Vládní koalici se podařilo přehlasovat senátní veto. Novela zákoníku práce prošla v původním znění a nyní už míří jen na Hrad. A prezident si nejspíš chystá pero.
Vláda se v programovém prohlášení zavázala, že „navrhne úpravy zákoníku práce, které povedou k větší flexibilitě pracovněprávních vztahů a k vyšší motivaci zaměstnavatelů při vytváření nových pracovních míst“. Jak se dílo vydařilo, posuďte sami.
Nový zákoník začne platit od ledna 2012. Zatímco odbory prskají vzteky, většina zaměstnavatelů spokojeně pokyvuje. Podle ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka nový zákoník „zjednodušuje a zpřesňuje ustanovení, tak aby se v zákoně dokázal zorientovat i běžný pracovník“. V České republice se jím řídí čtyři miliony zaměstnanců. Zajímá vás, jaké změny pocítíte? Vybrali jsme ty nejdůležitější.
Práce na dobu určitou: Třikrát a dost
Přivyděláváte si každou zimu v kuchyni krkonošského penzionu? Nebo vás každé léto povolává na pár měsíců do služby stavební firma, které sezónně přibudou zakázky? Pak nejspíš vždy podepisujete smlouvu na dobu určitou. Od příštího roku se významně mění pravidla. Dosud jste ji mohli uzavírat u jednoho zaměstnavatele maximálně na dva roky a do tohoto limitu se započítávalo i případné prodlužování či opakování. Když ale od posledního pracovního poměru uplynulo aspoň šest měsíců, lhůta se vynulovala a začala počítat nanovo. A vy jste se tak mohli ohánět rok co rok ve stejném horském penzionu. Počet opakování smlouvy totiž nebyl nijak omezen.
Podle nových pravidel budete moci uzavřít smlouvu na dobu určitou až na tři roky, zopakovat ji však bude možné u jednoho zaměstnavatele pouze dvakrát. Pokud byste se chtěli dát do služby stejné stavební firmy i čtvrté léto, budete muset řešit spolupráci jiným způsobem.
Řada jiných zaměstnanců však toto opatření ocení. V dnešní praxi totiž zaměstnavatelé mohli smlouvu uzavírat třeba jen na měsíc a pak ji měsíc po měsíci prodlužovat celé dva roky. Zaměstnanci tak přirozeně byli neustále pod tlakem nejistoty, zda už příští měsíc neskončí na dlažbě. Tomuto druhu „legální šikany“ odzvonilo.
A kolika lidí se nové opatření dotkne? Srpnový průzkum mezi zaměstnavateli a uchazeči o práci portálu Jobs.cz ukázal, že dvě třetiny tuzemských firem běžně používají smlouvy na dobu určitou. A bezmála polovina uchazečů o práci je ochotná nechat se na dobu určitou zaměstnat.
„Úmysl byl pravděpodobně dobrý – odstranit možnost přehnaného řetězení smluv po velmi krátkých obdobích. Provedení však dost pokulhává. Zavádí zbytečně tvrdé omezení, čímž používání smluv na dobu určitou znepružňuje a ruší tím výhody, které dosud měly jak pro firmy, tak i jejich zaměstnance,“ komentoval novelu Petr Skondrojanis, manažer rozvoje flexibilních pracovních úvazků společnosti LMC, provozovatele Jobs.cz a Práce.cz.
Dohoda o provedení práce: Nad deset tisíc se prodraží
Udělala vašemu pravidelnému sezónnímu přivýdělku popsaná změna čáru přes rozpočet? Pak máte dvě varianty: hledat si nového zaměstnavatele, nebo novou formu spolupráce s tím původním. Alternativu nabízí třeba dohoda o provedení práce. Ani tuto oblast ale zákonodárci reforem neušetřili. Nutno uznat, že v jistém smyslu naše vyhlídky vylepšili. Dnes totiž můžete u jednoho zaměstnavatele odpracovat na dohodu o provedení práce maximálně 150 hodin ročně. To nedělá při osmihodinové pracovní době ani celý měsíc. Od příštího roku se limit zvedá na dvojnásobných 300 hodin.
A teď horší zpráva. Pokud si na dohodu o provedení práce vyděláte víc než 10 tisíc měsíčně, bude se z ní nově muset odvádět zdravotní a sociální pojištění. Dosud se z tohoto příjmu platila jen patnáctiprocentní daň. Hlavní motivací kroku je přilít peníze do prázdné státní pokladny. Vláda si od něj slibuje až tři miliardy.
