Zatímco slovo leasing jste patrně už někdy slyšeli, faktoring a forfaiting jsou pojmy, které v každodenní mluvě používá málokdo. A přitom se zejména u expandujících podniků nebo firem, které se snaží proniknout na zahraniční trhy, může jednat o zajímavé možnosti, jak si usnadnit přístup k penězům a zlepšit cash flow.
Najděte si svého faktora
Předpokládá to ovšem vykonávat činnost, peníze vám totiž nikdy do klína nespadnou z nebe a ani nepřiletí jako pečení holubi. Faktoring je, chceme-li ho stručně a výstižně popsat, formou kontokorentu, který vám financující společnost poskytne výměnou za to, že na ni převedete pohledávky vůči klientům. To samozřejmě předpokládá, že takové pohledávky existují, a má to pochopitelně i další omezení.
Že se v našich zeměpisných šířkách stalo podnikatelskou zásadou číslo jedna proplácet faktury až co nejpozději před splatností, nebo pokud možno i několik měsíců po ní, je jasná věc. Dodavatelé jsou pak ale zejména ve fázi růstu, kdy pro financování nových zakázek potřebují hotové peníze, v nezáviděníhodné situaci: zdroje peněz vysychají, a nechtějí-li slibně rozvíjející se byznys utlumit, musí zalévat. Pokud nechtějí nebo nemohou čekat, až jim odběratelé zaplatí, mohou využít služeb faktora, některé ze specializovaných faktoringových společností, které na trhu fungují buď samostatně, nebo jako součást velké finanční skupiny, která se zabývá faktoringem. Faktor jim garantuje úhradu části (většinou 80 až 90 procent) nesplacených faktur vystavených dodavatelům do několika dnů po jejich vystavení.
Starost o pohledávky
Do faktoringové společnosti ale nemůže běžet kdekdo, jakmile má v ruce vystavenou a klientem oštemplovaný daňový doklad. O faktoringovém financování je totiž třeba sepsat smlouvu ještě před tím, než klientovi fakturu vystavíte – ta potom musí obsahovat tzv. cesní klauzuli (oznámení o postoupení pohledávky faktoringové společnosti), aby ji mohl faktor převzít. Mnohé finanční společnosti budou před tím, než na financování touto formou kývnou, zkoumat nejen vaše finanční poměry – bude je zajímat například množství odběratelů, a zejména těch pravidelných –, ale také bonitu zákazníků.
Zájem faktora na tom, aby byli odběratelé schopni plnit své závazky, je logický. V případě, že se jedná o faktoring bezregresní, totiž finanční společnost přebírá riziko, že dlužník své závazky neuhradí. Proti tomu stojí faktoring regresní, kdy je riziko nezaplacení na financované firmě, a jakmile nejsou faktury odběrateli proplaceny, banka bude chtít úvěr proplatit. Pro takové případy ale faktoři poskytují i další službu – rizikové pojištění. Dalším typem služeb, které můžete od faktoringové společnosti očekávat, je správa a inkaso pohledávek – faktor se postará o to, aby dlužníka upomínal, a pokud dojde k problémům, předává neproplacené faktury inkasní společnosti, která se specializuje na vymáhání pohledávek.
Faktoring tak představuje poměrně zajímavou možnost, jak si zajistit provozní financování. Ovšem faktoringové společnosti v drtivé většině případů vyžadují dosažení minimálního obratu. A samozřejmě to také něco stojí. Poté, co jsou všechny závazky odběratelů, které se vztahují k dané smlouvě, proplaceny, faktor pošle vyúčtování. Do něj zahrne nejen úroky, které se pohybují na úrovni běžných kontokorentních úvěrů, tedy výš než běžné úvěry, ale také faktoringový poplatek, tedy částku za správu pohledávek, který se s výší obratu snižuje. Přebere-li faktor také riziko nesplácení, zvyšuje se jeho celková odměna o rizikový příplatek. A konkrétní případy mohou obsahovat i další poplatky.
Faktoring lze využít také k financování zahraničních aktivit. Pokud máte nebo budete mít odběratele v zahraničí, princip faktoringového financování sice zůstává stejný, ale vstupuje do něho další subjekt: vedle exportního faktora také faktor importní, který funguje jako zprostředkovatel mezi exportním faktorem a dovozcem. Pomůže ale s bariérami, které přesun zboží nebo služeb přes hranice většinou obnáší – jazykovými, právními a podobně.
