Naše firma nehraje fér! Za udání už nemá hrozit výpověď

Veronika Hejná | rubrika: Co se děje | 28. 4. 2021 | 4 komentáře
Pokud váš zaměstnavatel porušuje zákon, zapískejte na varovnou píšťalku. Nový zákon o ochraně takzvaných whistleblowerů vás prý ochrání před odvetou.
Naše firma nehraje fér! Za udání už nemá hrozit výpověď

Zdroj: Shutterstock

Naše výrobky jsou nebezpečné. Do potravin přidáváme látky, které ničí zdraví. Zfalšovali jsme výsledky bezpečnostních testů. K úspěchu v soutěžích nám pomáhají úplatky.

Takové informace žádná firma spotřebitelům nepředá. Mohou se o to však postarat její zaměstnanci. Právě oni se totiž o porušení zákonů často dozvídají jako první.

V oznámení protiprávního jednání jim dosud mohla bránit obava z odvety zaměstnavatele, tedy hlavně z výpovědi. Jenže za rok se to má změnit. Začne totiž fungovat ochrana oznamovatelů neboli whistleblowerů.

Pojem whistleblowing vychází z anglického výrazu „to blow the whistle“, tedy zapískat na píšťalku. Unijní směrnici, která ochranu oznamovatelů zakotvuje, musí členské státy zanést do svých právních řádů do 17. prosince 2021. Firmy pak budou mít čas na přípravu na konce března 2022, předpokládá návrh zákona od ministerstva spravedlnosti.

K poslancům dorazil návrh z vlády v první polovině února, projednávat ho začnou nejdříve v květnu. Do podzimních voleb se nejspíš stihne schválit – kdyby ne, může Evropská unie uložit Česku pokutu, zároveň by některé části směrnice mohly být účinné přímo i bez tuzemského zákona.

Ochrana oznamovatelů ve firmách

Chráněni budou nejen zaměstnanci, ale i OSVČ nebo stážisté a dobrovolníci. A také všichni, kdo jim pomohou s oznámením protiprávního jednání. Na druhou stranu: v případě, kdy člověk podá vědomě nepravdivé oznámení, může dostat až pokutu až do výše 50 tisíc korun.

Zákon má oznamovatele chránit před odvetou, což je „jakékoliv opatření, které může oznamovateli způsobit újmu a jeho důvodem je právě provedené oznámení“. Příkladem jsou výpověď ze strany zaměstnavatele, snížení mzdy, nepřiznání osobního příplatku, přeložení do jiného místa, převedení na jinou práci nebo třeba i změna rozvržení pracovní doby.

Oznámení protiprávního jednání

Člověk by mohl oznámit veškeré protiprávní jednání, které má znaky trestného činu, přestupku nebo porušuje právní předpisy. „Nelze očekávat, že by oznamovatelé rozlišovali nuance mezi trestnými činy, přestupky a ‚pouhým‘ protiprávním jednáním,“ upozorňuje Michal Nulíček, partner advokátní kanceláře Rowan Legal.

„V praxi to znamená, že se určitě musíme připravit na stav, kdy bude podávána i řada bagatelních oznámení, protože whistlebloweři nebudou schopni adekvátně posoudit intenzitu protiprávního jednání,“ dodává advokát. Pokud si zaměstnanci nebudou jisti „kvalifikací skutku“, mohou namísto oznámení nejprve požádat o konzultaci s oprávněnou osobou, která v rámci organizace oznámení přijímá.

„Z běžných případů protiprávního jednání, s nimiž se zaměstnanci mohou setkat, lze jmenovat například přijetí úplatku, podplácení, obecné ohrožení, zpronevěru, podvod, pojistný podvod, dotační podvod, úvěrový podvod, zneužití informace v obchodním styku, zneužití postavení v obchodním styku, poškození finančních zájmů Evropské unie a další,“ vyjmenovává Nulíček.

Klikněte pro zvětšení. Zdroj: Transparency International

Už dnes mají lidé – všichni, nejen zaměstnanci – povinnost překazit trestný čin a povinnost oznámit trestný čin. Týká se to ovšem jenom nejvážnějších trestných činů vyjmenovaných v § 367 a 368 trestního zákoníku.

Zavedení interních oznamovacích systémů

Zákon přinese zaměstnavatelům nové povinnosti a s tím spojené náklady. Budou totiž muset zavést interní oznamovací systémy. Původně se to mělo týkat veřejných zadavatelů a zaměstnavatelů s více než 50 zaměstnanci. Vládní návrh ale snižuje počet zaměstnanců na 25 a navíc vymezuje i okruh firem, které musí oznamovací systém zavést bez ohledu na počet zaměstnanců.

