedna věc, druhá věc je, jak pevně budou stát lidé; malá penzijní reforma mimo jiné přinesla růst důchodového věku bez omezení pořád výš.

Co si myslí další odborníci? Je podle nich demografický vývoj v Česku skutečně alarmující? A pokud by stávající trend pokračoval i v dalších desetiletích, co by to znamenalo pro náš důchodový systém a trh práce?

Aleš Poklop

prezident Asociace penzijních společností

Aleš Poklop
+75
+
-
-61

Populační vývoj v České republice v současnosti skutečně není z hlediska věkového složení obyvatelstva příliš příznivý. Podle prognózy Českého statistického úřadu by navíc trend demografického stárnutí obyvatelstva měl i v budoucnu pokračovat. Zatímco dnes na jednu osobu starší 65 let připadají průměrně čtyři osoby ve věku 15–64 let, na konci roku 2040 bude tento poměr podle odhadů více než dvojnásobně nižší. Tato skutečnost bude mít samozřejmě dopad i na průběžný důchodový systém, jehož deficit se každý rok významně prohlubuje. Z tohoto důvodu by se lidé při zajištění na stáří měli místo na stát spoléhat především sami na sebe, aby si v budoucnu zajistili dostatek prostředků pro klidné a důstojné prožití stáří.

Jan Keller

sociolog a europoslanec

Jan Keller
+94
+
-
-84

Ty obavy jsou přehnané a krajně účelové. Sloužily k podpoře nesmyslně koncipovaného druhého pilíře takzvané penzijní reformy. Mohu jen odkázat na studie demografa Tomáše Fialy z Vysoké školy ekonomické, který prokázal, že demografický vývoj u nás neohrozí fungování průběžného penzijního systému. Situace se bude mírně zhoršovat zhruba ještě třicet let, největší napětí bude někdy v padesátých letech 21. století, ale ani tehdy to nebude kritické. Od 60. let 21. století se bude naopak poměr mezi ekonomicky aktivními a postaktivními upravovat tak, že bude příznivější než v současné době.

Vít Samek

místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů

Vít Samek
+61
+
-
-55

Stárnutí populace je jev, který má řadu důsledků ve všech oblastech, ve zdravotnictví, sociální péči, školství, důchodech i na trzích práce, má své náklady, ale i přínosy. Z pohledu České republiky je zřejmé, že pokud se výrazně nezvýší porodnost české populace, bude se rovnováha mezi staršími a mladšími generacemi udržovat pouze vlivem migrace. Ta se začíná v posledních letech zvyšovat spolu s tím, jak v jiných částech světa obyvatelstvo výrazně a rychle roste – přebytek mladých lidí pak vidí při bezvýchodnosti životních perspektiv doma řešení v emigraci do vyspělých zemí, včetně členských zemí Evropské unie. Jinými slovy, osobně si myslím, že pokud nic nedosáhneme cílenou vládní politikou zaměřenou na podporu mladých rodin všude tam, kde to potřebují, vývoj porodnosti se nezmění a česká populace bude ubývat a postupně ji nahradí lidé přicházející z jiných částí světa. Demografický vývoj v České republice je tedy alarmující pouze ve vztahu k zachování české populace.

Tomáš Fiala

demograf

Tomáš Fiala
+101
+
-
-69

Většina „alarmujících“ informací o zhroucení důchodovém systému předpokládá stále důchodový věk 65 let, což naprosto neodpovídá České republice. Zde byl do konce roku 1995 důchodový věk mužů 60 let, žen kolem 55 let. Od té doby se ale trvale zvyšuje, v roce 2030 má dosáhnout 65 let a má dále růst.

Po přepočtu vychází současný počet osob v důchodovém věku na sto osob v produktivním věku nižší než v roce 1971. Po nárůstu v polovině 50. let aktuálního století by měl později opět klesat, dokonce pod současné hodnoty. Při růstu důchodového věku tedy nebude klesat podíl osob v produktivním věku, nehrozí zhroucení důchodového systému.

Příčinou nedostatku finančních prostředků na důchody jsou nezaměstnanost a nízké mzdy. Při rostoucí automatizaci a rovnoměrnějším způsobu rozdělování by společnost byla v budoucnu jistě schopna „uživit“ více důchodců než nyní. Alarmující je ovšem klesající počet narozených, který by mohl vést k trvalému poklesu počtu obyvatel, proto je potřebná větší podpora rodin s dětmi.

