Kdy půjdete do důchodu? Ve hře jsou tři návrhy
25. 4. 2024 | Kateřina Hovorková | 8 komentářů
Důchodový věk poroste. Otázkou je, jak přesně. K původnímu návrhu ministerstva práce a sociálních věcí teď přibyly další dva.
Vaše kancelář po covidu: Rotace a kolaborační hub
Covid odstartoval revoluci. Práce z domova – tedy vlastně odkudkoliv – se přeměnila z vítaného benefitu na standard. Zaměstnavatelé ruší klasická pracovní místa a budují místo nich kolaborační huby, coworkingové prostory a odpočinkové zóny. Zároveň posílila jejich pozice při vyjednávání o dalším pronájmu.
Zdroj: Shutterstock
Pamatujete? Možnost pracovat z domova – aspoň občas – vnímali lidé hlavně jako benefit. Měl jim pomoci lépe skloubit pracovní a soukromý život, posílit jejich věrnost zaměstnavateli a třeba jim i nahradit zvýšení mzdy.
Loni v březnu přišel zlom. Kvůli vysokému riziku nákazy přešlo mnoho firem na plošnou práci z domova. Učit se museli zaměstnanci, ale i jejich šéfové: řídit své podřízené na dálku přes obrazovky monitorů a také jim víc věřit – nebo je kontrolovat podle výkonu místo docházky.
Až pandemie skončí, kanceláře už se nezaplní tak jako dřív, říkají personalisté. Zvlášť když firmy zjistily, že mohou ušetřit za pronájem a provoz.
Hledá se ideální hybrid
Specialisté na lidské zdroje se v posledních měsících snaží zjistit, jak moc vlastně chtějí z domova pracovat samotní zaměstnanci. Vedle nadšených hlasů lidí, kterým se konečně splnil dávný sen, totiž řada jiných naopak volá po co nejrychlejším návratu do standardního pracovního režimu a vlídného kancelářského prostředí bez rušivých elementů jejich domácnosti.
Například aktuální průzkum provedený společností Profesia mezi personalisty v tuzemských firmách ukázal, že většina společností do budoucna předpokládá kombinaci práce z domova a na pracovišti. Potvrdil také, že téměř třetině lidí dlouhodobá práce z domova nevyhovuje.
Analýza poradenské společnosti JLL pojmenovala čtyři profily pracovníků. Prvním je “tradiční kancelářský pracovník”, který chce dál pracovat pouze z kanceláře. Jeho opakem je „svobodný duch“, toužící z tradičního kancelářského prostředí úplně utéct. „Požitkář“ si většinou užívá pulzující pracovní život a stačí mu proto jeden až dva dny práce z domova. Poslední typ – „wellness závislák“ – staví nejvýš rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, preferuje proto tři až čtyři dny v týdnu práce na dálku.
„Tyto druhy zaměstnanců bude potřeba zohledňovat při úpravě pracovních podmínek, aby se vyšlo vstříc jejich rozdílným požadavkům,“ říká Vendula Bláhová, která má ve společnosti JLL funkci Senior Workplace konzultantka. Data i hlasy přímo z firem ukazují, že neexistuje jednotné řešení, které by sedělo všem.
Za hlavní trend pro příští roky považují personalisté takzvaný hybridní model fungování, který kombinuje práci na dálku s osobní přítomností v kanceláři. „V jednotlivých firmách bude hybridní model zaveden do různé míry a v různé podobě, ale všechny budou muset na určitou úroveň flexibility přistoupit,“ konstatuje Radka Novak, vedoucí týmu pronájmu kancelářských prostor ve společnosti Cushman & Wakefield.
Kanceláře mění podobu
Jisté je, že z pohledu firem klesá význam pevného pracovního místa a naopak roste potřeba dát lidem na vybranou. „Zvyšuje se rozptýlení zaměstnanců v celé řadě lokalit podle toho, kde budou při své práci nejefektivnější – ať je to pracoviště firmy, domácí kancelář nebo coworkingový prostor,“ říká Jana Špačková, odbornice na flexibilní formy práce ze společnosti Flexjobs Consulting.
Kanceláře uzpůsobené nejnovějším trendům zpravidla mívají nějaký společný coworkingový prostor a různé varianty větších i menších kolaboračních místností vhodných pro spolupráci celých týmů. Najdeme v nich také rotační pracovní místa, kdy se u jednoho stolu podle potřeby střídá víc zaměstnanců. Nabízejí i menší prostory, kde si v klidu můžete vyřídit hovory, online jednání i osobní schůzky například s klienty. A samozřejmě: nechybějí tam odpočinkové zóny.
Radikální přeměnu pracoviště spustily mezi prvními firmy zaměřené na moderní technologie. Například poskytovatel cloudových služeb Dropbox loni v říjnu oznámil, že se stane především virtuální firmou a z práce na dálku udělá standardní firemní model. Nechá si jenom část kanceláří a přemění je na coworkingová centra pro zaměstnance pod značkou Dropbox Studios. Na obdobný hybridní model přešly také Microsoft, Slack či Spotify.
