Zdroj: Shutterstock
Zaměstnavatelé mají v krizovém období dostat další administrativní povinnosti. Prosadit je chtěli poslanci Alena Gajdůšková s Romanem Onderkou za podpory ministryně práce Jany Maláčové (všichni z ČSSD). A to formou takzvaného přílepku k nesouvisejícímu zákonu – bez času na odbornější připomínky a hodnocení dopadů. Původní zákon se týkal příspěvku zaměstnancům během karantény a izolace. Senátoři ho ve čtvrtek vrátili poslancům, poslanci v pátek nenašli většinu pro schválení ani jedné ze dvou variant.
První nová povinnost: zaměstnavatelé mají do osmi dnů hlásit státu všechny dohody o provedení práce nebo o pracovní činnosti. Při nesplnění by jim hrozila pokuta až jeden milion korun. Dosud stačí hlásit jenom ty dohody, z nichž se musí odvádět nemocenské pojištění – tedy s odměnou nad 10 000 korun u DPP nebo 3500 korun u DPČ.
„Je potřeba si uvědomit, že dohody o provedení práce jsou v souladu s jejich podstatou využívány pro krátkodobé úvazky. V mnoha případech trvají i jen jeden den či několik málo dnů a je běžné, že u jednoho zaměstnavatele je souběh velkého počtu zaměstnanců zaměstnaných na základě tohoto typu dohody. Jde například o příležitostné zaměstnávání studentů nebo důchodců,“ připomíná Pavla Břečková, místopředsedkyně představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.
„Zbytečně a neodůvodněně to navýší administrativu zaměstnavatelům a ztíží přijímání nových zaměstnanců. Tyto zásadní změny přitom neprošly standardním legislativním procesem a byly načteny až v průběhu projednávání návrhu zákona, který byl schválen ve stavu legislativní nouze a nebylo tedy možné je jakkoli připomínkovat,“ dodává Břečková.
Zástupci malých i velkých zaměstnavatelů, ale třeba i Komora daňových poradců, zdůrazňují, že dosavadní výhodou podlimitních dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr je právě operativnost a malá administrativní náročnost. Nová povinnost tak může vést k jejich omezení.
„Argument, že tyto dohody jsou zneužívány, není relevantní. Zneužít je možné cokoliv a od toho je zde stát, aby to kontroloval a případně sankcionoval. Nelze postupovat způsobem, že stát svoji odpovědnost přenese na zaměstnavatele a uloží jim další administrativní povinnost, a to zejména v dnešní složité době,“ říká Jiří Nekovář, předseda expertního týmu pro daně a pojištění Svazu průmyslu a dopravy.
Podle druhého přílepku se má vrátit povinnost zaměstnavatele ohlašovat všechna volná pracovní místa příslušné pobočce úřadu práce. „Tato povinnost byla zrušena k 1. lednu 2012 – jednak aby se snížila administrativní zátěž podnikatelů, jednak kvůli naprosté neefektivnosti tohoto nástroje v předchozích letech. Neosvědčila se ani v době velké hospodářské recese po roce 2008,“ připomíná Miroslav Diro, mluvčí Hospodářské komory.
„Povinnost hlásit všechna nová pracovní místa – tedy i ta, u kterých má firma už dopředu vybraného nového zaměstnance – je zcela zbytečným byrokratickým opatřením, které nijak nepomůže k vytváření nových míst či udržení těch stávajících,“ myslí si Tomáš Hajdušek, vedoucí sekce správy daní a poplatků Komory daňových poradců. Když zaměstnavatel nemůže obsadit nabízenou pozici vlastními silami, lze očekávat, že ho nahlásí úřadu práce dobrovolně. A povinně to musí udělat, když chce přijmout cizince ze zemí mimo EU.
„Otázkou je nejen budoucí využití informací, ale především adekvátnost mezi přínosem pro stát a zbytečnými náklady a administrativou, kterou to přinese,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu a viceprezident Hospodářské komory.
Poslanci Alena Gajdůšková a Roman Onderka za podpory ministryně Jany Maláčové přidali obě nové povinnosti do zákona, který zvyšuje náhradu mzdy během karantény a izolace kvůli koronaviru. Státní příspěvek má motivovat zaměstnance, aby i bez příznaků covidu zůstali doma a nezapírali rizikové kontakty. Sněmovna vyhověla vládě a schválila příspěvek v co nejkratší době – takzvaně ve stavu legislativní nouze.
„Oba návrhy, které zavádějí nové povinnosti zaměstnavatelům, s původním obsahem zákona vůbec nesouvisí. Takovéto zásadní změny musí projít připomínkováním a odborná veřejnost včetně zaměstnavatelů musí mít možnost se k nim vyjádřit. Jde o ukázkový příklad zneužívání stavu legislativní nouze,“ zdůrazňuje Jiří Nesrovnal, vedoucí sekce daně z příjmu právnických osob Komory daňových poradců.
