V první části třídílného seriálu o nárocích z povinného ručení se podíváme na odškodnění bolestného a trvalých následků, na odškodnění nároku na ušlý příjem a také na to, jak získat finanční náhradu za čas strávený ošetřováním blízké osoby zraněné při dopravní nehodě.
Před pěti lety jsme publikovali na téma nároků z povinného ručení obdobný článek. V roce 2015, rok od účinnosti nového občanského zákoníku, neměl nikdo s aplikací nové právní úpravy zkušenosti. Teprve v dalších letech vznikala judikatura, která zásadně ovlivňuje dnešní praxi řešení nároků z dopravních nehod. Vše se tedy od té doby zpřesnilo.
Využijte znalce
Jedním ze základních nároků je odškodnění za vytrpěnou bolest neboli laicky bolestné. Jde o odškodnění za zranění a bolest způsobenou při dopravní nehodě, nebo bezprostředně po ní, nebo za operace absolvované v průběhu léčení. Výše odškodnění se počítá podle Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví. Bohužel jde o nezávazný dokument, který umožňuje více výkladů.
Bez specializovaného lékaře je téměř nemožné bolestné správně vyčíslit, zejména u těžších případů. V praxi platí, že čím vážnější úraz, tím větší rozdíly v plnění lze pro poškozené získat. Samozřejmě záleží také na tom, kdo určuje výši odškodnění, zda lékaři a právníci pracující pro pojišťovny nebo naopak pro klienty.
Celkové bolestné se vypočítá tak, že jednotlivým zraněním jsou přiřazeny body, jejichž počet se vynásobí hodnotou bodu, která je určena jako 1 % z průměrné měsíční hrubé mzdy v roce, který předchází roku, ve kterém vznikl nárok na odškodnění bolesti. V roce 2020 se vychází z hodnoty bodu 341,25 Kč, jelikož v roce 2019 činila průměrná hrubá mzda 34 125 Kč.
Celkové odškodnění za vytrpěnou bolest může být v závislosti na komplikacích a dalších okolnostech případu individuálně navýšeno. Na toto lékaři v praxi často zapomínají. Často se také setkáváme s tím, že ve výpočtu nejsou některá zranění zahrnuta a celkový počet bodů, ze kterého se odškodnění určuje, je pak nižší. Klienti tak neuplatní všechny položky bolestného, a nárok se jim může promlčet.
V problematice se, bohužel, orientuje v České republice jen zhruba stovka soudních znalců, odborníků na stanovení nemateriální újmy na zdraví. Proto se na posudek může čekat i několik měsíců. Seznam znalců lze dohledat například na webu justice.cz. Pro klienty Poradny poškozeného platí, že jsme po předchozí domluvě schopni zajišťovat tyto posudku v řádu dnů až týdnů. Náklady na posudek na bolestné se pohybují v řádu nižších tisíců korun.
Odškodnění za ztížení společenského uplatnění neboli trvalé následky, se řeší podle stejné metodiky jako odškodnění za vytrpěnou bolest. A to ve chvíli, kdy lze následky úrazu považovat za ustálené. Při devastačních následcích, jako je amputace nebo ochrnutí, to může být hned po nehodě. V případě delší rehabilitace je možné tyto nároky řešit i dva nebo tři roky (a výjimečně i více) od nehody.
Vyhodnotit ztížení společenského uplatnění je výrazně složitější než vypočítat bolestné. Stupeň závažnosti trvalých následků je vyjádřen jako procentní vyjádření ztráty životních příležitostí neboli lepší budoucnosti na škále od 0 do 100 % pro jednotlivé položky v devíti oblastech společenského zapojení, jako je například pohyblivost, péče o sebe nebo život v domácnosti. Výchozí rámcová částka pro náhradu za ztížení společenského uplatnění činí v tomto roce 13 650 000 Kč. Jde o 400násobek průměrné hrubé měsíční mzdy. Samotná metodika výpočtu je téma na samostatný odborný článek.
