Věc: Oznámení o zápisu do centrálního rejstříku firem. Na základě registrace zápisu byla vaše firma zapsána do centrálního rejstříku firem.
Následuje dlouhá část s odkazy na „nařízení 2016/679“, který dokáže odradit od čtení dalšího odstavce. Ten přitom obsahuje podstatnou informaci: kdo nechce zápis zveřejnit, má to provozovateli rejstříku sdělit písemně.
Společnosti, které podobné triky zkoušejí, spoléhají na nepozornost či časovou vytíženost podnikatelů nebo jejich účetních. Věří, že při rychlém čtení přejdou rovnou k tomu hlavnímu, co je zvýrazněno velkým písmem: náklady na zápis – 3610 korun.
Snadno se chytí jak větší firma, kde se taková „faktura“ na relativně nízkou částku ztratí mezi množstvím jiných dokumentů k vyřízení, tak i nezkušený podnikatel, který přesně neví, kde všude se musí na začátku registrovat.
Právě na malé a začínající podnikatele teď katalogoví podvodníci míří nejčastěji. Na začátku tisíciletí se jim povedlo napálit i hodně úřadů a institucí v čele s ministerstvem vnitra a Nejvyšším správním soudem. Teď je zkusí zastavit Petr Němec – advokát, který se proslavil bojem proti nezákonným exekucím a předtím i bankovním poplatkům. „Myslím, že takové šmejdy musíme zadupat do země. Jen je plácnout přes prsty nestačí,“ napsal nedávno na Twitteru, když hledal další poškozené podnikatele.
Hlavní zbraně: Omyl a strach
Takzvané katalogové firmy zneužívají veřejné části oficiálních rejstříků, z nichž jednoduše získají data a adresy podnikatelů. Písemně nebo telefonicky se je pak zkoušejí za přestřelený poplatek chytit na zápisy do svých katalogů, které obvykle nemají žádnou hodnotu.
Snaží se vzbudit dojem, že se jedná o oficiální instituci: rejstřík, registr, komoru a podobně. Často se tváří jako úřední formuláře, povinné statistické dotazníky, nezávazné kontroly údajů a podobně. Méně zkušený nebo nepozorný podnikatel nemusí na první pohled poznat, že jde o obchodní nabídku, kterou nemusí přijmout.
Podobná výzva či faktura je přitom jen pouhým návrhem na uzavření smlouvy, zdůrazňuje Lukáš Zelený, člen Rady Českého telekomunikačního úřadu a bývalý vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest. Taková informace je někde v dokumentu malým písmem zmíněna spolu s odkazem na obchodní podmínky, které obvykle bývají až na další straně nebo jenom na webu.
„Zaplacením faktury podnikatel přijme danou nabídku a uzavře se společností smlouvu. Až později zjistí, že se vlastně zavázal platit poměrně vysoké částky za bezcenné služby. Katalog, do kterého byl zapsán, je zcela neznámý a nevýznamný, nebo už byl do rejstříku zapsán automaticky a zdarma, případně zakoupený software je na internetu ke stažení zdarma,“ uvádí Zelený některé příklady.
Mezi „známé firmy“ z posledních let patří například Evropský rejstřík, Rejstřík obchodu a živností, Český telefonní seznam, ES Katalog nebo Živnostenská komora společnosti Office Point.
„Po prostudování obchodních podmínek se podnikatel dočte, že smlouva je při nepodání výpovědi ve stanovené výpovědní lhůtě automaticky prodlužována. A jako skoro v každých obchodních podmínkách, i v těchto je kvůli nahuštěnému textu, rafinovaně použitým slovním obratům a odkazům na různá ustanovení těchto podmínek obtížné se zorientovat,“ dodává Zelený.
Zvláště nebezpečná je varianta oslovení po telefonu, kdy se vycvičení operátoři snaží z podnikatelů získat „souhlas“. Pokud se volaný chytí a „uzavře smlouvu distančním způsobem“, brzo mu přijde faktura – a když ji odmítne zaplatit, vzápětí k ní přibude i předžalobní výzva.
„Princip katalogového podvodu je principem klasického výpalného. Pouze fyzický nátlak klasických gangsterů nahrazuje nátlak právní. Takže drobný podnikatel bohužel často raději toto výpalné zaplatí, aby měl klid a mohl se věnovat své práci. On třeba i ví, že by nakonec určitě vyhrál, ale nechce se mu s tím zatěžovat, a tak se před šmejdy skloní a vykoupí se,“ vysvětluje právník David Ondrejkovič, který do roku 2015 pomáhal obětem katalogových firem jako šéf sdružení Společná obrana.
