Kdy půjdete do důchodu? Ve hře jsou tři návrhy
25. 4. 2024 | Kateřina Hovorková | 8 komentářů
Důchodový věk poroste. Otázkou je, jak přesně. K původnímu návrhu ministerstva práce a sociálních věcí teď přibyly další dva.
Covid jako nemoc z povolání. Kdo má nárok a jak žádat
Koronavirus přepisuje celou statistiku nemocí z povolání. Zatímco v posledních letech se ročně hlásilo 1100 až 1200 případů nemocí z povolání, kvůli covidu jsou teď čísla mnohem vyšší.
Zdroj: Shutterstock
Nárok na uznání covidu jako nemoci z povolání mají hlavně zdravotníci. To potvrzují i čísla z Národního registru nemocí z povolání, který eviduje všechny uznané případy. Na oblast zdravotní péče připadá v Česku podle předběžných údajů 92 procent všech uznání covidu jako nemoci z povolání.
„Z hlediska profese jsou nejvíce zastoupeny zdravotní sestry (47 %), následují lékaři (15 %), ošetřovatelé a sanitáři (10 %) a také pracovníci v sociálních službách," upřesňuje Zdenka Fenclová, předsedkyně Rady Národního registru nemocí z povolání.
Vyšší riziko nákazy mají podle ministerstva zdravotnictví vedle zdravotníků také sociální pracovníci, pečovatelé, studenti s nařízenou pracovní povinnosti, uklízeči ve zdravotnických a sociálních zařízeních, pedagogičtí pracovníci při práci se zdravotně znevýhodněnými skupinami s obtížnější schopností obecně dodržovat hygienická pravidla či strážníci u obecní policie, kdy nelze zcela jednoznačně vyloučit přenos infekce při rizikovém kontaktu s osobou, která nedodržuje domácí karanténu či izolaci.
Naopak uznávání covidu jako nemoci z povolání se nepředpokládá u prodavačů či pokladních, u administrativních pracovníků na úřadech, v bankách, v pojišťovnách, na pobočkách pošty, u řidičů z povolání, u pracovníků v gastronomii, v restauracích, při výrobě potravin, v průmyslu, stavebnictví, hornictví, v energetice, v lesnictví nebo zemědělství a podobně.
Covid-19 spadá do kategorie přenosných a parazitárních nemocí, které jsou na seznamu nemocí z povolání už z dřívějška – nebylo tedy potřeba rozšiřovat seznam přímo o něj.
Devět z deseti
Definitivní čísla o uznaných nemocích z povolání za loňský rok budeme znát až zhruba na přelomu února a března. Už teď je ale jasné, že nárůst oproti předloňskému roku je obrovský.
„V roce 2021 bylo do registru nahlášeno celkem 5394 případů tohoto onemocnění. Covid-19 tedy představuje přibližně 89 procent všech případů nemocí z povolání včetně ohrožení nemocí z povolání hlášených v tomto roce,“ říká Fenclová. V roce 2020 přitom bylo uznáno 1112 případů covidu jako nemoci z povolání.
Fenclová připomíná, že vzhledem k času, který je potřeba k posouzení, zda se jedná či nejedná o nemoc z povolání, je mnoho případů ještě ve fázi šetření a ve statistikách se objeví až letos.
Kdo se ještě dočká?
Seznam nemocí z povolání se po mnoha letech příprav rozšíří o chronická onemocnění bederní páteře. Nedostanou se však na něj například nemoci krční páteře, nemoci bederní páteře z celotělových vibrací a třeba ani syndrom vyhoření.