„Jde především o zaměstnavatele vykonávající činnost dle zvláštních právních předpisů ve finanční oblasti – podnikání na kapitálovém trhu, investiční společnosti a fondy, pojišťovny a zprostředkovatelé pojištění a spotřebitelského úvěru,“ upřesňuje Nulíček.

Radši jinam?

Zdroj: Shutterstock

Sháníte práci? Zkuste se rozhlédnout u nás. Nabídky práce ze všech úřadů práce a předních pracovních portálů na jednom místě!

Nabídky práce na Peníze.cz

Řada z těchto zaměstnavatelů už má oznamovací systém interně zavedený v důsledku sektorové regulace, budou ho tedy spíše rozšiřovat. „Vhodný mechanismus by měl mít zavedený každý samostatný zprostředkovatel pojištění, a to přiměřeně povaze, rozsahu a složitosti. Již dnes se také vztahuje obdobná povinnost na obchodníky s cennými papíry,“ vysvětluje Simona Machulová, ředitelka úseku právních služeb a compliance společnosti Partners Financial Services. Existující regulace se vztahuje na porušení sektorové legislativy, takže ochrana whistleblowerů bude co do rozsahu širší.

Podle advokáta Davida Matějky z advokátní kanceláře Ladislav Drha bude zavedení interního oznamovacího systému spočívat v přijetí závazných interních směrnic, které stanoví a upraví postup k podání oznámení. Musí být určena osoba odpovědná za příjem a vyřizování oznámení. „Současně musí být zřízena i speciální schránka, kam mohou oznamovatelé vložit případná oznámení. V praxi bude nejspíše možné uvedený systém zavést jak v písemné podobě, tak i elektronické,“ dodává Matějka.

Na zavedení interních oznamovacích systémů dostanou firmy čas do 31. března 2022. Za nesplnění této povinnosti jim bude hrozit pokuta až do výše jednoho milionu korun, respektive do pěti procent čistého obratu za poslední ukončené účetní období.

Lidé se mohou obávat i odvety ze strany kolegů. I v této souvislosti by měl zaměstnavatel přijmout vhodná opatření. „Riziko odvety, nedůvěry či vyčlenění z řad kolegů může nastat a zaměstnavatel by měl proti těmto projevům aktivně vystupovat – nastavováním firemní kultury, ochranou identity oznamovatele, a v těch nejvážnějších případech usměrňováním konkrétních zaměstnanců, pokud by jejich chování přerostlo do formy šikany,“ myslí si Petr Leyer, ředitel Transparency International ČR. Zaměstnancům by rovněž doporučoval zajistit si v kolektivu oporu, například spojením s kolegy, kteří chtějí řešit tentýž problém.

Jak může zaměstnanec ohlásit protiprávní jednání

Zaměstnanci dostanou možnost provést oznámení ústně či písemně, a to buď zaměstnavateli, nebo přímo ministerstvu spravedlnosti. „Cílem zákona je pouze ochrana oznamovatelů, nikoliv zavedení povinnosti taková podezřelá jednání oznamovat,“ upozorňuje David Borovec z advokátní kanceláře Borovec Legal.

Primárně by oznámení mělo směřovat k zaměstnavateli, až v mimořádných případech by se oznamovatel měl obracet na ministerstvo. I to je důvod, proč by zaměstnavatelé neměli podcenit zavedení interního oznamovacího systému. Pokud totiž zaměstnanec učiní oznámení v rámci interního systému, nedochází tím k rozporu s principem loajality vůči zaměstnavateli.

„Jestliže se zaměstnanec k oznámení rozhodne přistoupit, neznamená to, že by byl povinen posoudit, zda jím ohlášené jednání skutečně naplnilo znaky protiprávního jednání, anebo se jednalo o jednání neetické,“ dodává Borovec.

Při vědomě nepravdivém oznámení však zaměstnanci hrozí nejen padesátitisícová pokuta, ale zároveň nebude chráněn před takzvaným odvetným opatřením. Může tak dostat výpověď, být převeden na jinou práci a podobně. Navíc bude muset nahradit firmě způsobenou škodu. O pokutě bude rozhodovat ministerstvo, zatímco náhradu škody by poškozený musel zažalovat u soudu.

Náhrady škody se u soudu může domáhat nejen zaměstnavatel obecně, ale i konkrétní zaměstnanec nebo člen statutárního orgánu. „V případě fyzických osob může jít typicky o právo na ochranu osobnosti podle občanského zákoníku, u fyzických i právnických osob právo na náhradu majetkové a nemajetkové újmy. V případě škody způsobené zaměstnavateli při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním se uplatní zákoník práce,“ upřesňuje Michal Nulíček s odkazem na § 250 a následující.

Anonymně, nebo ne?