Jiří Rusnok

ekonom, člen bankovní rady České národní banky

Jiří Rusnok
+55
+
-
-51

Stárnutím obyvatelstva není Česká republika v Evropské unii výjimečná, nicméně rychlost stárnutí bude u nás vysoce nadprůměrná. Podle dlouhodobé projekce Evropské komise by se podíl obyvatel České republiky ve věku 15 až 64 na celkové populaci měl do roku 2060 snížit zhruba o 13 procent na 55 procent a podíl osob nad hranicí 65 let se naopak zdvojnásobí na 30 procent. Veřejné výdaje, spojené se stárnutím obyvatelstva, nejen vyšší platby na penze, ale také rostoucí náklady na zdravotní a dlouhodobou péči povedou k postupnému navýšení ročních veřejných výdajů do roku 2060 minimálně o pět procent podílu na HDP. To v dnešních cenách odpovídá dodatečným ročním výdajům ve výši zhruba 220 miliard korun. Oproti tomu poměr ekonomicky aktivního obyvatelstva k populaci nad 65 let se sníží ze 4:1 na 2:1.  Podle modelových výpočtů ČNB by v případě zachování stávajících parametrů daňového, penzijního a zdravotního systému dosáhl kumulovaný státní dluh do roku 2060 „řecké míry“ 170 procent HDP. Prevence proti tomuto krizovému scénáři spočívá v dlouhodobém úsilí o snížení celkového zadlužení, v trvalé úpravě parametrů systému důchodového zabezpečení, zdravotnictví a sytému dlouhodobé péče, vedle podpory dlouhodobého růstu národohospodářské produktivity.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom finanční skupiny Roklen

Lukáš Kovanda
+44
+
-
-41

Alarmující není. I proto, že už došlo k posunutí hranice odchodu do důchodu. Podle prognózy populačního vývoje v Česku z roku 2010 bude podíl osob v poproduktivním věku kulminovat v roce 2058, kdy dosáhne 30,5 procenta (v 60. letech podíl poklesne ruku v ruce s tím, jak se do důchodového věku dostanou lidé narození v 90. letech 20. století). V době vydání prognózy přitom ten samý podíl činil 21,4 procenta. To sice značí nárůst, ale nikoli alarmující. Do značné míry právě díky posunutí hranice odchodu do důchodu. Prognózy z počátku milénia, které ještě nepočítaly s posunutím hranice, totiž poskytovaly predikce, které měly k označení „alarmující“ o poznání blíže. Fakt, že prognóza není alarmující, by však neměl být důvod k mávnutí rukou nad reformou penzí. Nedávno jsem slyšel na konferenci vysokého úředníka ministerstva financí, který prohlásil, že Česko vlastně ani žádnou reformu penzí nepotřebuje. Potřebuje.

Jaroslav Vostatek

ekonom

Jaroslav Vostatek
+57
+
-
-57

Demografický vývoj u nás není alarmující. Spíše lze říci, že demografický vývoj byl u nás zneužíván k prosazení těch či oněch ekonomických zájmů. Například k podpoře zavedení takzvaného druhého penzijního pilíře, kde fakticky šlo o (částečné) vnucení nákladných produktů penzijních společností klientům, místo levných státních penzí. Relativní počty seniorů mají jistě význam pro státní penzijní systém, daleko významnější je však vývoj ekonomiky a mezd. Rozhodně nehrozí snižování důchodů z dnešních typických jedenácti až dvanácti tisíc korun měsíčně na šest až sedm tisíc. I když by případně v budoucnu došlo ke snížení relace průměrného starobního důchodu a průměrné mzdy, tak při „normálním“ vývoji ekonomiky budou budoucí důchody reálně podstatně vyšší než dnešní důchody. Například pokud průměrné reálné mzdy porostou v příštích čtyřiceti letech jen o jedno procento ročně, tak průměrné důchody budou minimálně na úrovni třinácti až čtrnácti tisíc korun, při dnešní cenové hladině. To je ale pesimistická varianta vývoje mezd a důchodů.

Naďa Johanisová

ekonomka

Naďa Johanisová
+72
+
-
-39

Média o budoucím populačním vývoji v Česku hovoří často alarmisticky a zjednodušeně. Jak upozorňuje demograf Tomáš Fiala, počet lidí v důchodovém věku v poměru k počtu těch „produktivních“ je dnes nižší, než v roce 1971. Věk dožití sice roste, ale s ním roste i věk důchodový. Navíc prognózy, z nichž tyto články čerpají, jsou samy o sobě zjednodušené. Předpokládají například, že průměrný věk dožití stále poroste. Proti tomu ale hovoří zhoršující se zdravotní stav populace a životního prostředí i naše fyzické limity. Realita je taková, že budoucnost předpovědět nemůžeme.  Můžeme ale usilovat o budoucnost, jakou si přejeme. Můžeme se třeba snažit vytvářet prostředí přátelské dětem i seniorům: omezení automobilové dopravy, zeleň a lavičky, dostupnou síť malých prodejen potravin. Další možnost je podporovat časové banky (time banks) či jiné systémy, které odměňují seniory, kteří si pomáhají navzájem.

Martin Potůček

sociolog, předseda důchodové komise

Martin Potůček
+56
+
-
-38

Anketa

Komu dáte za dnešní výkon bodík?