Nová nemoc z povolání. Sedavé profese mají smůlu
„Počty zdravotníků, kteří onemocněli, jsou mnohem vyšší. Jen v prvním roce pandemie – 2020 – onemocnělo podle předsedy České lékařské komory Milana Kubka téměř 35 tisíc zdravotníků. Do konce roku 2021 podle Kubka zemřelo 101 zdravotníků, z toho 42 lékařů, přitom v registru nemocí z povolání je uvedeno pouze osm zemřelých zdravotníků,“ říká Daniela Pelclová z Kliniky pracovního lékařství I. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Případy covidu uznaného jako nemoci z povolání porostou ještě několik let, očekává Pavel Urban ze Státního zdravotního ústavu. „Covid přepíše celou statistiku nemocí z povolání – jak počty, tak strukturu. V posledních deseti letech jsme byli zvyklí, že se ročně hlásilo 1100 až 1200 případů nemocí z povolání. Teď ta čísla budou mnohem vyšší. Do pandemie byl nejčastější nemocí z povolání syndrom karpálního tunelu, teď je to jednoznačně covid-19,“ řekl Výzkumnému ústavu bezpečnosti práce.
„Nemoci nervů z přetěžování horních končetin dominovaly v posledním desetiletí a vznikají především v automobilovém průmyslu. Nejčastější diagnózou byl syndrom karpálního tunelu se slabostí, brněním a bolestmi v oblasti ruky a předloktí,“ upřesňuje Pelclová. Připomíná, že infekčních nemocí z povolání bylo před pandemií v roce 2019 hlášeno jen přibližně 100 případů. Počty všech přenosných a parazitárních onemocnění v posledních 10 letech nepřesáhly 230 případů ročně.
Na několikanásobný vzestup si vzpomíná naposledy v letech 1990-1991, kdy celkový počet nemocí z povolání přesáhl 11 tisíc případů. „Tehdy k tomu došlo administrativní cestou v důsledku tlaku horníků při uzavírání černouhelných dolů: překlasifikováním lehčích stupňů onemocnění pneumokoniózou z černého uhlí, a to z ohrožení nemocí z povolání na nemoc z povolání. Tato nemoc má i po ukončení práce v dolech trvale progresivní charakter a do požadovaného stupně se obvykle během dalších let rozvinula,“ vysvětluje Pelclová.
Sporné je podle ní uznávání covidu jako nemoci z povolání u zdravotníků, kteří odmítli očkování v době, kdy to už bylo možné. „Domnívám se, že by neměli mít na nemoc z povolání nárok, když se dostatečně nechránili,“ říká.
Za nesprávný považuje také požadavek Společnosti nemocí z povolání, že za nemoc z povolání není možné uznat takovou, o kterou se pacient hlásí s odstupem více než šesti měsíců. „Neznám jeho legislativní zdůvodnění a považuji jej za diskriminační,“ dodává Pelclová.
Uznání covidu jako nemoci z povolání
Jak postupovat, když chcete žádat o uznání covidu jako nemoci z povolání?
Pokud jakýkoliv ošetřující lékař, ať už praktik, odborník nebo závodní lékař nabude podezření, že onemocnění covid-19 u pacienta může souviset s prací, má zákonnou povinnost takového člověka odeslat na spádové středisko nemocí z povolání. Obracet se tam mohou přímo i samotní pacienti.
Stejně jako u jiných nemocí musí žadatel splnit podmínky uvedené v seznamu nemocí z povolání. „Onemocnění musí být prokázáno klinicky a zároveň potvrzeno laboratorním vyšetřením. Hygienickým šetřením musí být ověřeno, že jsou splněny podmínky práce uvedené v seznamu nemocí z povolání, tedy, že k nákaze došlo v zaměstnání,“ vysvětluje předseda Společnosti pracovního lékařství Milan Tuček. Předpokládá se, že jde o takovou pracovní činnost, při které je člověk vystaven nebezpečí nákazy více než v běžném životě.
S žádostí o uznání covidu jako nemoci z povolání a všemi dostupnými lékařskými nálezy se můžete obracet na jedno z třinácti středisek pro nemoci z povolání. Jejich seznam zveřejňuje ministerstvo zdravotnictví. Odborníci konkrétního zařízení provedou vyšetření a poté požádají hygienu, aby ověřila, zda choroba mohla vzniknout v souvislosti s výkonem povolání.
S jakou kompenzací můžete počítat?