Český antivirový obr Avast nabídl zaměstnancům dva režimy práce: „Z kanceláře“, nebo „odkudkoliv“. Do budoucna předpokládá až čtvrtinu zaměstnanců trvale na home office.
Tuzemský Vodafone počítá s tím, že po odeznění pandemie budou její zaměstnanci v kanceláři trávit v průměru 40 procent pracovní doby. „Do kanceláří chceme přijít tvořit, vymýšlet nové věci a diskutovat o nich. Běžné úkoly a e-maily, na které je potřeba se soustředit, budeme dělat z domova,“ upřesňuje Magdaléna Wavle, šéfka HR oddělení operátora.
Ať se nespálíte
Vodafone už kvůli tomu upravuje svou pražskou centrálu, přestavba jednoho patra má skončit letos v létě. „Nové prostory budou z přírodních materiálů, doplněné příjemnými barvami, bude zde hodně zeleně nebo třeba nastavitelné stoly. Bude to velmi inspirativní pracovní prostor pro coworking,“ dodává Wavle.
Zkušenost s pandemií ovlivní také výslednou podobu takzvaného bankovního kampusu – nového sídla České spořitelny, které má zhruba za čtyři roky vyrůst v rámci developerského projektu Smíchov City. Proti původním plánům stoupne podíl kolaboračních a dalších prostor vyhovujících hybridnímu modelu práce. Mluvčí Filip Hrubý nevylučuje ani to, že banka část nových prostor vůbec neobsadí a nabídne je k využití například komunitním či veřejným organizacím.
Reagovat musely nejen korporace, ale i menší firmy. „Ze dne na den jsme zavřeli kanceláře a začali vše řešit online. Schůzky, prezentace, výběrová řízení i přijímaní lidí,“ vzpomíná Tomáš Staněk, jednatel komunikační agentury Insighters, která má 45 zaměstnanců. Původně vypjatá situace dovedla firmu k trvalým změnám. „Přestože se náš tým v posledních měsících značně rozrostl, po roce pandemie jsme na základě zkušeností přešli na hybridní model práce. Zavedli jsme stoprocentně dobrovolný home office. Přesunuli jsme se do nových a jinak řešených kanceláří, což nám mimochodem snížilo náklady zhruba o 10 procent,“ přibližuje podnikatel.
Nájemce v silném postavení
Když firma zavede sdílená místa nebo hybridní model, nejspíš jí to umožní zmenšit celkovou plochu. „Řada firem přehodnocuje svou potřebu kancelářských prostor, snižuje nároky na plochu, a to jak ve stávajících objektech, tak i pokud jde o pronájem nových,“ potvrzuje Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
Pandemie také výrazně zpomalila dění na trhu s kancelářemi. „S nástupem koronaviru spousta firem důležité rozhodnutí o novém nájmu odložila. Následně se trh sice opět rozhýbal, ale celkově pronájmy kanceláří v roce 2020 poklesly. V Praze v porovnání s rokem 2019 zhruba o 30 procent,“ upřesňuje Ondřej Zabloudil z poradenské společnosti Deloitte.
Analýza realitních firem patřících do uskupení Prague Research Forum ukázala, že covid zatím nevedl k plošnému poklesu nájemného – alespoň ne v moderních kancelářských budovách a žádaných lokalitách. Nejvyšší dosahované nájemné v centru Prahy se v letošním prvním čtvrtletí pohybovalo v rozmezí 22 až 22,5 eur za metr čtvereční měsíčně. V širším centru šlo o 15,5 až 17 eur a v okrajovějších lokalitách o 13,5 až 15 eur. To jsou hodnoty srovnatelné s loňským jarem.
Důvodů, proč se tyto ceny drží, je víc. Neobsazenost dlouhodobě zůstává pod 10 procenty, náklady na výstavbu jsou vysoké, a navíc v letošním roce přírůstek nových ploch značně zpomalil.
Radikálně se však změnila vyjednávací pozice nájemců. Podle Blanky Vačkové, vedoucí oddělení výzkumu a poradenství pro Českou republiku ve společnosti JLL, se trh v tomto směru zcela otočil. „Útlum poptávky a zvyšující se neobsazenost kancelářských ploch vede k tomu, že z trhu pronajímatelů je trh nájemců. Registrujeme především vyšší úroveň pobídek poskytovaných pronajímateli,“ konstatuje.
Nájemci si stále častěji vyjednají lepší podmínky, než měli dosud, a reálně pak platí nižší nájemné. Přibývá i dalších pobídek ze strany vlastníků, jako jsou nájemní prázdniny či příspěvek na úpravy interiérů. Nájemci se také víc brání uzavírání dlouholetých smluv, preferují mnohem pružnější vztahy.
Renata Lichtenegerová
Sdílejte článek, než ho smažem
