Během roku 2011 slevové servery naprosto zaplavily český internet. Jen na málokteré webové stránce dnes nenajdete reklamní bannery lákající na večeři v luxusní pizzerii, víkendový pobyt ve čtyřhvězdičkovém hotelu či návštěvu fitness centra pod dohledem profesionálního trenéra. Majitelům slevových portálů přináší tento byznys velké zisky, zákazníkům mnoho akcí za výhodné ceny a dodavatelům služeb a zboží zase zajímavý marketingový nástroj, kterým na sebe mohou strhnout pozornost a získat nové klienty. Cestovní ruch představuje jeden z nejdůležitějších segmentů byznysu slevových portálů. Podle statistik slevového agregátoru Skrz.cz tvoří pobytové akce na slevových serverech sice jen osm procent z celkového počtu prodaných voucherů, avšak co se týče tržeb, představuje tato kategorie 38 procent celého trhu.
Slevová past
V roce 2011 došlo k přesycení trhu nejrůznějšími slevovými servery, mezi kterými jsme mohli najít jak zaběhnuté značky s profesionálním vedením, tak i pochybné subjekty, které se po celou dobu své existence pohybovaly na hranici krachu. Zákazníci slevových stránek si navíc navykli na slevu jako takovou, takže mnohé z nich kromě nízké ceny přestalo zajímat cokoli jiného. Pokud ovšem začne převažovat kvantita nad kvalitou, může to mít pro všechny zainteresované velmi nežádoucí účinky. Všechny firmy vstupující do „slevového byznysu“ by si měly uvědomit, že pro ně slevové servery nemusí představovat jenom dobrého sluhu, ale i zlého pána. Ne vždy se totiž slevová akce vyplatí. Nezbytná kultivace tohoto podnikatelského prostředí by tak měla být v zájmu všech, kteří z něho chtějí dlouhodobě těžit – slevových serverů, dodavatelů, ale i samotných zákazníků. A tak se v druhé polovině roku 2011 dodavatelské firmy, ale i slevové servery začaly zabývat otázkou, jak nespadnout do „slevové pasti“.
Čištění trhu
V důsledku toho musela zákonitě přijít určitá konsolidace trhu, která mimo jiné znamenala i to, že se počet slevových serverů v poměrně krátké době smrskl z takřka tří stovek na polovinu. Tím ovšem redukce zdaleka nekončí. I nadále každý měsíc končí činnost řada provozovatelů slevových portálů. Je sice možné předpokládat, že by rok 2012 mohl představovat určitý milník, ve kterém se může podařit stabilizovat trh tak, aby byl z dlouhodobého hlediska perspektivní jak pro slevové servery, tak i pro poskytovatele služeb, ale v prostředí nedostatečného výkonu nejenom české ekonomiky, a v důsledku toho i následného útlumu spotřeby nepůjde rozhodně o žádnou jednoduchou záležitost. Tím spíš, že charakteristickým rysem podnikání v našich podmínkách je snaha co nejvíc a co nejrychleji maximalizovat zisky. To vše často na úkor dlouhodobých vizí.
Ať už hovoříme o slevových serverech ve vztahu k jakémukoliv odvětví, nemůžeme nezmínit nedílnou součást tohoto byznysu. Slevové agregátory, tedy stránky, na nichž se generují seznamy všech slev z nejrůznějších portálů. Často jsou trnem v oku nejen slevovým serverům, ale i dodavatelům služeb, podle nichž se slevové agregátory podílejí na deformaci trhu. Největší slevové servery si navíc stěžují, že zákazníci agregátorů od jejich provozovatelů nedostávají žádné informace o důvěryhodnosti serverů, které na nich nabízí své akce. „Agregátory poskytují svým uživatelům přidanou hodnotu, kterou nezískají u jednotlivých slevových serverů. Když si uživatel vzpomene, že chce jít na pizzu, u nás ji vždy najde. Navíc mu k tomu dodáme další informace, jako například hodnocení serveru ostatními uživateli, nebo porovnáme nabídku s podobnými,“ brání se Petr Kováčik, majitel největšího českého agregátoru Skrz.cz. Ačkoliv na těchto stránkách najdete oddělení s recenzemi jednotlivých portálů a slevových akcí, které na nich probíhaly, k přímému ratingu serveru, jenž akce nabízí, to má stále hodně daleko. Pojďme se ale podrobněji zaměřit na cestovní ruch.
Slevové servery a hotely: nechci slevu zadarmo!
