Už máme novější přehled pro rok 2023! Jestli vás přesto zajímá archivní text pro rok 2022, tady je:
Minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění, které platí většina živnostníků a osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), v roce 2022 stoupnou dohromady o 487 korun měsíčně. Jde o nejvyšší meziroční nárůst minimálních záloh přinejmenším od roku 2005, za kdy se nám ještě podařilo najít jejich tehdejší výši. Loni se naopak minimální zálohy zvyšovaly nejméně za předchozích pět let, konkrétně o 85 korun.
Minimální záloha na sociální pojištění při hlavní činnosti se pro rok 2022 zvyšuje na 2841 korun měsíčně (o 253 korun víc než v předchozím roce), minimální záloha na zdravotní pojištění roste na 2627 korun (o 234 korun víc).
U zdravotního pojištění se záloha mění hned od platby za leden. U sociálního pojištění se mění až v měsíci, kdy odevzdáte přehled za rok 2021, tedy nejčastěji v dubnu. Pokud už teď platíte víc než minimum, nemusíte nic řešit.
Pro OSVČ, které vykonávají vedlejší činnost, roste v roce 2022 minimální záloha na sociální pojištění na 1137 korun (o 101 korun víc než doteď). Neplatí se pouze v prvním roce výkonu vedlejší činnosti. U zdravotního pojištění se při vedlejší činnosti minimální zálohy neplatí.
Základní údaje pro rok 2022 |
| Sociální pojištění | Zdravotní pojištění |
Minimální měsíční záloha – hlavní činnost | 2841 Kč | 2627 Kč |
Minimální měsíční záloha – vedlejší činnost | 1137 Kč | Neplatí se |
Podnikatelé se mohou do 10. ledna 2022 přihlásit k paušální dani a platit za rok 2022 jediný odvod měsíčně. Ten zahrnuje minimální zálohu na zdravotní pojištění, minimální zálohu na sociální pojištění navýšenou o 15 procent a k tomu 100 korun na daň z příjmů – celkem to v roce 2022 dělá 5994 korun za měsíc.
Vstup do takzvaného paušálního režimu je dobrovolný. Kdo paušální daň využívá už v roce 2021 a chce v tom pokračovat, nemusí nic dělat, pokračuje automaticky (musí přitom stále splňovat podmínky pro paušální daň) a jenom si zvýší od ledna platbu. Naopak kdo se chce od paušální daně odhlásit, musí to finančnímu úřadu dopředu nahlásit.
Sociální pojištění
Sociální pojištění aspoň v minimální výši musí povinně platit každý podnikatel, tedy všichni živnostníci i další OSVČ. V praxi jde vlastně o státní důchodové pojištění.
Pro stanovení minimální zálohy záleží na tom, jestli jde o podnikání v rámci hlavní, nebo vedlejší činnosti.
Hlavní činnost
Jak vysoké zálohy na sociální pojištění podnikatel platí, závisí na jeho zisku v předchozím kalendářním roce. Rozhodující je vyměřovací základ, který se počítá jako polovina příjmů ze samostatně výdělečné činnosti po odpočtu výdajů. Zároveň však platí: vyměřovací základ nemůže být nižší než státem určené minimum. Respektive: komu vyjde vyměřovací základ nižší, musí vždycky počítat aspoň se stanoveným minimem. Vše si vypočtete v přehledu, který budete po podání daňového přiznání odevzdávat správě sociálního zabezpečení.
Minimální vyměřovací základ pro rok 2022 vychází na 9728 korun. Roční minimální vyměřovací základ potom dělá dvanáctinásobek základu měsíčního – 116 736 korun. Kdo loni nepodnikal celých dvanáct měsíců, vynásobí měsíční vyměřovací základ pouze počtem měsíců, během nichž se podnikání věnoval.
Minimální měsíční záloha se následně vypočítá jako 29,2 procenta z vyměřovacího základu. V roce 2022 je tedy potřeba platit na sociální pojištění aspoň 2841 korun, což je o 253 korun víc než v předchozím roce.
Vedlejší činnost
Kdo má podnikání jenom jako vedlejší činnost – při zaměstnání, studiu, v důchodu, na mateřské nebo během pobírání rodičovského příspěvku, platí minimální zálohu ve snížené výši.
Minimální vyměřovací základ u vedlejší činnosti totiž odpovídá jenom desetině průměrné mzdy (při hlavní činnosti jde o čtvrtinu), pro rok 2022 je to tedy 3892 korun. Roční minimální základ pak opět dělá dvanáctinásobek, tedy 46 704 korun. Kdo loni nepodnikal celých dvanáct měsíců, vynásobí měsíční vyměřovací základ pouze počtem měsíců, během nichž se podnikání věnoval.
Minimální záloha pak vychází na 1137 korun měsíčně (29,2 % z 3892), což je o 101 korun víc než v předchozím roce.
