Všechno začalo běžnými bankovními účty bez (zbytečných) poplatků, pokračovalo přes spořicí účty se zajímavým zhodnocením a teď přišly na řadu půjčky. Nové banky pokračují ve frontálním útoku na klienty zaběhnutých hráčů. Air Bank, Zuno i Equa volí shodnou strategii založenou na jednoduchém, avšak velmi účinném sdělení: Aby pro nás byly půjčky zajímavé, nemusíme si od klientů brát tak vysoké marže, jaké mají velké banky. A že mají nové banky při oslovování nespokojených klientů poměrně široký prostor k manévrování, potvrzují i odborné studie a výzkumy trhu. Z těch jasně vychází, že banky v České republice mají u půjček marže proklatě vysoko. Například z průzkumu společnosti Adwise vyplývá, že Češi zaplatí za úvěry dvakrát víc, než je běžné ve „starých“ zemích eurozóny. Podobně jako u nás jsou na tom ovšem klienti v ostatních zemích střední a východní Evropy. „Marže na spotřebitelských úvěrech v České republice, v Polsku a na Slovensku sahají k patnácti procentům. Průměr v eurozóně je pouhých sedm procent, tedy víc než dvakrát nižší. Západoevropské státy se na rozdíl od Česka vyznačují vysokou konkurencí a nízkými maržemi. V České republice ovládají sedmdesát procent trhu tři největší poskytovatelé spotřebitelských úvěrů a úrokové sazby tu patří k nejvyšším ze zemí Evropské unie,“ řekl k výsledkům průzkumu generální ředitel Equa bank Petr Řehák – při představování nového produktu RePůjčka, se kterým se bude snažit odlákat klienty se spotřebitelským úvěrem konkurenčním bankám.
Proč jsou u nás tak vysoké marže
Vyšší marže u spotřebitelských úvěrů by byly ospravedlnitelné, kdyby u nás banky riskovaly víc než banky v jiných zemích, jinými slovy, kdyby u nás docházelo k výrazně většímu počtu „úvěrových selhání“. Podle údajů Evropské centrální banky a České národní banky je však rizikovost úvěrů poskytnutých v České republice ve srovnání se zeměmi západní Evropy vyšší jen nepatrně. „Za vyššími maržemi na spotřebitelských úvěrech je určitá setrvačnost, dřív byly oprávněné vzhledem k malé zkušenosti s úvěry a krátké historii půjčování, ale nyní už vysoké marže oprávněné nejsou. Další příčinou je to, že naše banky oproti západním kolegyním víc získávají z pasivních obchodů (vkladů) než z obchodů aktivních (úvěrů). Půjčky nejsou jejich hlavním byznysem, a proto není v nabídce půjček vysoce konkurenční prostředí,“ vysvětluje Zdeněk Bubák, šéfredaktor finančního serveru Finparáda.cz.
Kouzelná slovíčka čarují i u půjček
Bojovník proti bankovním poplatkům Patrik Nacher upozorňuje na další kámen úrazu. Je jím podle něj nedostatečná transparentnost spotřebitelských úvěrů: „Vysoké marže, které mají banky v České republice, jsou naprosto nesmyslné a rozhodně vítám, že se nové banky snaží získat klienty lepšími sazbami. Je to ale jen jedna část problému. Druhou je to, že banky jsou zvyklé nalákat na nějakou úrokovou sazbu, ve skutečnosti ale celkové náklady půjčky narůstají o nejrůznější skryté poplatky. Equa, Zuno a Air Bank tohle pochopily a můžou díky transparentnosti svých půjček získat řadu nových klientů.“
Prakticky z téhož soudku je častá výtka směřující na velké banky – v reklamách na své úvěry se sice chlubí lákavým úrokem, ve skutečnosti na něj ale drtivá většina klientů nemá šanci dosáhnout a finální úroková sazba na jejich smlouvě je podstatně vyšší. Zatímco v propagačních materiálech na spořicí účty banky rády používají kouzelné slovíčko „až“, u půjček zase nedají dopustit na spojení příslovce a předložky „již od“. Tisková mluvčí Komerční banky Monika Klucová se však brání: „Minimální úrokové sazby jsou dosažitelné pro nové klienty i pro klienty na konci fixace.“ A příčin, proč na ně nakonec mnozí nedosáhnou, dokáže vyjmenovat dost, od řekněme vnitřních – například dosavadní platební morálka klienta – po vnější, jako je třeba vývoj cen nemovitostí. Pro takové argumenty však nemá příliš pochopení již citovaný Zdeněk Bubák: „Z pohledu banky je to pochopitelné, protože každý klient je jinak rizikový, a pokud nebude splácet, je třeba ztrátu z něčeho pokrýt. Pro klienta je to ale nepřijatelné, protože se pak v nabídce nemůže orientovat. Chování bank je zatím dáno nízkým konkurenčním prostředím v oblasti půjček a malé banky by je snad mohly trochu zlepšit. Každopádně pokud má banka v ceníku sazbu ‚od 7,8 procenta“ a skutečná sazba je většinou mezi patnácti a šestnácti procenty, tak to není dobře.“
Zlevní půjčky ve velkých bankách?
Podle vyjádření tiskových mluvčí to zatím vypadá, že zaběhlé banky jsou si svou pozicí jisté a o klienty se příliš neobávají. „Naše úrokové sazby považujeme za konkurenční a z našeho pohledu nenabízíme tak rozdílné podmínky,“ říká pro Peníze.cz Pavla Hávová, tisková mluvčí ČSOB. Zdeněk Bubák ale nevěří, že jsou velké banky zcela v klidu: „Myslím, že už reagují, například Česká spořitelna, ČSOB a UniCredit bank, a to v podobě peněžních bonusů k půjčce, bonusů v podobě předčasného splacení zdarma a podobně. Každopádně slíbit nižší úrokovou sazbu, jako to udělala Equa bank nebo Air Bank, na to si velké banky zatím netroufly.“
Následující měsíce ukážou, jak úspěšné nové banky budou. „Český trh je už nyní velmi konkurenční a vstup dalších subjektů samozřejmě tuto konkurenci dále zvýší, což je dobrá zpráva zejména pro klienty. Nám ale nepřísluší hodnotit nabídku jiných bank. Naší filozofií je budování dlouhodobých vztahů s našimi klienty, důraz na jejich potřeby,“ říká tisková mluvčí Komerční banky Monika Klucová. Komerční bance tak nezbývá než doufat, že současní i potenciální klienti jejich filozofii skutečně ocení a nevydají se radši ke konkurenci, pokud nabídne výhodnější produkty. O tom, že rozhodující slovo zůstane na spotřebiteli samotném, je přesvědčený i Patrik Nacher: „Marže budou vysoké do té doby, dokud si běžní klienti budou ochotní půjčovat za patnáct procent a víc. To prostě není normální. Je to zkrátka jen o nás a o tom, co si necháme líbit. Věřím ale, že velké banky budou muset nakonec zareagovat a nastane podobná situace jako v případě běžných účtů. U těch totiž ze strachu před odlivem většího počtu klientů pomalu mění svoji poplatkovou politiku i velcí hráči.“
Sdílejte článek, než ho smažem