Dobrý den. Mám na Vás následující prosbu. Byla jsem na dvou RD bezprostředně po sobě následujících (po skončení 1. RD jsem byla cca 1 měsíc v pracovní neschopnosti pro rizikové těhotenství, po ukončení pracovní neschopnosti jsem rovnou nastoupila na MD s druhým dítětem). Po skončení RD s druhým dítětem jsem hned první den nástupu do zaměstnání po skončení RD dostala výpověď z organizačních důvodů s dvouměsíční výpovědní lhůtou a již na tento první den mi zaměstnavatel nařídil dovolenou s tím, že si ji mám „bezezbytku“ vyčerpat tak, aby mi ji následně nemusel po skončení pracovního poměru proplatit. Jelikož však již delší dobu mám zdravotní problémy a zaměstnavatel o tom ví, tak hned den následující po převzetí výpovědi (tj. 2.den po návratu z RD) jsem začala marodit. Dle mého ošetřujícího lékaře budu ve stavu práce neschopných zřejmě několik kalendářních měsíců dle toho, jak se postupně ustálí můj zdravotní stav. Ráda bych se s Vámi poradila ohledně následujícího: 1)Bude se počítat výše mé podpory v nezaměstnanosti z mé průměrné mzdy (nebo dostanu jen minimální částku), když jsem hned první den po návratu z RD obdržela výpověď z organizačních důvodů s 2 měsíční výpovědní lhůtou (a již na tento ten mi zaměstnavatel nařídil dovolenou) a hned den následující po obdržení výpovědi jsem začala marodit? 2)Z jakého příjmu se mi bude počítat nemocenská, když jsem onemocněla hned druhý den po návratu do práce z rodičovské dovolené (a první den po návratu z RD jsem obdržela výpověď a zároveň jsem již tento den čerpala dovolenou)? 3) Kdybych před koncem výpovědní lhůty zaměstnavateli poslala písemné vzdání se práva na prodloužení pracovního poměru a nadále bych však pokračovala v „nemoci“ – bude v tomto případě pracovní poměr oficiálně skončen až dnem ukončení pracovní neschopnosti na neschopence? Předpokládám, že ukončení neschopenky mám zaslat pak ještě mému zaměstnavateli, který až po ukončení marodění mi musí vyplatit odstupné a nevyčerpanou dovolenou, je tomu prosím tak? Bude výše 3měsíčního odstupného nějak zkrácena, když bude bezprostředně předcházet několikaměsíční pracovní neschopnost? 4)Slyšela jsem o povinnosti nahlásit se na ÚP do 3 pracovních dnů po skončení pracovního poměru, aby zaměstnanec nedostal podporu v nezaměstnanosti v nejnižší částce (tj. cca 3000,- Kč měsíčně). Když bych však marodila ještě několik měsíců po uplynutí výpovědní lhůty, prodlužoval by se pracovní poměr automaticky o dobu mého marodění v průběhu výpovědní lhůty (tj. o další 2 měsíce po uplynutí výpovědní lhůty). Byla by v tomto případě splněna povinnost nahlásit se na ÚP do 3 pracovních dnů po skončení pracovního poměru, když bych se na ÚP přihlásila do 3 pracovních dnů po skončení „prodlouženého“ pracovního poměru (tj. po uplynutí 2 měsíců následujících po uplynutí výpovědní lhůty, kdy mi „doběhne“ zbytek výpovědní lhůty, po kterou jsem marodila) – nebo v tomto případě bych měla nárok jen na podporu v nezaměstnanosti v nejnižší částce? Připomínám, že první den návratu do zaměstnání jsem obdržela výpověď a před návratem do zaměstnání jsem byla na dvou RD po sobě (jak popsáno výše). 