Poškození klienti se bohužel často spokojí s tím, že posudek zpracuje lékař pojišťovny. Posudek je totiž v tomto případě pro klienta zdarma. Pokud si posudek chce klient objednat napřímo u soudního znalce, což je vždy lepší řešení, pohybují se náklady kolem deseti tisíc korun. Ve velmi komplikovaných případech může posudek stát i čtyřicet tisíc korun. A to poškozené klienty často odradí. V Poradně poškozeného platí, že pokud klienta při řešení nároku u pojišťovny zastupujeme, tak v naprosté většině případů náklady na všechny zdravotní posudky financujeme. Klienti nemusí posudky platit předem. Náklady pak většinou proplatí zpětně pojišťovna jako součást pojistného plnění.
Pokud jde o výši odškodnění za vytrpěnou bolest a trvalé následky, tak nám praxe během posledních 5 let u konkrétních případů ukázala, jak velké rozdíly v plnění vznikají, pokud poškození uplatňují tyto nároky na základě znaleckých posudků podpořených advokátní argumentací. Rozdíly v plnění činí někdy i více než 50 % oproti situaci, kdy klienti s pojišťovnou komunikují sami. Zaznamenali jsme i několik případů, kde byly rozdíly několikanásobné.
Poškození se na nás často bohužel obrátí, až když nejsou spokojení s plněním, které jim pojišťovna vyplatila. Zejména u těžkých úrazů je vždy lepší, když nás poškození osloví co nejdříve po nehodě. Nejen proto, že získají svoje nároky rychleji a nemusí platit náklady na posudky, ale také z důvodu, že je upozorníme na spoustu procesních detailů, které jim pomohou získat ještě vyšší odškodnění. Součástí toho je i doporučení, zda a jak uplatňovat nároky na náhradu újmy i přímo v trestním řízení s viníkem, a také vyjednání odškodnění nad rámec plnění z povinného ručení, pokud toto viník v rámci trestního řízení navrhne.
Příklady z praxe
Bolestné: Klientka utrpěla při dopravní nehodě velmi rozsáhlá zranění a několik týdnů bojovala o život. Šlo například o velmi komplikované tříštivé zlomeniny pánve, o pohmoždění slinivky břišní, o oboustranné pohmoždění plic, o oboustranné zlomeniny žeber a klíčních kostí a další zlomeniny. Nakonec dopadlo vše dobře, a i přes hrozivá zranění nemá téměř žádné trvalé následky. Nejvyšší plnění získala za bolestné.
Pojišťovna vyplatila, na základě názoru jejich lékaře, odškodnění ve výši 404 298 Kč. Posléze jsme s klientkou pojišťovně doložili znalecký posudek spolupracujícího soudního znalce, kterým bylo bolestné vyčísleno na 722 033 Kč. Je nutné podotknout, že v posudku nebyla žádná nová informace o rozsahu zranění nebo průběhu léčení klientky, a pojišťovna tak neměla žádný důvod měnit svoje závěry. Přesto okamžitě doplatila dalších 317 735 Kč. S pomocí znalce a advokáta klientka získala výrazně vyšší plnění.
Trvalé následky: Klient utrpěl při nehodě úraz, který mu bohužel zanechal trvalé následky. Podle posudku lékařů pojišťovny měl klient nárok na 272 192 Kč. Tuto částku pojišťovna vyplatila a považovala tento nárok za vyřízený. Po zpracování posudku naším znalcem pojišťovna plnění navýšila o dalších 161 918 Kč. Celkově tak klient získal jen za trvalé následky plnění ve výši 434 110 Kč.
Další klient utrpěl úraz jako motorkář při dopravní nehodě. Kromě dalších nároků mu pojišťovna vyplatila na základě posouzení smluvního lékaře pojišťovny za trvalé následky 2 250 000 Kč. Po zpracování znaleckého posudku, který jsme pro klienta zajistili, doplatila pojišťovna dalších 1 425 000 Kč.
Pozor na promlčení
U bolestného, trvalých následků i u dalších nároků je rovněž třeba hlídat promlčecí lhůty. U povinného ručení běží promlčení lhůty jinak, než je tomu například u promlčení nároku na pojistné plnění za trvalé následky z úrazového pojištění, kde je pro běh promlčecí lhůty rozhodující den úrazu. Navíc u úrazového pojištění začíná promlčecí lhůta běžet až rok od úrazu. U povinného ručení je to, zjednodušeně řečeno, den, kdy bylo nárok možné poprvé vyčíslit. Takže promlčecí lhůty na bolestné, trvalé následky a další nároky začínají plynout pro každý nárok v jiný okamžik.