Forfaiting
Právě na zahraniční obchod se soustředí forfaiting, další ze skupiny finančních -ingů, který je de facto typem faktoringového financování. Má ale ještě další parametry, které ho od klasického faktoringu odlišují, například mnohem delší dobu financování – zatímco faktoři se specializují na financování krátkodobých pohledávek (většinou s maximální splatností 90 až 120 dní), forfaiteři odkupují střednědobé nebo dlouhodobé, tedy řádově několikaleté pohledávky. Další podmínkou je, že musí být pohledávky zajištěny směnkou nebo bankovní zárukou. Také výše jednotlivých pohledávek bývá vyšší, takže není výjimkou, že forfaitingová společnost odkupuje od jednoho dodavatele jen jedinou pohledávku.
Také forfaiter si za své služby naúčtuje odměnu. Ta je tvořena jak úrokovou sazbou a marží za riziko spojené s neproplacením závazků ze strany odběratele, tak fixními poplatky za administrativní zpracování forfaitingu.
Leasing neboli poslední -ing
Poslední ze třetice alternativních způsobů financování provozních potřeb firmy, leasing, není pojmem neznámým, i když kvůli legislativním změnám se těžiště zájmu o tento produkt, dříve využívaný zejména k pořízení automobilu, přesunulo. Ačkoli automobily tvořily významnou skupinu majetku pořizovaného na leasing, tímto způsobem lze financovat prakticky cokoli – kromě dopravních prostředků také stroje a zařízení, zdravotnickou techniku, zemědělskou techniku nebo nemovitosti.
Leasing finanční
Nejoblíbenějším produktem financování aut, a to jak mezi podnikateli, tak mezi občany, byl do roku 2009 finanční leasing. Ten spočívá v tom, že leasingová společnost koupí předmět financování a na určenou dobu ho klientovi pronajme. Po skončení doby pronájmu zákazník předmět za zůstatkovou cenu odkoupí. Při podpisu smlouvy se sjednává akontace, tedy první splátka. Ta společně s dobou leasingu a dohodnutou výší zůstatkové ceny ovlivní výši pravidelných měsíčních splátek. Do celkové částky, kterou klient leasingové společnosti zaplatí, není zahrnuta jen kupní cena předmětu, ale také cena finanční služby, tedy úroky a případné poplatky za uzavření smlouvy. Jelikož je předmět financovaný leasingem po dobu trvání smlouvy v majetku poskytovatele leasingu, je třeba počítat s tím, že bude třeba platit také pojištění, takže v případě pořízení auta se leasing prodraží i o povinné havarijní pojištění, přes které v leasingovce nejede vlak.
Operativní leasing
Druhým rozšířeným typem leasingu je leasing operativní, který je v podstatě jen prostým nájmem – předmět leasingu nájemce po skončení smlouvy neodkupuje do svého vlastnictví, ale zato má pronajatou věc k dispozici po celou dobu i s dalšími dohodnutými službami. Leasingová společnost se totiž postará o úhradu všeho, co s provozem předmětu souvisí – pokud se jedná o automobil, vyjma pohonných hmot obstará proplacení zimních (případně letních) pneumatik, servisních zásahů, pravidelných prohlídek, dálničních poplatků a souvisejícího pojištění. Nájemce platí předem dohodnutou částku, která všechny zmíněné služby i náhradní díly zahrnuje. Pro firemní finance to může znamenat velkou úlevu – za prvé víte, kolik vás pronájem bude měsíc co měsíc stát, za druhé nemusíte rozpočet zatížit poměrně vysokou akontací.
Z operativního leasingu vychází také další ze služeb, které leasingové společnosti poskytují, a sice správa vozového parku. Ať už jste si auta pořídili z vlastních prostředků, nebo je bude kupovat leasingovka, postará se o to, aby všechna byla pojízdná. Máte-li velkou firmu a svěříte starost o auta externímu specialistovi, můžete se směle věnovat podnikání.
Možnosti, jak financovat provoz firmy, tedy jsou, a nemusí to být jen klasické úvěry, i když třeba takové leasingové společnosti je formou účelových půjček poskytují rovněž. Pokud jste schopni poskytnout jakous takous záruku splácení (financující instituce si vás vždycky proklepne a bude se chtít seznámit s vaší finanční situací), jsou všechny vyjmenované -ingy zajímavou příležitostí pro všechny, kdo potřebují firemní finance udržet na uzdě. A že to jde někdy ztuha, na to vezměte jed.
Sdílejte článek, než ho smažem