Vládní koalice se v úterý dohodla na podmínkách pro poskytování zálohovaného výživného na nezaopatřené děti. To bude podle současného pojetí novou sociální dávkou.
Ministryně Jana Maláčová (ČSSD) před jednáním koaliční rady návrh přepracovala. Původní výše státem vyplácených alimentů měla být ve výši přiznané soudem – maximálně mělo jít o 15 až 25 procent průměrné mzdy v závislosti na věku dítěte. Zástupci hnutí ANO a sociálních demokratů se teď shodli na stropu 3000 korun.
Vznik nového návrhu vítá například i Veronika Ježková, vedoucí právních služeb organizace proFem. „Doufáme, že se stane součástí našeho právního řádu a nestihne ho stejný osud jako tolik návrhů obdobného rázu před ním,“ zdůrazňuje. Připomíná, že návrhy na zakotvení zálohovaného výživného tu byly už v letech 2001, 2005, 2007, 2009, 2016 a 2017, ale žádný nakonec neprošel.
Maláčová počítá s tím, že zálohované výživné by mohlo vypláceno od roku 2021 – za předpokladu, že ho Parlament v navržené podobě včas schválí. Současná vláda se v programovém prohlášení výslovně zavázala zákon o zálohovaném výživném přijmout.
Na Slovensku byl podobný zákon přijat už v roce 2008, zálohované výživné funguje i v řadě dalších evropských států.
Podmínky pro přiznání zálohovaného výživného
Nárok na zálohované výživné by měli samoživitelé a samoživitelky s příjmem nižším, než je průměrná mzda. Podmínkou bude, že povinný rodič nezaplatil alimenty za čtyři měsíce a nezaopatřené dítě plní povinnou školní docházku.
Další podmínkou získání zálohovaného výživného bude exekuce na povinného rodiče, což má omezit zneužívání. Nově byla do návrhu zakotvena i povinnost podat na neplatiče trestní oznámení, napsala agentura ČTK.
„Pro ty, na něž dopadá neplacení výživného, by samozřejmě bylo ideální, aby jejich nárok nebyl podmíněn zahájenou exekucí. Nicméně chápu důvody, pro které to tak má být. Snižuje se tím riziko zneužívání a vhodně se tím motivují rodiče, kteří jsou neplacením výživného postiženi, aby situaci aktivně řešili,“ říká Ježková.
„V praxi to však většinou vypadá tak, že rodič je časově vytížen řešením ekonomické situace, do níž se kvůli neplacení výživného druhým rodičem dostal. Řeší tedy, jak sehnat prostředky na výživu dítěte a nemá už čas ani energii na řešení právních otázek jako je sepsání exekučního návrhu,“ upozorňuje Ježková.
Podle Michaely Teplé, právničky projektu Alimenty dětem.cz, je zálohované výživné smysluplné právě tam, kde se „oprávněnému rodiči“ nedaří výživné vymoci nástroji, které už má ze zákona k dispozici nyní, tedy například exekucí.
„Pokud by podmínky pro zálohované výživné byly nastaveny příliš volně, mohlo by dojít k jeho nadužívání. To by mohlo způsobit nejen zátěž pro celý systém, ale zároveň i nedostatek finančních prostředků pro ty nejzávažnější případy,“ říká Teplá. „Pomáhat je třeba především tam, kde by nedostatek finančních prostředků mohl ohrozit vývoj dítěte,“ zdůrazňuje.
Jak vysoké má být zálohované výživné?
Zálohované výživné by měl stát vyplácet ve výši, kterou přiznal soud, avšak v maximální výši 3000 korun, shodla se koalice.
Podle původního návrhu zákona mělo být maximální zálohované výživné určeno jako procento průměrné mzdy v národním hospodářství podle věku dítěte. Průměrná mzda, z níž by se vycházela, dosahovala v loňském roce 33 429 korun.
Věk dítěte | Maximální zálohované výživné Určené procentem průměrné mzdy v ČR | Maximální zálohované výživné v původním návrhu Podle průměrné mzdy v roce 2019 | Maximální zálohované výživné schválené koalicí |
do 6 let | 15 % | 5014,35 Kč | 3000 Kč |
od 6 do 10 let | 17 % | 5682,93 Kč | 3000 Kč |
od 10 do 15 let | 19 % | 6351,51 Kč | 3000 Kč |
od 15 do 18 let | 22 % | 7354,38 Kč | 3000 Kč |
od 18 do 26 let | 25 % | 8357,25 Kč | 3000 Kč |
Průměrné výživné předloni dosahovalo 2500 korun, vyplývá z informací ministerstva spravedlnosti. Nezisková organizace Asociace neúplných rodin, která provozuje server VašeVýživné.cz, evidovala za rok 2019 alimenty v průměru 2800 Kč s tím, že v konkrétních případech to může být i mnohem méně.
Pokud tedy soud na nezaopatřené dítě přizná alimenty 2200 Kč, bude stát zálohovat právě oněch 2200 Kč. Kdyby přiznal 6800 Kč, činila by záloha maximálně 3000 Kč.