Promlčení nároků je velmi složitá materie, která se v čase mění. Ve světle aktuální judikatury Nejvyššího soudu lze říct, že nárok na pojistné plnění z povinného ručení se promlčí nejpozději v den, kdy se promlčí nárok na náhradu škody přímo proti viníkovi. Podle dřívější právní úpravy bylo v některých případech možné uplatnit nárok na pojistné plnění z povinného ručení, i když nárok na náhradu škody proti viníkovi byl již promlčený.
Sice aktuálně ještě probíhají soudní spory, které mohou praxi počítání a běhu promlčecích lhůt změnit, ale pro tento okamžik musíme vycházet z pravidla, které jsem popsal výše. Základní promlčecí lhůta pro nárok na plnění z pojištění odpovědnosti činí tři roky. Proto pokud se blížíte k této lhůtě je žádoucí být na pozoru, a postup vůči pojišťovně doporučuji vždy konzultovat s advokátem.
Nárok na ušlý příjem
Nárok na ušlý příjem vzniká během pracovní neschopnosti, nicméně v konkrétních případech může vznikat i po jejím skončení. To nastává v situacích, kdy v důsledku úrazu nemůžete pracovat stejně jako před nehodou. Pojišťovna vyplácí ušlý příjem do výše 100 % průměrného příjmu před nehodou (po odečtení dávek ze sociálního zabezpečení). U zaměstnanců se vychází z průměrné mzdy před nehodou, u podnikatelů z daňového přiznání za předcházející roky.
Pokud jde o úraz nezletilého dítěte, vychází se z jeho předpokládané budoucí mzdy. U složitějších případů je vhodné využít soudního znalce specializovaného na problematiku ušlého příjmu. To platí zejména u podnikatelů.
Příklad z praxe:
Patnáctiletý Filip utrpěl devastační poranění, které mu zanechalo trvalé následky. Jen za bolestné a odškodnění trvalých následků z povinného ručení a životního pojištění získal téměř 10 000 000 Kč. Filip měl ale rovněž nárok na budoucí ušlou mzdu. Po delším jednání s pojišťovnou bylo dosaženo jednorázového odškodnění za budoucí ušlou mzdu ve výši 3 500 000 Kč.
Ošetřovné a náklady spojené s léčením
Rekonvalescence po úrazu je ve většině případů nutnou součástí procesu léčení. Poškozený je po návratu z nemocnice často odkázán na pomoc ve svém okolí. Péče může být zajišťována buď profesionálními ošetřovateli nebo přímo nejbližší rodinou, což je v praxi častější. Poškozený má nárok na úhradu nákladů za ošetřování a výpomoc v domácnosti. To platí, i když péči poskytuje nejbližší rodina, která pomáhá bezplatně.
Pro výpočet plnění se vychází z průměrných sazeb sociálních pracovníků, kteří takovou péči poskytují v rámci výkonu svého povolání. Výše ošetřovného činí tisíce až nižší desítky tisíc korun, ve výjimečných případech až stovky tisíc. U případů poškozených, kteří vyžadují doživotní péči, to však mohou být až miliony korun. Výše nároku na ošetřovné je velmi závislá na kvalitě popisu a celkovém rozsahu poskytované péče.
Poškozený má dále nárok na úhradu všech nákladů na léky a zdravotní pomůcky spojené s léčením a nárok na úhradu nákladů na cestování spojené s léčením následků úrazu. Proplácí se buď náklady na hromadnou dopravu nebo náklady na pohonné hmoty a opotřebení vozidla, kterým k lékařům jezdíte. Totéž platí pro úhradu nákladů na cestování rodinných příslušníků, kteří jedou navštívit zraněného člena rodiny do nemocnice. U všech těchto nároků je nutné prokázat jejich účelnost.
Příklad z praxe:
Klient s poměrně lehkým úrazem krční páteře, který nezanechal žádné následky, byl v rámci bolestného odškodněn částkou 20 000 Kč, dalších 40 000 Kč získal za ošetřování osobou blízkou v době léčení.
Sdílejte článek, než ho smažem