Jde prý o drobné. Když to nespojíte
Advokát Petr Němec se teď rozhodl bojovat proti firmě ES Katalog, která zneužívá podobnosti svého názvu se službami portálu Seznam.cz.
ES Katalog většinou útočí po telefonu. Obvykle zavolá seriózně znějící operátor, který podnikateli pochválí jeho stránky a představí se, že je ze seznamu ES katalog. Neodbytně se z podnikatele snaží vymámit aspoň jednou za hovor slovo Ano. Když se to podaří, zanedlouho může podnikatel očekávat fakturu ve výši 6038 korun, kterou firma neváhá v případě nezaplacení vymáhat právní cestou.
Zdroj: AK Petr Němec Výzva od advokátů pracujících pro ES Katalog. Klikněte pro zvětšení.
„Princip katalogových podvodů spočívá ve snaze využít něčího jednání v omylu nebo tento omyl vyvolat. To je právní stránka. Prakticky ten podvod funguje na dvou věcech. Na vyvolávání strachu šermováním advokáty a rozsudky. Nutno dodat, že jde o rozsudky pro zmeškání, kdy k soudu nikdo nepřišel a soud věc tedy neřešil a bral to tak, že žalovaný dluh uznává. Ale na obyčejného člověka to funguje. Malý živnostník, to je třeba vaše kadeřnice, švadlena, překladatelka nebo řidič taxíku, to jsou obyčejní lidé. To není žádný velkopodnikatel s účetním a právním oddělením,“ říká Němec.
„A druhý důvod, proč to funguje, je skutečnost, že jde o malé částky, o pár tisíc. Vyvolají strach, živnostník si není jistý, zda udělal chybu a zda má zaplatit, nebo bojovat. Aby si byl jistý, tak by potřeboval radu i zastoupení profesionála, tedy advokáta,“ vysvětluje Němec. Malí podnikatelé se často bojí, že advokát je vyjde příliš draho, takže aby měli klid, raději zaplatí výpalné ve výši pár tisíc podvodníkům.
„Ty malé částky pak mají vliv i na to, že neschopní policisté – a úmyslně uvádím neschopní – odkládají trestní oznámení poškozených s tím, že škoda je méně než 10 tisíc korun, a tedy nejde o trestný čin. Policisté si totiž nespojí více takových případů dohromady, ačkoliv moc dobře vědí, že poškozených jsou stovky či tisíce. Proto může tento systém podvodů fungovat,“ přibližuje Němec.
Pro policisty je to podle něj jednodušší. Stížnost proti odložení podává jen málo z poškozených podnikatelů. A právě to je vysvětlení, proč se ani po tolika letech stále nedaří tyto podvody postihovat.
Systémové klamání
Němec zdůrazňuje, že problém je přitom potřeba řešit v trestněprávní rovině. Pokud totiž policie odkáže poškozené na pouhý občanskoprávní (civilní) spor, tak si podvodníci najdou model, který se jim dál vyplatí i přesto, že některé individuální spory prohrají.
Když se na Němce obrátil první klient z řad poškozených podnikatelů, rozhodl se ho advokát zastupovat bezúplatně a postupně to rozšířil na skupinu deseti podvedených. Nejde jen o zvýšení celkové škody nad 10 tisíc.
„Samotný poškozený může narazit na to, že mu soud řekne, že je podnikatel, takže si měl dávat větší pozor, protože se na něj kladou větší nároky než na spotřebitele – a že má smůlu. Jelikož jde o malou částku, není odvolání přípustné. Když ale budeme schopni ukázat na další poškozené podnikatele, jejich svědectví, a že i oni byli uvedeni v omyl a že to nemůže být tedy náhoda či individuální selhání, ale zjevně princip podnikání podvodníků, je naše pozice hned lepší. Rázem jsme schopni kauzu otočit a přerámovat z pohledu ‚podnikatel udělal blbost‘ na ‚podnikatel se stal obětí systémového klamání‘,“ věří Němec.
David Ondrejkovič nedávno oslovil tuzemské soudy a ze zatím došlých dat zjistil, že žádný z nich neprojednával žalobu podanou ES Katalogem vůči neplatícímu podnikateli takzvaně věcně – tedy neposuzoval samotnou platnost uzavření smlouvy. Soud vždy jen vydal platební rozkaz a pokud se oběť proti němu nebránila, nepřímo ho uznala. Naopak když oběť podala takzvaný odpor, ES Katalog žalobu stáhl a platil či bude platit náklady řízení.