To, že se lidé dožívají stále vyššího věku, je veskrze pozitivní. Úlohou celého sociálního systému je se na tuto skutečnost v předstihu připravit. Na půdě Odborné komise pro důchodovou reformu se věnujeme především návrhům na potřebné úpravy důchodového systému. Vládě jsme už koncem loňského roku navrhli změnu způsobu stanovení věku odchodu do důchodu tak, aby v něm měli lidé šanci důstojně dožít poslední čtvrtinu svého života. Kromě úprav důchodového systému však potřebujeme i robustní rodinnou politiku. Čelný představitel české demografie, vedoucí druhého pracovního týmu naší komise Tomáš Kučera, říká: „Jeden ze základních principů sociální politiky v oblasti reprodukce je odstranit překážky v realizaci reprodukčních záměrů a plánů mladých lidí.“ Ano: pro řešení problémů zajištění důstojného života důchodců bude nutné založit robustní rodinnou politiku, která umožní lidem mít tolik dětí, kolik si budou přát. Tyto děti pak budou v prvním pilíři následně přispívat na důchody svých rodičů. I proto navrhujeme vládě diferencovat příspěvky na sociální pojištění lidem podle toho, o kolik dětí se starají. Neboť starost o děti je významnou investicí do jejich budoucích důchodů.

Otakar Hampl

ekonom a analytik

Otakar Hampl
+42
+
-
-32

Náš průběžný důchodový systém je díky možnosti postupného prodlužování věku odchodu do důchodu prakticky nezničitelný, a to především pro svou přímou provázanost s reálnou ekonomikou. Díky rostoucí produktivitě práce nás budoucí generace dokáže uživit, i když se budeme dožívat vyššího věku. Pochopitelně za předpokladu, že si ekonomiku sami nerozvrátíme různými experimenty a dokážeme posílit hospodářský růst, snížit nezaměstnanost a udržet rozumné rozdělení výnosů mezi práci a kapitál.

Problémem ale zůstává nízká porodnost. Ta je společná pro většinu vyspělých zemí a je důsledkem nastavení společenských transferů, které jsou pro rodiny s dětmi nevýhodné. Už před deseti lety Evropská komise upozornila, že Evropané nemají tolik dětí, kolik by chtěli. A to zejména v důsledku řady ekonomických faktorů včetně nestálosti zaměstnání a stále rostoucích nákladů na bydlení. Není to ale něco fatálního, co nejde změnit. Je potřeba vyslat rodinám pozitivní signály a odstranit co nejvíc protipopulačních prvků nejen z důchodového systému, ale také ze systému zdravotního pojištění a daní.

Dlouhodobý investiční produkt

Dlouhodobý investiční produkt

Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+9
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 31 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

12. 6. 2015 14:37, Pavel

On by se možná postaral, kdyby mu stát více než polovinu výdělku nesebral.

To se snadno řekne: "Postarej se". Ale jak se postarat, když stát skoro všechno sebere?

Zobrazit celé vlákno

+4
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

12. 6. 2015 6:19, Miroslav Láska

Možnosti tady jsou. Nespoléhat se na zastaralý model "Mám práci, kterou mi někdo dává, tak bych se měl mít dobře.", ale i sám něco podniknout. Každý má silné stránky, které se dají prodat. Obraťte se na mě a něco vymyslíme.

Zobrazit celé vlákno

-2
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (31 komentářů) příspěvků.

A tohle už jste četli?

Otakar Hampl: Důchodový systém trestá rodiče, že mají děti

18. 4. 2015 | Ondřej Tůma | 26 komentářů

Otakar Hampl: Důchodový systém trestá rodiče, že mají děti

Tým, který řídí, má v důchodové komisi na starost systémové analýzy, zásluhovost a převody peněz mezi státem a rodinami. S Otakarem Hamplem jsme mluvili především o tom, koho důchodový... celý článek

Ze sociálních dávek se nejen chudne, ale taky hloupne

6. 10. 2014 | Lukáš Kovanda | 24 komentářů

Ze sociálních dávek se nejen chudne, ale taky hloupne

Vědecké studie poukazují na úzký vztah důchodů a sociálních dávek, životního stylu, demografických trendů a ekonomik „pečovatelských států“. Sociální stát měl být vrcholným společenským... celý článek

Jak se uživí budoucí důchodci? Řešením je obrácená hypotéka

27. 8. 2014 | Filip Uhlíř | 28 komentářů

Jak se uživí budoucí důchodci? Řešením je obrácená hypotéka

Populace v Česku rychle stárne. Důchody jsou už teď relativně velmi nízké a bude hůř. Přitom – ač to tak nevypadá – je u nás ale většina důchodců ve skutečnosti velmi bohatých. Neuvědomují... celý článek

Očima expertů: Má smysl určovat hranice důchodového věku?

9. 5. 2014 | Ondřej Tůma | 17 komentářů

Očima expertů: Má smysl určovat hranice důchodového věku?

V Česku se hranice odchodu do důchodu neustále posouvá. Sousední Německo se naopak snaží umožnit lidem odcházet do důchodu dřív než dosud. Můžou mít pracující sedmdesátníci na trhu... celý článek

Očima expertů: Najde se důchodová reforma, která má šanci na přežití?

23. 8. 2013 | Ondřej Tůma | 25 komentářů

Očima expertů: Najde se důchodová reforma, která má šanci na přežití?

Jak by měla vypadat reforma důchodového systému, která by mohla dlouhodobě přežít? Zeptali jsme se Lukáše Kovandy, Petra Hampla, Ilony Švihlíkové, Jana Procházky a dalších ekonomických... celý článek

Partners Financial Services