Opatření však sklízí spíš kritiku. Nelíbí se dokonce ani Hospodářské komoře, která si jinak novelu pochvaluje. Dojde tak totiž k setření rozdílů mezi dohodou o provedení práce a dohodou o pracovní činnosti. „Mohlo by to mít za následek zvýšení nezaměstnanosti. Existuje zde riziko, že zaměstnavatelé ztratí motivaci zaměstnávat zaměstnance na krátkodobé zaměstnanecké poměry oproti stávajícímu stavu, navíc by mohlo dojít k přesunu některých zaměstnanců do šedé ekonomiky,“ řekl pro Peníze.cz mluvčí Hospodářské komory Petr Kopáček. A dodal, že „institut pracovních dohod má významný vliv na flexibilitu pracovního trhu a jakékoliv omezování či znevýhodňování bude mít za následek její snížení“. Zdá se tedy, že tímto krokem jde vláda vlastně proti svému záměru.
Odstupné: Pracuješ u nás krátce? Dostaneš míň
Od ledna čekají změny také odstupné. Dosud jsme byli zvyklí, že když nás zaměstnavatel propustí ze zdravotních nebo organizačních důvodů – tedy protože se firma nebo její část ruší, či přemisťuje nebo se jako zaměstnanec jednoduše staneme nadbytečným – máme své jisté. A to ve formě odstupného, které dosahuje minimálně trojnásobku našeho průměrného měsíčního výdělku. Na období hledání nové práce jsme tedy byli aspoň trochu zajištěni.
V některých jiných státech včetně našich sousedů ale všichni zaměstnanci na stejné odstupné nárok nemají. Němci, Rakušané, Poláci i Slováci dostávají „na rozloučenou“ sumu odstupňovanou podle počtu odpracovaných let. Od příštího ledna se vydají stejnou cestou také Češi. Kdo je u firmy méně než rok, dostane jako odstupné jen jeden měsíční plat. Kdo pracoval pro svého zaměstnavatele jeden až dva roky, má nárok na platy dva. A teprve člověk, který už si odpracoval víc než dva roky, dosáhne na tříměsíční odstupné. Zákoník ovšem stanovuje pouze minimální výši odstupného. Dál už bude záležet jen na vás, zda si se svým šéfem dokážete ve smlouvě vyjednat velkorysejší podmínky.
Salva kritiky na tuto změnu (ostatně jako na celou novelu) míří hlavně ze strany odborů. Odstupné ve výši jednoho nebo dvou násobků platu totiž podle nich nepředstavuje prakticky žádnou kompenzaci ztráty práce a přestává plnit svou funkci. Zaměstnavatelé jsou však spokojeni. Napříště už nebudou muset přijímat nové zaměstnance s obavou, že jim budou muset vyplácet tučné odstupné, pokud se záhy ukážou jako nadbyteční. A do hry vstupuje i jistá spravedlnost – kdo byl firmě věrný déle, dostane zkrátka víc.
Shrnutí dalších novinek
Třemi uvedenými změnami jejich výčet nekončí. Nový zákoník práce nám jich přichystal mnohem víc. Kupříkladu se bude přitvrzovat vůči simulantům. Pokud budete nemocenskou zneužívat a kontrola vás během prvních 21 dnů nemoci nezastihne doma, hrozí vám vyhazov. A s výší odstupného si už nebudete muset vůbec lámat hlavu. Nedostanete totiž žádné.
Máte rádi přesčasy? Že ne? Od ledna je budete mít v oblibě ještě méně. Dosud měl zaměstnavatel povinnost přesčasové hodiny proplácet nebo za ně poskytnout náhradní volno. Od ledna bude možné zahrnout práci přesčas do běžné mzdy. Doteď to šlo pouze u vedoucích pracovníků. Připlaceno od ledna dostanete až ve chvíli, kdy přesčasy překročí limit 150 hodin za rok.
Zastáváte ve firmě vedoucí pozici? Pak se vám možná prodlouží zkušební doba. Nově může trvat až šest měsíců. U běžných zaměstnanců zůstává beze změn. Jenže kdo přesně je vlastně „vedoucí“ a kdo „běžný“ pracovník?
Tolik shrnutí nejdůležitějších novinek, které zaměstnance a zaměstnavatele čekají od příštího roku. Na všechny se samozřejmě nedostalo. Určitě se jich ale dotkneme v dalších článcích. Co na nový zákoník práce říkáte vy?
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
11. 11. 2011 9:36, Matěj
Základní myšlenka zákoník práce zjednodušit je správná, ale od myšlenky ke smysluplné realizaci znění zákona je cesta daleká. Žádné kroky motivující zaměstnavatele k většímu náboru zaměstnanců v novele nevidím - snad jen prodloužení zkušební doby až na 6 měsíců. Nevyplácení přesčasů povede jen k tomu, že zaměstnavatel se bude snažit nahrnout více práce na menší počet zaměstanců, takže tady to jde zcela proti původní myšlence. Stejně tak změny u DPP. Nový zákoník práce podle mého názoru především znevýhodňuje špatně placené zaměstnance.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
11. 11. 2011 11:57
Hmm, naopak nedostatek regulaci ve financnim sektoru zpusobil to, co zpusobil.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (32 komentářů) příspěvků.