5)Když bych však zaměstnavateli poslala před uplynutím výpovědní lhůty sdělení, že netrvám na prodloužení pracovního poměru o dobu mého marodění v průběhu výpovědní lhůty, pak by pracovní poměr skončil v den ukončení pracovní neschopnosti (bez prodloužení pracovního poměru o dobu marodění), ale v tomto případě bych však pobírala podporu v nezaměstnanosti v nejnižší částce (cca 3000 Kč měsíčně), neboť bych se na ÚP nestihla přihlásit ve lhůtě 3 pracovních dnů od skončení pracovního poměru, ale přihlásila bych se na ÚP až po ukončení několikaměsíční pracovní neschopnosti – je tomu prosím tak? 6)Vím, že nemocenskou je možné pobírat cca 1 rok s tím, že se do této roční doby marodění „sčítají“ předchozí doby marodění – ale za jak dlouhé předcházející období se sčítají tyto doby marodění, aby v konečném součtu nepřesáhly cca 1 rok? 7)Slyšela jsem, že je také možné ukončit déletrvající pracovní neschopnost k poslednímu dni výpovědní lhůty (aby nedošlo k prodloužení pracovního poměru o dobu marodění po dobu výpovědní lhůty) a následně pokračovat v nemoci vystavením nové neschopenky v ochranné lhůtě 7 dnů od skončení pracovního poměru. V tomto případě bych totiž měla možnost přihlásit se na ÚP ve lhůtě 3 pracovních dnů po skončení pracovního poměru … ale jak by to bylo s dávkami v tomto případě, když bych se po skončení pracovního poměru zaregistrovala na ÚP, následně bych v ochranné lhůtě onemocněla a bude mi ještě vyplaceno 3měsíční odstupné pro výpověď z organizačních důvodů – Budu v tomto případě pobírat nemocenskou, ale vznikne mi také nárok na podporu v nezaměstnanosti a v jaké výši prosím? Před návratem do zaměstnání jsem byla na dvou RD bezprostředně po sobě následujících (jak popsáno výše) … 8) Jaké dokumenty mi zaměstnavatel musí dát při skončení pracovního poměru, tedy po ukončení pracovní neschopnosti, a v jaké lhůtě mi je musí dát? Je tento poslední zaměstnavatel povinen zpracovat mi roční zúčtování daně nebo si sama musím podat daňové přiznání? Moc se omlouvám za zdlouhavý dotaz, ale všechny otázky spolu úzce souvisejí. Navíc jsem zmatená z toho, že na různých informačních serverech se dočítám protichůdné informace, tak nevím, jaké informační zdroje jsou důvěryhodné (některé informační servery např. uvádějí nemožnost „vzdát se“ svého práva na prodloužení výpovědní lhůty o dobu marodění při výpovědi dané zaměstnavatelem sdělením zaměstnavateli před uplynutím výpovědní lhůty nebo tyto servery tvrdí, že když marodíte i po uplynutí výpovědní lhůty na základě výpovědi dané zaměstnavatelem, tak pracovní poměr skončí uplynutím výpovědní lhůty a nikoliv skončením pracovní neschopnosti a nestihnete se tedy zaregistrovat na ÚP ve 3denní lhůtě -neboť v pracovní neschopnosti se registrovat na ÚP nemůžete- v důsledku čehož budete pobírat podporu v nezaměstnanosti jen v nejnižší částce cca 3000,- Kč měsíčně…). Moc děkuji za Vaše užitečné rady a pohodový den.
Otázku poslal/a: , 25. 3. 2017 0:30
Na otázku odpovídá:
Dobrý den,
děkujeme, že jste využil služeb naší poradny a k Vašemu dotazu nám dovolte sdělit následující:
Pokud jste dostala výpověď dle § 52 písm. c) máte nárok na podporu v nezaměstnanosti, která činí první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Výše podpory v nezaměstnanosti se vypočítává dle posledního příjmu ze zaměstnání. Při výpočtu výše podpory v nezaměstnanosti jde zejména o to, zda - li jste v uplynulých dvou letech opravdu pracovala, nebo jestli vás zaměstnavatel pouze vedl ve stavu zaměstnanců a byla jste na RD.
Nemocenská se Vám bude vypočítávat z příjmu uvedeného v pracovní smlouvě a to s ohledem na Vaši situaci na základě tzv. pravděpodobného výdělku, jakého by zaměstnanec dosáhl v daném kalendářním měsíci.
Pokud byste sdělila písemně zaměstnavateli v době pracovní neschopnosti, že na pracovním poměru netrváte, skončil by Váš pracovní poměr dle § 53 odst. (2) uplynutím výpovědní doby. Pokud byste byla nadále v pracovní neschopnosti, tak by tento stav trval. Vyplacení nevyčerpané dovolené se řídí dle § 222 zákoníku práce a přísluší Vám náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou v případě skončení pracovního poměru.