Důležité údaje k sociálnímu pojištění |
| Rok 2022 | Rok 2021 |
Minimální měsíční záloha – hlavní činnost | 2841 Kč | 2588 Kč |
Minimální měsíční záloha – vedlejší činnost | 1137 Kč | 1036 Kč |
Rozhodná částka pro vedlejší činnost | 93 387 Kč | 85 058 Kč |
Minimální roční vyměřovací základ – hlavní činnost | 116 736 Kč | 106 332 Kč |
Minimální měsíční vyměřovací základ – hlavní činnost | 9728 Kč | 8861 Kč |
Minimální roční vyměřovací základ – vedlejší činnost | 46 704 Kč | 42 540 Kč |
Minimální měsíční vyměřovací základ – vedlejší činnost | 3892 Kč | 3545 Kč |
V prvním roce podnikání formou vedlejší činnosti se zálohy neplatí. Sociální pojištění doplatí podnikatel teprve po podání přehledu o příjmech a výdajích, tedy podle skutečných zisků za první kalendářní rok podnikání. Přehled musí odevzdat správě sociálního zabezpečení nejpozději měsíc po termínu odevzdání daňového přiznání za předešlý rok.
A je tu ještě jedna výhoda. Pokud zisk z podnikání při vedlejší činnosti (příjmy po odečtení výdajů) nepřesáhne takzvanou rozhodnou částku, nemusí se z něj sociální pojištění za daný rok platit vůbec. Pro zisk z podnikání za rok 2021 dosahuje rozhodná částka 85 059 korun, za rok 2022 se zvyšuje na 93 387 korun.
Kdo rozhodnou částku převýší, musí kromě platby pojistného za předchozí rok dál (v aktuálním roce) platit i zálohy, které mu vyšly v přehledu. Zálohy přitom nesmí být nižší než minimum pro vedlejší činnost – v roce 2022 tedy 1137 korun měsíčně. Jestliže rozhodnou částku nepřevýšil, nemusí hradit zálohy.
Jak platit zálohy na sociální pojištění
Ačkoli nová výše minimální zálohy platí od ledna, poprvé se hradí v měsíci, v němž podnikatel odevzdá přehled o příjmech a výdajích za předešlý rok. Obvykle tedy za duben, protože přehled se odevzdává nejpozději do jednoho měsíce po daňovém přiznání. Výjimka platí pro toho, kdo v roce 2022 s podnikáním v rámci hlavní činnosti začíná – nováčci hradí od začátku zálohu v minimální výši.
Záloha se platí v kalendářním měsíci, na který je určena. Lhůta běží vždycky od prvního do posledního dne daného měsíce. Například zálohu za červen je tedy potřeba zaplatit od 1. do 30. června. Kdo v daném měsíci zálohu nepošle, musí ji uhradit nejpozději do konce měsíce dalšího – za červen nejpozději do konce července. V opačném případě si sociálka napočítá 0,05 procenta z dlužného pojistného za každý den prodlení. Kdo s podnikáním začne v průběhu měsíce, musí první zálohu zaplatit do konce měsíce následujícího.
Odvody na sociální pojištění OSVČ
Na předchozích řádcích jsme psali hlavně o zálohách. Pro hlavní i vedlejší činnost pak po skončení kalendářního roku platí: Jestliže odvedené zálohy neodpovídají pojistnému, které nakonec musí podnikatel zaplatit podle zisku v daném roce, je potřeba sociální pojištění po podání přehledu doplatit.
Kdo naopak na zálohách odvedl víc (zjednodušeně řečeno měl předloni vyšší zisk než loni), dostane přeplatek od státu zpátky.
Nemocenské pojištění OSVČ
Nemocenské pojištění je pro živnostníky a další podnikatele dobrovolné. Pokud se pro něj rozhodnou, měli by opět platit aspoň minimální pojistné. To se odvíjí od minimálního vyměřovacího základu, který v roce 2022 zůstává na 7000 korunách.
Minimální pojistné na nemocenské pojištění se pak vypočte jako 2,1 procenta z vyměřovacího základu. Pro rok 2022 jde tedy o částku 147 korun. Připomeňme, že do června 2019 se minimální záloha počítala jako 2,3 procenta z vyměřovacího základu. Po zrušení takzvané karenční doby klesla sazba na 2,1 procenta.
Zároveň jsou platby na nemocenské pojištění omezené shora – vyměřovacím základem pro sociální pojištění, k němuž se podnikatel dopočte v přehledu pro sociálku, rozpočteným na měsíce.
Také platby na nemocenské pojištění se hradí v měsíci, na který se vztahují. Například pojistné za červen 2021 je tedy splatné 30. června.
Nemocenské pojištění se nehradí zálohově, ale přímou platbou pojistného. „Při neuhrazení zálohy na pojistné (důchodové pojištění) ve splatnosti je počítáno penále, při neuhrazení pojistného na nemocenské pojištění OSVČ penále počítáno není, ale dojde k zániku tohoto pojištění,“ vysvětluje Jitka Drmolová, mluvčí České správy sociálního zabezpečení.
Jiří Hovorka
O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
1. 12. 2021 16:53, Martin
Kuuurvy, už mě to sere, platím 11 tisíc měsíčně za socku !! kdybych aspon viděl kam to jde, nevidím nic..
Zdravku, beru, ale socku? radši si to budu odkládat a investovat sám
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
1. 12. 2021 7:37
jezis who cares at to zvednou klidne o 10k
V diskuzi je celkem (16 komentářů) příspěvků.