Hrubý domácí produkt lze měřit třemi způsoby – produkční, výdajovou a důchodovou metodou. Produkční metoda počítá HDP jako součet hrubé přidané hodnoty jednotlivých odvětví ekonomiky a čistý daní na produkty. Výdajová metoda počítá HDP jako součet konečného užití výrobků a služeb a rozdílu mezi vývozem a dovozem. HDP je pak součtem spotřeby domácností, vládních výdajů, investičních výdajů a rozdílu mezi vývozem a dovozem. V Česku se spotřeba domácností podílí na HDP zhruba z poloviny. Vládní výdaje tvoří zhruba pětinu HDP stejně jako investice. Čistý export, neboli rozdíl mezi vývozem a dovozem, se na HDP podílí šesti procenty (v roce 2009).
Důchodová metoda počítá HDP jako součet vyplacených mezd, daní z výroby a z dovozu očištěných o vyplacené dotace, zisků firem a opotřebení kapitálu.
HDP slouží také jako měřítko pro srovnání řady ekonomických veličin. Podílem na HDP se například vykazuje deficit veřejných financí, státní dluh, zadluženost firem a domácností či velikost dovozu a vývozu.
Přepočtem HDP na jednoho obyvatele se měří životní úroveň v jednotlivých zemích. Nejchudšími zeměmi na světě byly v roce 2008 podle tohoto ukazatele, jak ho v paritě kupní síly spočítala Světová banka, Demokratická republika Kongo, Libérie a Burundi. Nejbohatší trojici zemí podle HDP na hlavu byly Norsko, Lucembursko a Singapur. HDP na hlavu prvního Norska byl více než 211krát vyšší než HDP na hlavu v poslední Demokratické republice Kongo.
Méně...