Co se týče odstupného při výpovědi dle § 52 písm. c) zákoníku práce, tak se odstupné striktně řídí § 67 zákoníku práce: (1) Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně
a) jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok, b) dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky, c) trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky, d) součtu trojnásobku jeho průměrného výdělku a částek uvedených v písmenech a) až c), jestliže dochází k rozvázání pracovního poměru v době, kdy se na zaměstnance vztahuje v kontu pracovní doby postup podle § 86 odst. 4.
Za dobu trvání pracovního poměru se považuje i doba trvání předchozího pracovního poměru u téhož zaměstnavatele, pokud doba od jeho skončení do vzniku následujícího pracovního poměru nepřesáhla dobu 6 měsíců. (2) Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. d) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku. Byl-li se zaměstnancem rozvázán pracovní poměr, protože nesmí podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutím příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz nebo pro onemocnění nemocí z povolání, a zaměstnavatel se zcela zprostí své povinnosti podle § 270 odst. 1, odstupné podle věty druhé zaměstnanci nepřísluší. (3) Pro účely odstupného se průměrným výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek. (4) Odstupné je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty.
K Vašemu dotazu týkajícímu se evidence na úřadu práce, tak je třeba vždy brát v úvahu, že evidence na úřadu práce je Vaše právo, nikoliv povinnost. Máte-li zájem o zprostředkování zaměstnání úřadem práce, podáte žádost u místně příslušného úřadu práce podle místa Vašeho trvalého pobytu. Pokud tak učiníte do tří pracovních dnů od skončení pracovního poměru, naváže doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání dnem následujícím po skončení pracovního poměru. K Vašim dalším dotazům záleží velice na tom, kdy skončí Vaše pracovní neschopnost, zda - li v průběhu ochranné doby či po jejím uplynutí a na dalších detailech.
Podpůrčí doba nemocenského pojištění se řídí § 26 zákona o nemocenském pojištění, který stanoví: (1) Podpůrčí doba u nemocenského začíná 15. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo 15. kalendářním dnem nařízené karantény a končí dnem, jímž končí dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa, pokud nárok na nemocenské trvá až do tohoto dne; podpůrčí doba však trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény, pokud se dále nestanoví jinak. V období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 podpůrčí doba začíná 22. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo 22. kalendářním dnem nařízené karantény.
(2) Vznikl-li nárok na nemocenské z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, započítávají se do podpůrčí doby uvedené v odstavci 1 doby předchozích dočasných pracovních neschopností, pokud spadají do období 380 kalendářních dnů před vznikem dočasné pracovní neschopnosti; tento zápočet se provede i v případě, že předchozí dočasná pracovní neschopnost byla uznána pro jinou pojištěnou činnost. Předchozí období dočasné pracovní neschopnosti se započítávají do podpůrčí doby, i když při nich nemocenské nenáleželo. Věta první a druhá se nepoužije v případě, kdy pojištěná činnost trvala aspoň 190 kalendářních dnů od skončení poslední dočasné pracovní neschopnosti.
(3) Vznikla-li dočasná pracovní neschopnost dnem, v němž má zaměstnanec směnu již odpracovanou, považuje se pro účely podpůrčí doby za den vzniku dočasné pracovní neschopnosti následující kalendářní den.
Co se týče dokumentace, kterou je zaměstnavatel při skončení pracovního poměru povinen vydat zaměstnanci, případně posudku o pracovní činnosti zaměstnance, tak to konkrétně upravují paragrafy 313 - 314 zákoníku práce, které stanoví, že:
(1) Při skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání a uvést v něm
a) údaje o zaměstnání, zda se jednalo o pracovní poměr, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti a o době jejich trvání, b) druh konaných prací, c) dosaženou kvalifikaci, d) odpracovanou dobu a další skutečnosti rozhodné pro dosažení nejvýše přípustné expoziční doby, e) zda ze zaměstnancovy mzdy jsou prováděny srážky, v čí prospěch, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, jaká je výše dosud provedených srážek a jaké je pořadí pohledávky, f) údaje o započitatelné době zaměstnání v I. a II. pracovní kategorii za dobu před 1. lednem 1993 pro účely důchodového pojištění.