Jak se má nárok na zálohované výživné uplatnit
Oprávněný rodič, jehož mzda za předchozí kalendářní čtvrtletí je nižší než průměrná mzda, by se mohl moci obrátit na úřad práce. K žádosti by musel doložit mimo jiné přehled příjmů a vykonatelný rozsudek soudu o určení výše alimentů.
Krajská pobočka úřadu práce pak žádost posoudí a do třiceti dní vydá písemné rozhodnutí o přiznání nebo nepřiznání dávky. Následně by stát vyplacenou částku vymáhal přes úřad práce od povinného rodiče zpět tak, že se připojí do probíhajícího exekučního řízení.
Zálohované výživné bude oprávněnému rodiči vypláceno maximálně dva roky, přičemž po roce vyplácení stát situaci přezkoumá, říká Maláčová.
Ministerstvo práce a sociálních věcí uvádí, že zálohované výživné by mohlo pomoci přibližně 24 tisícům dětí. Náklady na jeho poskytování – podle návrhu schváleného koaliční radou – vyjdou státní rozpočet asi na 434 milionů korun ročně.
Podpora smíru a přísnější tresty pro dlužníky
S návrhem zálohovaného výživného jako sociální dávky mělo problém hnutí ANO. Namítalo, že v první řadě by se měla zvýšit vymahatelnost výživného a teprve potom zavádět další dávky.
I proto půjde do vlády také návrh ministerstva spravedlnosti směřující právě ke zlepšení vymahatelnosti. Podle návrhu novely trestního zákoníku by bylo možné trestat zanedbání povinné výživy nově také zabavením pilotního nebo zbrojního průkazu.
Novela občanského zákoníku má také umožnit uzavřít dohodu péči o dítě a výživném u notáře, což má zrychlit rozvodové řízení. Soudní poplatky pro případ nesporného rozvodu budou nižší.
Pohledávku z výživného by mělo být možné postoupit, a to především v případě, že povinný rodič peníze má, avšak platby výživného úmyslně zadržuje nebo zpožďuje, aby druhému rodiči způsobil problémy Oprávněný rodič by tak získal finanční prostředky, přičemž z povinného rodiče by pohledávku už mohl vymáhat někdo jiný.
„Nově připravované změny považujeme za pozitivní. Je důležité, aby se rodinám pomáhalo. Je nutné, aby návrh řešil prevenci a nevznikaly nové dluhy na výživném, ale zároveň stát pomáhal tam, kde si rodiče nemohou pomoci sami,“ uvádí Iveta Novotná, ředitelka projektu VašeVýživné.cz.
Návrh novely občanskoprávních předpisů z dílny ministerstva spravedlnosti má však i úskalí. Na ta už dříve upozornila organizace proFem, která pomáhá obětem domácího násilí. Smírné řešení totiž nepřichází v úvahu právě pro oběti domácího násilí – ty by tak byly v rozvodovém řízení znevýhodněny. Násilník nebo násilnice se zpravidla rozvádět nechce, takže by oběť musela platit soudní poplatek v téměř dvojnásobné výši 7000 korun oproti 4000 korunám při takzvaném nesporném rozvodu.
Jak funguje náhradní výživné na Slovensku? Čtěte na Peniaze.sk.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
15. 1. 2020 17:22
zlodejina na danovych poplatnicich a semeniste budoucich podvodu
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
16. 1. 2020 8:31, vodovod
Toto tady bylo už za socialismu a ztroskotalo . Je to nesmysl. Jak bude vymáhat stát platby na výživném, které za dlužníka zaplatí zpátky po dlužníkovi?? Dobře - pokud je dlužník movitý a dělá jen naschvály, je možné proti němu zakročit - zbrojní průkaz , řidičský atp. Nejspíš lze proti němu nařídit výkon rozhodnutí prodejem movitých ,případně nemovitých věcí . Pokud je majetný a nemá pravidelný příjem, ze kterého by bylo možné provádět srážky ze mzdy. Další situace ale je , že dlužník je ten ,, správný táta,, opilec, narkoman , nefachčenko atp. Pokud nepracuje, nemá příjem a není možné proti němu vést výkon rozhodnutí srážkou ze mzdy a zřejmě je nemajetný, tak není co zabavit a prodat. Proto dochází k situacím, že matky jsou bez výživného. Jak tu někdo psal, je pravda, že by si ženy měly vybírat kvalitní partnery a ne gaunery. Za socialismu byli takoví darebáci zavírání do basy za neplnění vyživovací povinnosti. Ovšem - ve výkonu trestu měli velmi nízké mzdy a museli mimo výživného platit náklady vazby a výkonu trestu, takže jim z platu moc nezbývalo a dluh narůstal. To co chce udělat stát je sice hezké, ale neřeší to nic. Pokud bude dlužník neb dlužnice neplatič , bude mu narůstat dluh vůči státu a jsem zvědavá jakým způsobem bude stát tyto peníze vymáhat. Navíc, když jsou otevřené hranice a dlužník se jim může vytratit bůhví kam. Je to sice hezké , ale nesmysl. Velmi by mne v budoucnosti zajímalo, jaké částky na vyplaceném výživném bude stát odepisovat jako nevymahatelný dluh .
V diskuzi je celkem (15 komentářů) příspěvků.