Gajdůšková argumentuje problémy, na které poslanci narazili už při první vlně pandemie. „My jsme si asi většinově mysleli, že většina lidí má příjmy buď jako osoby samostatně výdělečně činné, nebo jako zaměstnanci, ať už na plný, nebo zkrácený úvazek. Na jaře se ukázalo, že je spousta a spousta lidí, kteří svůj příjem mají dán tím, že skládají dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. A vzpomeňte si, měli jsme velké a velké problémy, jak vůbec o těchto lidech vědět, a samozřejmě s tím souvisel problém, jak jim pomoci, jak jim kompenzovat výpadky příjmů,“ řekla poslancům.
Povinnost hlásit i podlimitní dohody podle ní povede k omezení šedé ekonomiky a zneužívání těchto dohod. „Tyto dohody byly myšleny jako možnost přivýdělku, ať to byli senioři, maminky na mateřské, studenti a tak dále. Ale bohužel se to zvrhlo se a mám informace z terénu, že tyto dohody jsou skutečně velmi a velmi zneužívány. Je to svým způsobem nevolnictví pro ty lidi, kteří takto jsou nuceni fungovat, a je to nekalá konkurence ze strany firem, které nezaměstnávají lidi, a tudíž jim neposkytují plnou právní ochranu tak, jak to říká zákoník práce, ale prostě jsou první na řadě, mohou je kdykoli propustit a tak dále,“ vysvětluje Gajdůšková.
Ohledně hlášení všech nově vytvořených nebo uvolněných míst Gajdůšková říká, že “návrh směřuje spíš do budoucnosti a má za cíl vytvořit situaci k tomu, aby úřady práce uměly už v této chvíli připravovat cílenou aktivní politiku zaměstnanosti, pokud by nám pomaličku – a já doufám, že to nebude rychleji, nicméně měli bychom být připraveni – narostla nezaměstnanost“. Úřady práce mají mít relevantní přehled o volných místech ve svém regionu. K čemu jim to bude, pokud zaměstnavatel obsazuje místo vlastními silami, nevysvětlila.
„Chceme mít kvalitní data o dohodářích, abychom je mohli ochránit a mohli vhodně cílit opatření i na tuto skupinu,“ vysvětluje Maláčová. „To je stejné, jako kdybyste říkala, že nemůžeme pomáhat samoživitelkám, protože neexistuje žádná evidence a nevíme, kolik jich je. Nebo že nemůžeme pomáhat sociálně slabým, protože taky nevíme, kolik jich je,“ odpověděl senátor Raduan Nwelati. Senátor a daňový expert Tomáš Goláň navíc připomíná, že správa sociálního zabezpečení pravidelně kontroluje zaměstnavatele a všechny dohody si kopíruje a ověřuje.
„Novou povinnost bude muset plnit i každá náboženská obec, kde mají třeba varhaníka s odměnou 200 korun za pohřeb, někoho na úklid, nebo třeba sbor dobrovolných hasičů a další neziskové organizace, které kohokoli zaměstnají na dohodu o provedení práce,“ zdůrazňuje senátorka Jitka Chalánková. „Stát se tak snaží vytvořit další databázi občanů, dozorovat další aspekt jejich života. Jde o nesmyslný nárůst byrokracie a tedy nákladů státu v době, kdy má na svůj provoz již tak enormní náklady. V době ekonomické krize komplikuje život zaměstnancům, zaměstnavatelům i dalším organizacím, které dosud ani za zaměstnavatele nebyly považovány v klasickém slova smyslu,“ říká.
I kvůli těmto nesouvisejícím přílepkům senátoři ve čtvrtek vrátili zákon poslancům. Zároveň navrhli vylepšení některých pravidel týkajících se příspěvku ke karanténě a nemocenské. Ten měli lidé dostávat původně od 1. března. Při pátečním projednávání v Poslanecké sněmovně pak nenašla potřebnou podporu ani původní varianta s přílepkem, ani verze bez přílepků. Opozice, která vyšší náhradu mzdy při karanténě a izolaci dlouhodobě prosazovala, nakonec návrh odmítla právě kvůli zbytečným povinnostem pro zaměstnavetele, které s původním záměrem nesouvisejí.
Ranní článek jsme večer zaktualizovali po rozhodnutí poslanců.
Petr Kučera
Jakou cenu má vaše nemovitost?
Získejte na pár kliknutí jediná certifikovaná data o realitním trhu a rozhodujte se na základě správných informací.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
26. 2. 2021 7:10, Pavel
Nerozhodl uz neolikrat Ustavni soud, ze takove prilepky jsou protiustavni?
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
26. 2. 2021 7:49, janek
cesi na pokraji chudoby a co nasi duchodci invalide kteri otaceji v te ceske drahote jak nas podnikatele oskubavaji vsechno predrazuji potraviny proste vse
V diskuzi je celkem (29 komentářů) příspěvků.