Zrovna když Jan mluvil se zákazníkem u pokladny, jiný návštěvník ukradl zboží vystavené v obchodě. Jan si toho sice včas všiml, ale útěku zákazníka – i se zbožím za dvacet tisíc – už přesto zabránit nedokázal.
Zaměstnavatel teď chce od pana Jana zaplatit vzniklou škodu v plné výši. Nemusí mu dokazovat, že ji zavinil – „presumpce neviny“ zde neplatí. Kvůli podepsané dohodě totiž zaměstnanec automaticky odpovídá za škodu, pokud sám nedokáže, že ji nezavinil.
A pan Jan raději firmě zaplatí, než aby riskoval zdlouhavý a přinejmenším v první fázi i finančně náročný soudní spor.
Podobně jsou na tom všichni, kdo podepíší dohodu o hmotné odpovědnosti – tedy hlavně pokladníci, prodavači či skladníci.
Českomoravská konfederace odborových svazů chce nyní toto pravidlo zrušit. Požaduje, aby příslušná ustanovení ze zákoníku práce vypadla – v rámci širší novely, jejíž návrh v těchto dnech dokončuje ministerstvo práce a sociálních věcí.
Zřejmě však zůstane jen u přání. Ministerstvo totiž změnu odmítá. Naopak – u takzvané obecné odpovědnosti – navrhlo ještě zpřísnit pravidla pro vedoucí zaměstnance.
Obecná, nebo zpřísněná odpovědnost?
Pro pochopení problému se nejdříve stručně (a zjednodušeně) podívejme, jak odpovědnost zaměstnance za způsobené škody funguje.
Obecně platí, že každý zaměstnanec odpovídá pouze za škodu, kterou zaviní. Tuto vinu mu přitom zaměstnavatel musí prokázat.
Jestliže ji zavinil z nedbalosti, odpovídá zaměstnanec za škodu maximálně do výše 4,5násobku svého průměrného výdělku. Pokud škodu způsobil úmyslně (nebo pod vlivem alkoholu či drog), žádný strop pro něj neplatí a musí platit skutečnou výši škody.
Předchozí dva odstavce popisují základní, takzvanou obecnou odpovědnost za škodu. U ní tedy platí „presumpce neviny“ (zaměstnanec je nevinen, dokud mu firma neprokáže opak) a v řadě případů i určitý finanční strop.
Pokud však pracovník podepíše „dohodu o hmotné odpovědnosti“, začnou pro něj platit přísnější pravidla včetně „presumpce viny“.
Tato přísnější pravidla platí pro schodek či manko na svěřeném zboží, zásobách materiálu, předané hotovosti a podobně – obecně pro hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu.
Podobně přísné pravidlo se vztahuje i na ztrátu (nikoliv „pouhé“ poškození) svěřených věcí, pokud je firma svěřila zaměstnanci na základě písemné dohody nebo potvrzení. Tuto část zákona však odboráři zrušit nechtějí, požadují jen její zjednodušení.
Protiústavní a zneužívané, tvrdí odbory
„Navrhujeme zrušit dohodu o odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách, protože současná úprava je v rozporu s ústavní zásadou presumpce neviny,“ říká Vít Samek, šéf právního oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů.
„V některých případech nemůže zaměstnanec ovlivnit vznik škody, natož mu zabránit – například u krádeže zboží zákazníky. Svou nevinu pak zaměstnanci prokazují obtížně a navíc nesou i soudní náklady, nehledě k délce soudních jednání,“ vysvětluje Samek.
Celý článek si přečtete na Aktuálně.cz
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
2. 8. 2012 14:46, Marta
Pracuji v jednom nejmenovaném řetězci jako prodavačka s inkasem tedy s penězi..hmotná zodpovědnost je namístě,ovšem mám pocit,že podmínky nejsou dodržovány.Dostávám šuplík s Kč z tzv trezoru,které tam nachystají,ale já už si je nemám sama možnost přepočítat,po směně to samé,odnesou si šuplík nepočítají ho předemnou a buď se manko později ohlásí nebo to je v pořádku...podle mne tady hmotná zodpovědnost je v rozporu,protože já sama musím pouze důvěřovat slovu vyšších a nemám sama kontrolu,je tak???Jaký máte názor
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
23. 5. 2011 20:57, expet na krize
nevím, nač si předřečníci hrají, asi jsou ochotníci, budiž, ale každý a ještě rád podepíše svou vlastní oprátku. To je výsledek nebo spíš následek tzv. bezplatného školství -idiocismus zadarmo s bonbónkem na dortu -akademickým titulem.
V diskuzi je celkem (8 komentářů) příspěvků.