Ondrejkovič připomíná, že někteří soudci si v minulosti zjednodušovali práci a měli sklony k extrémnímu právnímu formalismu. „To už je naštěstí dnes, po 15 až 17 letech, kdy katalogové podvody začaly, spíše výjimkou. Těch nemnoho doposud přežívajících formalistů doslova pro samé stromy nevidí les. Snaží se posuzovat pouze onen konkrétní případ, který mají na stole, a unikají jim celkové souvislosti. Tedy, že všichni zákazníci nějaké katalogové firmy přeci nemohli udělat úplně stejnou chybu nezávisle na sobě, která spočívá v tom, že si údajně objednali faktické nic za zcela absurdně vysokou cenu,“ vysvětluje.
V takových případech podle něj neexistuje žádný reálný zákazník, který by si službu objednal vědomě. „Oni by přeci tu chybu nikdy neudělali, pokud by nebyla od počátku cílem a základem podnikatelského záměru katalogového podvodníka. Pokud někdo, ať už soudce nebo advokát, řekne, že to je cena za hloupost, pak je to stejné jako obviňovat znásilněnou ženu, že si za své znásilnění může sama," zdůrazňuje Ondrejkovič.
Nenechte se zastrašit
Díky lepší informovanosti je katalogových podvodů přece jen méně než před lety. Podnikatelům pomáhají i sdílené zkušenosti na internetu. Kromě dnes už archivních stránek sdružení Společná obrana jde hlavně o facebookovou skupinu.
Jedním z těch, kdo se při prvním zastrašování nevzdali a rozhodli se proti katalogové firmě bojovat, je Oldřich Lapčík, který s řešením problému pomáhal své manželce. „Rozčílení nad tím, co je u nás taky možné, vystřídala snaha pochopit pravidla hry. Být důstojnými soupeři a neprohrát. A to se povedlo,“ sdílí Lapčík zkušenosti s ES katalogem na svém blogu. Jeho případ dokazuje, že obrana je možná i bez právního vzdělání. Jen vyžaduje aktivitu a odvahu.
„Po telefonátu od ES katalogu jsme si od nich vyžádali zaslání zvukového souboru (každý hovor je nahráván a jeho neposkytnutí je v rozporu s několika paragrafy občanského zákoníku). Při pozorném poslechu jsme si vytipovali místa, kde se telefonistka dopustila klamavého jednání. Na adresu společnosti jsme odeslali námitku neplatnosti smlouvy a vyzvali k okamžitému ukončení nevyžádané prezentace,“ popisuje Lapčík.
Paní, která se o něco později ozvala, aby vymáhala pohledávku, pohrozili trestním oznámením. Pak už se neozvala. Lapčík požádal také o vymazání ze zápisu v ES katalogu. Tam už se neobešel bez advokáta. Po jeho zapojení to ovšem šlo na počkání.
„Prostřednictvím advokáta jsme pak požádali o úhradu nákladů. Obrátili jsme se na soud a uspěli. ES Katalog nám musel zaplatit naše právní zastoupení i náklady na soudní řízení,“ říká Lapčík. Lidí, kterým se podařilo vyhrát, je podle něj víc. Zároveň podotýká, že ne vždy je to sázka na jistotu. Za pokus to ale stojí.
Jana Divinová
Vystudovala ekonomii a management na Vysoké škole báňské. V redakci NextPage Media působí od podzimu 2021, předtím pracovala v MF Dnes a iDnes.cz. Volný čas tráví nejraději s rodinou a přáteli. Miluje přírodu, cestování a... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
26. 1. 2022 12:11, Antišmejd
Dobrý den, mezi "známé firmy" bych do vašeho seznamu přidal i ifirmy.cz
Při nabídce placeného zápisu, kterou mě oslovili na základě "náhodně vygenerovaného čísla", vycházeli z předpokladu, že se přeslechnu a při jejich představení uslyším místo ifirmy.cz tu známější Seznam verzi firemního katalogu a sice Firmy.cz (na kterou lidé slyší a spíše o ni projeví zájem). Poslal jsem je někam.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
26. 1. 2022 13:35, Pag
Kdyby nebylo šmejdů, z čeho by ta obrovská armáda právníků, včetně těch z Plzně, žila? Musela by si je vymyslet.
V diskuzi je celkem (9 komentářů) příspěvků.