Neuváženě zvolenými slevovými akcemi se podnikatel může velmi snadno dostat do velkých nepříjemností. Spousta hoteliérů si navíc stěžuje, že se jim spolupráce se slevovými servery z dlouhodobého hlediska vůbec nevyplatí. „Problém je, že host využije slevový voucher a příště si objedná službu pouze tam, kde probíhá další slevová akce. Podle naší zkušenosti mohu potvrdit, že z dlouhodobého hlediska se nám akce spíš nevyplatila,“ vysvětluje Milan Hranický, ředitel hotelu Vista v Ostravě. „Tomu nerozumím. Každý hoteliér se přeci rozhoduje svobodně, zda marketingovou spolupráci se slevovými portály využije, nebo ne. S každým partnerem se snažíme domluvit na strategii, aby byla akce úspěšná jak pro něj, tak pro nás,“ oponuje David Antić ze serveru Berslevu.cz. Větší pochopení pro problémy provozovatelů hotelových zařízení má spolumajitel slevového portálu Zapakatel.cz Jiří Carba, který dříve býval sám hoteliérem. „Tento problém si samozřejmě uvědomujeme. Při každé akci, kterou s námi domlouvají zástupci hotelů, chci vidět přesný výpočet a marketingový záměr. Často pak hotely odmítnu, protože některé jejich nápady jsou vážně sebezničující.“
Zůstat pánem situace
Spolupráce se slevovými portály je pro hoteliéry velkým lákadlem a jen málokterý z nich nad tímto způsobem propagace nepřemýšlel. Ti, kteří ji vyzkoušeli, si ale často musejí připustit, že ekonomický výsledek slevové akce nevyšel zcela podle jejich představ. Na vině může být hned několik faktorů. „S těmito agresivními prodejními nástroji je to stejné, jako s jakoukoli jinou distribuční metodou. Může hotelu velmi dobře posloužit, ale jen za předpokladu, že hoteliér zůstane pánem situace,“ upozorňuje Otakar John, ředitel pražských hotelů K+K Hotel Fenix a K+K Hotel Central. Problém je podle něj především v nedostatku nápaditosti při vytváření slevových balíčků. Právě to by mělo být při velmi nízkých cenách, které jsou někdy pro hoteliéry na hranici rentability, zásadní kriterium. „Dám-li do balíčku všechny služby, které hotel nabízí, těžko můžu očekávat dodatečné příjmy z ostatních služeb, které by host v hotelu využíval automaticky,“ dodává Otakar John. „Hoteliéři by neměli kalkulovat s tím, že přes slevové akce naplní veškerou ubytovací kapacitu. Jedná se pouze o vylepšení obratu z prodeje, ale spoléhat se na to rozhodně nedá. Je třeba si uvědomit, že kvůli výrazné slevě mohou hotely navštívit klienti, kteří by se za normálních okolností v takovém hotelu neubytovali. To přináší také určitá úskalí,“ říká Jakub Kočí ze společnosti Navatel, která provozuje hotely ve Špindlerově Mlýně a Karlových Varech. Ten si spolupráci se slevovými servery vcelku pochvaluje, upozorňuje ale na to, že je třeba celou akci velmi dobře promyslet.
Se slovy obou hoteliérů souhlasí i Jiří Carba, který se dodavatelům pobytů na svém serveru snaží nabídnout různé prodejní modely. Zároveň také iniciuje spolupráci slevových serverů s asociacemi hotelů, jež by měla vést k všeobecné osvětě hoteliérů, aby se naučili slevové servery správě využívat. Václav Stárek, prezident Asociace hotelů a restaurací České republiky k tomu však dodává: „Ke spolupráci se slevovými portály se stavíme velmi obezřetně. Dosud se prezentují jako marketingový nástroj, ale i distribuční kanál. Pokud by šlo o marketingový nástroj, jehož úkolem je upoutat pozornost zákazníka, pak by se mohl využívat skutečně jen výjimečně. Jestliže bychom jej chápali jako distribuční kanál, pak je opět třeba využívat jej pouze v konkrétních případech, kdy nemáme možnost získat jiné zákazníky, tedy v době, kdy chceme překlenout období velmi nízké obsazenosti.“
Hoteliéři by si každopádně neměli nechat diktovat ceny nebo termíny, ve kterých budou své služby nabízet. Vyjednávání se slevovými servery někdy bývá hodně tvrdé, a proto je třeba vědět, za jakých podmínek se akce provozovateli hotelového zařízení ještě vyplatí a kdy už nemá smysl. „Asi si taky neumíme představit, že by dealer automobilky říkal například Škodovce, kolik by měl její model stát, aby se mu dobře prodával,“ uzavírá Otakar John.
Pokračování
Psáno pro časopis COT Business
Sdílejte článek, než ho smažem