(2) Údaje o výši průměrného výdělku, o tom, zda pracovní poměr, dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti byly zaměstnavatelem rozvázány z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem nebo z důvodu porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a
zvlášť hrubým způsobem, a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti je zaměstnavatel povinen uvést na žádost zaměstnance v odděleném potvrzení.
b) § 314
(1) Požádá-li zaměstnanec zaměstnavatele o vydání posudku o pracovní činnosti (pracovní posudek), je zaměstnavatel povinen do 15 dnů zaměstnanci tento posudek vydat; zaměstnavatel však není povinen vydat mu jej dříve, než v době 2 měsíců před skončením jeho zaměstnání. Pracovním posudkem jsou veškeré písemnosti týkající se hodnocení práce zaměstnance, jeho kvalifikace, schopností a dalších skutečností, které mají vztah k výkonu práce. (2) Jiné informace o zaměstnanci než ty, které mohou být obsahem pracovního posudku (odstavec 1 věta druhá), je zaměstnavatel oprávněn o zaměstnanci podávat pouze s jeho souhlasem, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.
Pro hlubší právní analýzu, kterou lze poskytnout pouze na základě úplné znalosti daného případu a faktického stavu věcí, a popřípadě vyhotovení relevantní dokumentace, či kompletní zastoupení, nás neváhejte kontaktovat na níže uvedené emailové adrese. Rádi Vám s Vaším problémem pomůžeme.
Lefensor, s.r.o.
Your reliable partner
E-mail: info@lefensor.eu
Web: www.lefensor.eu
30. 3. 2017 10:30
Položte svojí vlastní otázku. Právní poradna je vám plne k dispozíci.
Partner sekce
Lefensor, s.r.o.
Společnost Lefensor, s.r.o., úspěšně působí na trhu již od roku 1997. V současné době se orientuje zejména na právní a poradenskou podporu poskytovanou malým až středním podnikům, živnostníkům a nepodnikatelským subjektům – osobám, sdružením, atp. Naším cílem je poskytnout kompletní a komplexní právní zázemí všem našim klientům, a to v lepší kvalitě a rychleji než konkurence, za stejných jistot a nejnižší cenu na trhu. Díky vlastním, kvalitním lidským zdrojům a řadě spolupracujících subjektů jsme schopni zajistit všechny námi nabízené služby za zlomek jejich tržní ceny. Naším mottem není jednorázová spolupráce za vysokou cenu, ale dlouhodobé budování vzájemné důvěry založené na kvalitních službách.
Za poradnu odpovídá:
Lefensor, s.r.o.
Partnerem poradny od: 8. 10. 2014
Aktuální články
Kvóty na ženy ve vedení se blíží. Kterých firem se týkají?
Někteří zaměstnavatelé budou muset mít ve vedení přinejmenším třetinu žen. Směrnice Evropské...více
Prodejní doba obchodů 1. a 8. května. Jak je otevřeno na svátky
Někdy otevřeno, jindy zavřeno. Vyznat se v zákazu prodeje během svátků není snadné. Tady...více
Hračičkové rozbili bitcoin. Jeho cenu halving nechal v klidu. Týden v kryptu
Halving cenu bitcoinu nezvedl, ale jak zdražily transakce! Autoři peněženky Samourai Wallet...více
Interaktivní grafiky
Kdy můžu do důchodu a kolik dostanu. Kalkulačka a pravidla
Kdo může žádat o přiznání starobní penze? Co všechno se počítá? Jaké jsou podmínky? Tady...více
Nemáte v peněžence poklad? Takhle poznáte vzácné koruny
Vypadají jako peníze, které denně bereme do ruky. A najdou se lidé, co by nám tu ruku...více
Nové dopravní značky. Podívejte se, co vás čeká na silnicích
Od 1. ledna 2024 čeká na řidiče několik nových dopravních značek. Novelu vyhlášky č. 294/2015...více
Na tyhle e-shopy si dejte pozor. Ukážeme jejich triky
Tohle není podvod, který by měl každý poznat hned na první pohled. Není to amatérsky působící...více
Cesta do pravěku. Podívejte se, jak vypadalo internetové bankovnictví před 20 lety
Ať jste, nebo nejste pamětníci, tenhle výlet bude plný překvapení. Připomeňte si pionýrské...více
