Je na tom Řecko opravdu tak špatně?

Arsen Lazarevič | rubrika: Analýza | 30. 9. 2010 | 2 komentáře
Je na tom Řecko opravdu tak špatně?
První polovina roku byla silně poznamenána řeckou krizí. Média denně referovala o Řecku jako o nezodpovědné zemi, kterou brzy čeká bankrot. Jaké poučení si z dění v této zemi můžeme odnést?

Řecko se dostalo do situace, kdy je krůček od velké propasti jménem bankrot. Přitom předchozí dění tomu zas tolik nenasvědčovalo. Od roku 2004 do 2008 se řecká ekonomika těšila průměrnému růstu ve výši 3,68 procenta. Bohužel značná část tohoto růstu byla založena na stále rostoucím dluhu veřejných financí.

Problémem byl enormní nárůst zadluženívůči hrubému domácímu produktu, které přesahuje 120 procent a je jedno z nejvyšších na světě. K tomu ještě nebylo účetnictví ministerstva financí transparentní a muselo několikrát revidovat deficit veřejných financí. Ten se náhle zvýšil ze čtyř na dvanáct procent a investoři začali pochybovat o tom, zda je Řecko při takovém tempu zadlužování nadále schopnost splácet dluhy. Projevilo se to na výnosnosti krátkodobých dluhopisů, která přesáhla deset procent, zatímco v Německu investoři požadují pouhá tři procenta.

Řekové mají s dalším půjčováním od investorů smůlu a musí se spolehnout pouze na půjčky od Mezinárodního měnového fondu. Podmínkou jsou však rozsáhlé rozpočtové škrty – v programu stability a růstu si vláda vytýčila za cíl do roku 2012 snížit deficit veřejných financí pod 3 procenta hrubého domácího produktu (HDP).

Má k tomu pomoci série opatření. Jejich podstatná část se ale bohužel zakládá na zvyšování přímých a nepřímých daní, což není zrovna ideální řešení jak oživit skomírající ekonomiku. Problém spočívá také v tom, že v následujících letech se Řecko musí spokojit s mnohem nižším růstem HDP, který by mohl činit 1,5-2 procenta ročně.

Dalším problémem je málo pružné pracovní právo, jehož podoba povede k tomu, že v následujících letech nezaměstnanostnepoklesne a bude se pohybovat ve střednědobém horizontu nad 10 procenty. Alarmující je především nezaměstnanost mladých lidí – bez práce je 20,4 procenta z nich ve věku od 15 do 29 let.

Řekové se také nemůžou spolehnout na další nárůst tržeb z cestovního ruchu. Důvodem je rostoucí nezaměstnanost v celé eurozóně. Evropané se snaží omezovat zbytné výdaje, mezi něž cestování patří.

Vliv rovněž hrálo  negativní hodnocenízahraničních médií, které Řecko vykreslovaly jako nepříliš bezpečnou zemi, kam nemá smysl jezdit na dovolenou kvůli rozsáhlým demonstracím v hlavním městě. Velký počet hoteliérů musel na vzniklou situaci zareagovat. Toho jsme si mohli všimnout i my - zájezdy bylo možné nakoupit často i o 20 procent výhodněji.

Problém s obchodním deficitem

Obrovský problém spatřuji v rozsáhlém deficitu obchodní bilance. Zatímco v roce 2008 dosáhla hodnota vývozu 17,5 miliardy eur, dovoz dosahoval 60,7 miliard eur. V následujícím roce se sice import snížil o více než 10 miliard eur, i tak je tato statistika pro Řeky značně nelichotivá.

Silné euročiní řeckou ekonomiku v evropském měřítku nekonkurenceschopnou. Z velké části za to může německý průmysl, který bohužel vytváří obrovské obchodní přebytky, které tlačí společnou měnu k posilování.