„Obecně může zaměstnanec s uznanou nemocí z povolání uplatňovat nárok na bolestné, ztížení společenského uplatnění, ztrátu na výdělku, účelně vynaložené náklady spojené s léčením a věcnou škodu,“ upřesňuje Pelclová. Bližší částky specifikuje v následující tabulce. Na jaké odškodné má zaměstnanec nárok, určuje počet přidělených bodů. Jeden bod má hodnotu 250 korun.
Výpočet odškodného za covid jako nemoc z povolání | |
| Akutní nemoci přenosné z člověka na člověka: | |
| Onemocnění objektivně trvalo kratší dobu než 1 měsíc nebo nevyžadovalo pracovní neschopnost | 50 až 200 bodů (= min. 1250 Kč) |
| Onemocnění trvalo 1 až 2 měsíce, vyžadovalo hospitalizaci i pracovní neschopnost | 201 až 400 bodů |
| Onemocnění trvalo déle než 2 měsíce, vyžadovalo hospitalizaci i pracovní neschopnost | 401 až 600 bodů (= max. 150 000 Kč) |
| Chronické formy nemocí nebo stavy s trvalými následky: | |
| Lehké formy nemoci nebo její následky s omezením funkce mírného stupně s mírným omezením celkové výkonnosti | 1000 až 1400 bodů (min. 250 000 Kč) |
| Středně těžké formy nemoci nebo středně těžké následky nemoci s poruchou funkce středně těžkého stupně nebo chronické formy pomalu progredující s výrazným omezením celkové výkonnosti | 2400 až 3400 bodů |
| Těžké formy nemoci se závažnými trvalými poruchami funkce orgánů nebo systémů vedoucí k trvalému, závažnému omezení výkonnosti nebo vleklé, trvale silně aktivní onemocnění vzdorující léčbě | 4000 bodů |
| Zvlášť těžké formy se selháváním orgánů | 6000 bodů (= max 1 500 000 Kč) |
| Autor: Daniela Pelclová | |
Když následkem nemoci z povolání zaměstnanec zemře, mají pozůstalí nárok na náhradu nákladů na výživu, jednorázové odškodnění a náhradu věcné škody.
Obvyklý interval mezi vznikem onemocnění covid-19 a jeho uznáním za nemoc z povolání je podle lékařky přibližně 12 měsíců, protože posouzení je časově náročné a střediska nemocí z povolání i hygienické stanice jsou přetíženy, i když pracují na maximum.
Někdy může být tento interval i kratší, jako třeba ve Středočeském kraji. „Doba, po kterou jednotlivé případy šetříme, je individuální, záleží na každém případu. Nicméně v průměru jsou to přibližně dva až tři měsíce. Žádosti se snažíme vyřizovat v co nejkratším termínu, a to i přes současnou vytíženost,“ říká mluvčí Krajské hygienické stanice pro Středočeský kraj Dana Šalamunová.
Počty uznaných nemocí v Praze jsou překvapivě nižší, než by se dalo očekávat při vysoké koncentraci velkých nemocnic. „Podle předběžných údajů z registru nemocí z povolání bylo v roce 2021 nejvíce profesionálních onemocnění covid-19 hlášeno na území kraje Moravskoslezského (19 %) a Olomouckého (19 %), zatímco v kraji Praha jen 3 %, což jistě neodpovídá podílu zdravotníků v pražských nemocnicích,“ upozorňuje Pelclová.
Příčin může být více a lze je obtížně rozklíčovat. „Může to být nižší informovanost zdravotníků, nižší zájem osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) nebo nejednotná kritéria pro posuzování nemocí z povolání,“ vysvětluje lékařka. Bohužel chybí statistika zamítnutých (neuznaných) nemocí z povolání kvůli nesplnění klinických kritérií (diagnóza s klinickým obrazem a laboratorním nálezem) nebo neprokázání dostatečné expozice na pracovišti pacienta (hygienické kritérium) v jednotlivých krajích nebo hlásicích střediscích. Taková čísla by pak mohla napovědět, jestli mají různé kraje rozdílný přístup v posuzování.
Podnikatelé (OSVČ) nemají na uznání nemoci z povolání podle zákona nárok, ani když si dobrovolně platí nemocenské pojištění. Jedinou možností je pro ně tedy komerční pojištění.
Jana Divinová
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