Z průzkumu agentury STEM/MARK, provedeného v roce 2019 pro advokátní kancelář Taylor Wessing, vyplynulo, že nejčastěji by se zaměstnanci s informací o protiprávním jednání na pracovišti svěřili svému nadřízenému (v 39 % případů). Téměř 12 % respondentů by šlo na policii, dalších 11 % by bylo ochotno ohlásit situaci státním úřadům a institucím.

Podle připravovaného zákona si zaměstnanec bude moci vybrat, zda protiprávní jednání ohlásí v rámci organizace zaměstnavatele, anebo přímo ministerstvu. A také jestli tak učiní anonymně, nebo pod svým jménem. Když má zaměstnavatel nastaveny důvěryhodné oznamovací mechanismy, tendence k anonymním oznámením jsou podle šéfa české Transparency International nižší.

„I když bude oznámení přijato přes vnitřní oznamovací systém, měla by osoba odpovědná za tento systém zajistit, že osobní údaje oznamovatele nebudou nikomu jinému u zaměstnavatele zpřístupněny,“ připomíná David Borovec. Takzvaná „příslušná osoba“ (odpovědná za interní systém) má při výkonu činnosti vystupovat nestranně, taktéž nesmí být za řádný výkon své činnosti postihována. Podle Borovce by nezávislost mohla být obdobná jako je tomu dnes u pověřenců pro ochranu osobních údajů.

Ochrana oznamovatelů v Česku dosud nebyla – přes opakované snahy – právně zakotvena. Nese si s sebou negativní konotace z dob minulých. Proti tomu lze bojovat jedině osvětou, míní Petr Leyer. Oznámit protiprávní jednání by mělo být zcela přirozené, protože účelem je snaha o zachování vlády práva a občanských a politických práv. „V režimech nedemokratických je to právě naopak. Tam udavači a donašeči podporovali nedemokratický systém, který šel proti občanským a politickým svobodám a reformním snahám,“ zdůrazňuje Leyer.

Veronika Hejná

 Další články autora.

Líbil se vám článek?

+11
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 4 komentářů

Hledáte nové bydlení?

Berzrealitky

Vyzkoušejte náš katalog nemovitostí, při jehož tvorbě jsme se spojili s předním českým portálem Bezrealitky.

A tohle už jste četli?

Zaměstnanci mají dostat zaplaceno i za pohotovost, rozhodl soud

17. 3. 2021 | Petr Kučera | 13 komentářů

Zaměstnanci mají dostat zaplaceno i za pohotovost, rozhodl soud

Zaměstnanci některých profesí mohou dostat až desetitisíce navíc ke svému standardnímu výdělku. Soudní dvůr Evropské unie totiž v březnu rozhodl, že se do odpracované doby počítá i... celý článek

Výpověď a odstupné. Na tohle si teď dejte pozor

15. 3. 2021 | Zdeněk Bauer | 5 komentářů

Výpověď a odstupné. Na tohle si teď dejte pozor

Kdy může dát výpověď zaměstnavatel a kdy zaměstnanec? Jaké jsou výpovědní důvody? Jak se počítá výpovědní doba? Kdy má zaměstnanec nárok na odstupné? A jak odstupné ovlivní podporu... celý článek

Dovolenou vám spočítají jinak. Změny v zákoníku práce

15. 1. 2021 | Zdeněk Bauer | 12 komentářů

Dovolenou vám spočítají jinak. Změny v zákoníku práce

Nárok na dovolenou se od roku 2021 počítá podle hodin místo dnů. Novela mění i pravidla krácení dovolené, upravuje převod její nevyčerpané části nebo přináší týden placeného volna pro... celý článek

Výpověď dohodou je nesmysl. Na tohle si dejte pozor

10. 12. 2020 | Zdeněk Bauer | 43 komentářů

Výpověď dohodou je nesmysl. Na tohle si dejte pozor

I když má zaměstnavatel problémy kvůli koronaviru, musí dál dodržovat zákoník práce. Když pro vás nemá práci, nenechte si vnutit „výpověď dohodou“. Proč si dát pozor na rozdíl mezi... celý článek

Stupnice porušení pracovních povinností: zvlášť hrubě, závažně, méně závažně. Za co a jak vás vyhodí

6. 3. 2019 | Terezie Nývltová Vojáčková | 2 komentáře

Stupnice porušení pracovních povinností: zvlášť hrubě, závažně, méně závažně. Za co a jak vás vyhodí

Porušit své pracovní povinnosti může zaměstnanec moc, hodně nebo málo. Někdy je to na okamžitý vyhazov, někdy na výpověď a někdy je to prohřešek, jakých se na výpověď musí nasbírat... celý článek

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.