Čísla jsou jasná. Dnes připadá na jednoho důchodce asi 1,8 pracujícího člověka. V roce 2050 by podle demografických modelů mělo na jednoho důchodce připadnout už jen 1,2 pracujícího. Pokud nebudeme počítat s tím, že by se dramaticky zvyšovaly odvody na sociální pojištění, je jasné, že důchody budou o mnoho nižší (vzhledem k reálné kupní síle) než dnes.
Bohatí důchodci
Už dnes jsou důchodci často vnímáni jako svého druhu chudá a sociálně vyloučená skupina. Málokdo si uvědomuje, že mezi na první pohled skromně žijícími seniory jsou mnozí de facto milionáři. Obrovské množství důchodců totiž vlastní nemovitost, jejíž hodnota může být zejména ve větších městech velmi vysoká. A hodnota této nemovitosti se dá samozřejmě využít k tomu, aby senior prožil důstojné a plnohodnotné stáří.
Podle sčítání lidu, domů a bytu z roku 2011 bydlí v Česku 40 procent lidí ve vlastním domě a dalších 30 procent v bytech v osobním vlastnictví. 12,5 procenta lidí bydlí v družstevních bytech a jen 20 procent využívá nájemní bydlení. Procento lidí, kteří vlastní nemovitost samozřejmě s věkem stoupá. V nájmu bydlí především mladí. Důchodců, kteří jsou odkázáni na placení nájmu, jsou v Česku desetitisíce a to je vzhledem k celkovému počtu důchodců malé číslo (počet starobních důchodců je těsně pod dvěma miliony čtyřmi sty tisíci). Těmto seniorům navíc stát pomáhá sociálními příspěvky na bydlení a dalšími nástroji.
Co s nemovitostí?
Způsobů, jak nemovitost využít, je mnoho. Dům nebo byt lze prodat, peníze bezpečně uložit, aby přinášely aspoň malý výnos, a postupně je spotřebovávat. Důchodce ale potom musí platit nájem a navíc je tu možnost, že pokud se senior dožije vysokého věku, peníze se rozplynou.
Další a velmi rozumnou variantou je nemovitost, pokud je pro potřeby seniora zbytečně veliká, pronajmout a z výdělku hradit nájem v menším bytě. Rozdíl je příjmem seniora. Není to ale možnost ale každého. Aby byly nemovitosti pronajmutelné, často potřebují nákladné rekonstrukce. Navíc důchodci se neradi stěhují a vytrhnout člověka ze sociálního prostředí, na které si zvykal třeba i desítky let, je leckdy prakticky nemožné.
Všechny tyto nevýhody brání tomu, aby senioři mohli plně využít hodnoty, kterou za život nashromáždili ve své nemovitosti. V zahraničí a zejména v anglosaském světě proto zažívá velký boom takzvaná obrácená hypotéka.
Jak funguje obrácená hypotéka
Princip obrácené hypotéky je naprosto jednoduchý. U klasické hypotéky si koupíte nemovitost za peníze půjčené od banky, té splácíte měsíčně určitou částku včetně úroku a nemovitost funguje jako záruka pro případ, že by dlužník nebyl schopen splácet.
Obrácenou hypotéku může naopak získat jen vlastník nebo spoluvlastník (nemovitost často spoluvlastní manželé) nemovitosti. Tomu je pak vyplacena část hodnoty jeho nemovitosti, kterou může využít. Při tom ale dům patří stále jemu. Obrácená hypotéka je splatná, až když dům či byt vlastník prodá, odstěhuje se z něj, nebo zemře. Obrácené hypotéky jsou proto poskytovány ve většině zemí až od určitého věku (vždy se počítá věk nejmladšího spoluvlastníka nemovitosti). V USA je to například od 62 let. Obecně platí, že čím starší člověk se rozhodne obrácenou hypotéku čerpat, tím větší procento z hodnoty nemovitosti má k dispozici. Výše závisí i na zvolené úrokové míře, ale většinou jde od 30 do 60 procent hodnoty nemovitosti.
Typy obrácené hypotéky
Klient může zvolit z několika druhů obrácených hypoték. Buď si může vybrat celou částku, na kterou má nárok, nebo ji mít u banky deponovanou ve formě čerpatelného kreditu. Tyto formy se využívají v případě, že chce klient obrácenou hypotéku využít na rekonstrukci domu, vyplacení staré klasické hypotéky nebo jiné účely.
Nejčastější formou obrácené hypotéky jsou ale měsíční pevné platby, které klientovi chodí na účet do předem stanovené doby nebo do jeho smrti. Senior, který využije obrácené hypotéky, tak nemusí mít na rozdíl od prodeje nemovitosti strach, že by neměl kde bydlet. I když platby včetně úroků překročí hodnotu nemovitosti (to se často stává), dál může nemovitost v klidu využívat. To je hlavní výhoda obrácené hypotéky oproti jiným řešením.
Proč nefungují obrácené hypotéky v Česku
V západních zemích a zejména v USA jsou obrácené hypotéky úplně běžné, k nám ale tento trend ještě nedorazil. Klasické hypoteční banky tento produkt nenabízejí. Existují zde pochybné „instituce“, které nabízejí produkty s názvem „obrácená hypotéka“, ale o obrácenou hypotéku v pravém smyslu nejde. Tyto instituce cílí především na lidi v exekucích a jiných finančních problémech bez ohledu na věk. Využití těchto produktů bych nikomu rozhodně nedoporučoval!
Důvodem, proč se klasické banky bojí, že by v Česku obrácená hypotéka neměla úspěch, je to, že domy a byty se u nás často dědí z generace na generaci. Senioři se tak často radši uskromní, aby mohli něco předat svým dětem. Splacení většiny obrácených hypoték se v USA skutečně řeší prodejem zastavené nemovitosti po smrti majitelů. Jen rozdíl prodejní ceny a výše hypotéky je potom předmětem dědictví.
Snaha přenechat potomkům dědictví je samozřejmě chvályhodná. Je si ale třeba uvědomit, že důchodci v tu chvíli žijí s velmi malými příjmy vlastně dobrovolně, aby mohli zabezpečit své děti. Je otázka, jak dlouho bude tento stav při současných demografických trendech udržitelný. Na Západě jsou neziskové organizace poskytující obrácené hypotéky za příznivějších podmínek dokonce podporované státem jako určitá forma zajištění důchodců. Je velmi pravděpodobné, že i v Česku přijde doba, kdy investice do nemovitosti v průběhu života a čerpání obrácené hypotéky na jeho sklonku bude součástí standardního životního cyklu rodiny.
Psáno pro Hypotékomat
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
27. 8. 2014 10:00, Květek
Tento princip se mi velmi líbí člověk by se nemusel stydět,(neboť by na to měl finance) za to že mu někdo pomáhá a mohl by si dovolit v případě potřeby ošetřovatele či pečovatelku případně lázně nebo jiný nadstandart těžko z důchodového příjmu realizovatelný.Není přece povinost svůj majetek případnému dědici přenechat ale rozhodnout si sám jak s ním naložím a komu ho odkáži.Chci podotknout,že nemám problém se svými potomky ale o svých záležitostech si chci rozhodnout ze svobodné vůle.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
27. 8. 2014 14:52
Dost kulhavý přirovnání. Když dům jsou ledviny, auťák bude pinďour, ne? A toho byste taky za nic neprodal, i kdyby na chleba nebylo.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (28 komentářů) příspěvků.