Vládou minulý týden prošel návrh ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové, aby rodiče, kteří mají dvě a více dětí, dostali slevu na sociálním pojištění. Úleva se má týkat zaměstnanců i osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Teď návrh posoudí poslanci a senátoři.
Rodičů, kteří nevydělávají, se změny nedotknou. Úlevu nepocítí ani rodiče, kteří mají pouze jedno dítě. Novela cílí výhradně na ekonomicky aktivní rodiče, kteří vychovávají nejmíň dvě děti. A slevy mají být citelné: kdo má čtyři děti, nemusel by sociální pojištění z příjmů odvádět vůbec. Nižší sazbu sociálního pojištění ale bude smět využívat vždy jen jeden z rodičů, podobně jako to funguje u daňové slevy na dítě.
Zaplatíte míň: Čtěte o kolik
Zaměstnanci podle současných pravidel platí sociální pojištění ve výši 6,5 procenta z hrubé mzdy, kromě toho za zaměstnance platí sociální pojištění ještě zaměstnavatel, na těchto (podstatně vyšších) odvodech zaměstnavatele novela nic nemění. Jak přesně se odvody na sociální pojištění počítají, zjistíte v našem článku o výpočtu čisté mzdy v roce 2017:
Živnostníci dnes platí sociální pojištění ve výši 29,2 procenta. Vyměřovací základ, ze kterého se pojistné počítá, se rovná polovině příjmů z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti po odečtení výdajů. Výdaje uplatňují podnikatelé v daňovém přiznání buď paušály, nebo účetním doložením skutečně vynaložených nákladů. Víc o tom v článku:
Pokud novela, kterou minulý týden schválila vláda, projde také Parlamentem, rodiče, kteří mají alespoň dvě děti, by na sociálním pojištění mohli platit míň. Konkrétně: rodič zaměstnanec se dvěma dětmi by na sociální pojištění platil pět procent z hrubé mzdy, rodič se třemi dětmi dvě a půl procenta hrubé mzdy, rodič se čtyřmi a více dětmi by sociální pojištění nemusel hradit vůbec.
Rodič, který podniká (OSVČ), se dvěma dětmi by nově platil 27,7 procenta z vyměřovacího základu (místo dnešních 29,2 procenta). Pro rodiče se třemi dětmi by platila sazba 25,2 procenta a pro rodiče se čtyřmi a více dětmi 22,7 procenta.
Jak by se snížení sazeb pojistného promítlo do vašich příjmů a kolik byste ušetřili, spočítá jednoduše a přehledně naše kalkulačka:
Bez dopadu na důchod
Zásadní je, že nižší sazby sociálního pojištění by neznamenaly nižší důchod. Vyměřovací základ pro výpočet důchodu by se uplatněním slevy na sociálním pojištění nezměnil – počítal by se stejně, jako byste platili sociální pojištění v plné výši. Stát by tak rodičům s více dětmi kompenzoval, že vedle práce věnují čas a energii ještě výchově dětí. Logika je prostá: kdo má víc dětí, má větší výdaje, většinou ale také nižší příjmy, protože se nemůže práci věnovat naplno. MPSV by opatřením chtělo podpořit také zvýšení porodnosti v ekonomicky aktivních rodinách.
Jaké dítě se počítá
Rozhodující by pro nárok na nižší sazbu pojistného měl být počet vychovávaných dětí. Počítaly by se pouze nezaopatřené děti, se kterými žijete ve společné domácnosti. Může jít o dítě vlastní, dítě druhého z manželů nebo registrovaných partnerů, adoptované dítě nebo dítě svěřené do pěstounské péče (s výjimkou pěstounské péče na přechodnou dobu, tedy takzvaných profesionálních pěstounů). Kdy se dítě považuje za nezaopatřené, vysvětlujeme v boxu.
Pokud je dítě ve střídavé péči nebo společné péči obou rodičů, za domácnost, kde žije, se považují obě domácnosti. Dítě by si ale pro účely slevy na sociálním pojištění mohl započít vždy pouze jeden rodič, respektive jeden poplatník.
Kolik to bude stát
„Dopad na státní rozpočet odpovídá tomu, že sníženou sazbu bude platit v zásadě vždy jedna osoba z domácnosti aktuálně vychovávající dvě a více dětí, tedy zhruba 13 procent (zhruba 730 tisíc osob) aktivní populace, zbytek bude platit stejnou sazbu jako v současné době. Navrhované řešení povede oproti současnému stavu ke snížení příjmů z pojistného na důchodové pojištění v rozsahu cca 3,8 miliardy korun ročně,“ píše Ministerstvo práce a sociálních věcí v závěrečné zprávě RIA k novele. Kromě toho je podle MPSV třeba počítat s dalšími administrativními náklady na straně České správy sociálního zabezpečení, v prvním roce by mělo jít zhruba o sto deset milionů korun.
Další náklady státní kase vzniknou kvůli růstu administrativní zátěže státu jako zaměstnavatele. „Tyto náklady se odhadují na částku cca 36 milionů korun ročně. Zvýšené administrativní náklady zaměstnavatelů na mzdové účetní se projeví zvýšeným inkasem příjmů z pojistného na zdravotní pojištění zhruba o 22 milionů korun ročně,“ odhaduje Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Určité náklady by novinka přinesla i zaměstnavatelům ze soukromé sféry, i jim by zavedením různých sazeb sociálního pojištění přibyla administrativa.
Český experiment
V zahraničí model, který mi stupňoval sazby sociálního pojištění podle počtu vychovávaných dětí, nenajdete. Výjimkou je dvouletá zkušenost na Slovensku.
„Na Slovensku byl tento typ podpory v praxi uplatněn v letech 2004 až 2005, a to cestou poslaneckého pozměňovacího návrhu. V době výchovy dítěte bylo možno snížit pojistné odváděné zaměstnanci na důchodové pojištění o 0,5 procenta za každé dítě; toto snížení sazby mohl uplatnit jen jeden poplatník pojistného v rodině. Po dvou letech účinnosti došlo ke zrušení opatření z toho důvodu, že bylo příliš finančně nákladné i administrativně náročné,“ stojí v závěrečné zprávě RIA k české novele.
Sdílejte článek, než ho smažem