Jediným řešením vzniklé situace je buď náhlé oslabení eura, nebo vystoupení Řecka z eurozóny. Adekvátní je druhé řešení, které se zdá značně radikální. Řecku by ale velmi pomohlo. Pokud by totiž znovu mělo místo eur drachmy, mohlo by ji v případě potřeby v dostatečné míře devalvovat a zvýšit tak konkurenceschopnost řeckého zboží.

Devalvacedrachmy by také umožnila snížit náklady na pracovní sílu, díky čemuž by mohly vzniknout tisíce nových pracovních míst a průmysl se zemědělstvím by tak nejspíše „chytily druhý dech“. Na druhou stranu však může přinést slabší drachma vyšší inflaci a pokles kupní sílyobyvatelstva, což je krajně nepopulární politické řešení problémů.

Závěr

Řecko se bude nadále potýkat s velkým počtem makroekonomických problémů. Většinu z nich si způsobilo samo a najít schůdnou cestu, jak je vyřešit, bude velice obtížné. Rychle řešení neexistuje, a pokud ano, uvrhlo by Řecko nejspíše do ekonomické deprese.

Abychom nehovořili pouze v negativním duchu, je třeba rovněž připomenout, že Řekové hodlají přijmout některá opatření, která mohou být inspirací i pro Českou republiku. Chtějí například snížit čas nutný k založení společnosti ze 35 dní pouze na jediný, nebo eliminovat nadbytečné regulace, které brání přílivu zahraničních investic. Krize tak přinesla do země rozhazovačného Dionýsose alespoň něco pozitivního.

Kolik stojí fotovoltaika?

Kolik stojí fotovoltaika?

Do 2 minut vám online srovnáme cenové nabídky fotovoltaik na míru od prověřených dodavatelů z vašeho okolí.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

-3
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 2 komentářů

A tohle už jste četli?

Státní rozpočet: jak díky škrtům nevylít s vaničkou dítě

2. 9. 2010 | František Mašek | 6 komentářů

Státní rozpočet: jak díky škrtům nevylít s vaničkou dítě

Plošné škrty rozpočtových výdajů jsou nutné, jde však o provizorium, shodují se odborníci, které oslovil server peníze.cz. Nejde jen o disciplínu státních institucí a zejména politiků,... celý článek

Snížení ratingu může Česko ročně připravit o pět i o dvacet miliard korun

28. 5. 2010 | František Mašek | 2 komentáře

Snížení ratingu může Česko ročně připravit o pět i o dvacet miliard korun

Snížení ratingu o jeden stupeň může zvýšit výdaje státu na splácení dluhu za rok o tři až pět miliard korun. Kolik peněz navíc by musely kvůli nižšímu ratingu vynaložit banky či jednotlivé... celý článek

Veřejné finance: Přirovnání k Řecku zatím nesedí, lepší je „příklad“ Maďarska

24. 5. 2010 | František Mašek | 8 komentářů

Veřejné finance: Přirovnání k Řecku zatím nesedí, lepší je „příklad“ Maďarska

Česká republika ještě není v pozici Řecka. Bez rozsáhlých změn ale může skončit jako Maďarsko. Nezávislé myšlenkové centrum Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) proto... celý článek

Řecká krize připravila o peníze i české drobné investory

11. 5. 2010 | František Mašek

Řecká krize připravila o peníze i české drobné investory

Finanční krize, ale i výkyvy na trhu dluhopisů, spojené hlavně s Řeckem potvrdily, že i investice do dluhopisů a dluhopisových fondy skrývá nejedno riziko. Hodnota fondů kvůli Řecku... celý článek

Kdo doplatí na možnou krizi státních dluhopisů? Je vás dost.

1. 3. 2010 | Roman Stuchlík | 10 komentářů

Kdo doplatí na možnou krizi státních dluhopisů? Je vás dost.

Na případný růst výnosů českých státních dluhopisů z důvodu pokračujícího zadlužování státu by doplatily zejména penzijní fondy, dluhopisové fondy, IŽP a KŽP.

Zjistěte zdarma cenu fotovoltaiky pro váš dům

Nezávislý srovnavač fotovoltaik Řešímto.cz

Partners Financial Services