Malé peníze: Chci vydělávat nejvíc! Jak na to?

Čtenářský dotaz: Letos končím střední školu. Zajímalo by mě, jaké povolání si vybrat, pokud mě zajímají pouze a jen peníze. Kde si vydělám nejvíc, případně, kde, v jakém povolání lidé vůbec průměrně nejvíc vydělávají.

Předně vám nemůžeme doporučit, abyste při své volbě dalšího zaměstnání zohledňoval či zohledňovala pouze peníze. Žijeme sice v konzumní společnosti, ale řada moudrých lidí, kterým bychom měli naslouchat, říká, že život je příliš krátký na to, abychom jej ztratili jen honbou za penězi. Pravda: moudrými se ti stávají lidé až ve vyšším věku, a často až když jsou už nějak zabezpečení.

Vezmeme si na pomoc statistiky ministerstva práce a sociálních věcí za rok 2011, která nám s odpovědí hodně pomůže. Pracuje totiž – a my se podle ní zařídíme – s šikovnější hodnotou, než je průměr, s mediánem. Průměr totiž můžou významně ovlivnit extrémní hodnoty – poměrně nevelký počet lidí se mzdami v řádu statisíců, případně vyššími například zvedá hodnotu české průměrné mzdy natolik, že tomu průměrní lidé až nechtějí věřit. Medián dostaneme, neodborně řečeno, když všechna data postavíme do řady a vybereme to, které řadu dělí na dvě stejné poloviny.

Než nám vyjde, čím byste měli být, abyste měli šanci na nejlepší mzdu, budeme se muset postupně prokousat hned několika statistikami.

Věk a pohlaví

Někdo prostě podle statistik na nejpěknější příjmy nedosáhne, ať dělá, co dělá. Vlastně ještě jinak: jsou věci, se kterými toho moc nenaděláte, ale bohužel váš příjem ovlivňují. Patří k nim především věk a bohužel také pohlaví. U věku je částečně pochopitelné, že mzda s postupujícím věkem stoupá, dá se to vysvětlit tím, že lidé mají více zkušeností a s nimi jsou pro zaměstnavatele hodnotnější. Ovšem od určitého věku mzdy zase klesají, což logicky zdůvodnit příliš nelze, možná snad jen módou u některých firem, které preferují mladší zaměstnance – tedy zaměstnance obvykle ochotnější obětovat svůj soukromý život na pochybný oltář výsledku hospodaření svého zaměstnavatele.

Proč ale mají ženy nižší mzdu než muži, logicky vysvětlit nelze.

Vzdělání

Nikoho asi nepřekvapí, že v tom, jakou budete mít nebo máte mzdu, hraje velkou roli nejvyšší dosažené vzdělání. A že čím vyšší to nejvyšší vzdělání je, tím vyšší je i mzda. V tomhle vám ve škole nelhali. 

Region

Ani další rozbor nám nepřinese asi příliš velkou dávku novinek, jež by se lišily od našeho běžného povědomí. Následující mapka pěkně ukazuje rozbor mezd podle regionu. Čím tmavší barva je na mapě u některého kraje, tím vyšší medián mezd tam je.

Statistika za Středočeský kraj je ovlivněná tím, že v něm bydlí velké množství osob pracujících v Praze. Ovšem pokud se podíváme za nárůst mezd na poslední rok, tak ten je naopak nejvyšší spíše v krajích, jež nepatří k těm s nejvyšší mzdou.

I tak je ale největší šance na pěkný výdělek v Praze.

Obor

Dostáváme se nyní k tomu, v jakém ekonomickém sektoru se dají nejlépe vydělat peníze. Že mezi ty nejvýnosnější patří finanční služby, to asi napadne každého. Banky a další finanční instituce jsou nejblíže ke zdroji peněz, tedy si „za to“ nechávají i zaplatit a peníze se jim nejlépe vydělávají.

Máme tady ale další velmi perspektivní obory, z nichž některé jsou dokonce perspektivnější než finance. Podívejme se na statistiku mezd podle sektorů.

Na špičce je ve vedoucí pozici sektor informační technologie a komunikace, následovaný energetikou (statistiku asi hodně ovlivňuje ČEZ) a finančními službami. Tyto sektory jsou pro vás z hlediska mzdy nejvýhodnější.

S jistým odstupem následuje sektor těžby, což se může zdát nečekané a někdo by to mohl vidět jako relikt komunismu, kdy horníci zcela typicky patřili k nejlépe placeným lidem. Nicméně i dnes patří nerostné suroviny k poptávaným a ceněným komoditám.

Ovšem skutečným ternem, co se výše mzdy týče – a s ohledem na další specifika dané oblasti, je veřejná správa. Ovšem je potřeba si vybrat správný obor, šedá myš úřední a voják na zahraniční misi jsou na tom platově dosti rozdílně.

Rozptyl v rámci oborů

Právě z tohoto důvodu se podíváme taky na rozvrstvení mezd v jednotlivých sektorech. Přístupy by mohly být různé. My jsme si ze statistiky vzali údaje o mediánu hrubé mzdy za 1. a 9. decil mezd. (Decil je desetina celkového souboru statistických dat, první decil je v našem případě desetina mezd, těch v nejnižší zaznamenané výši.) A budeme sledovat, kde je nejvyšší rozdíl mezi těmito dvěma skupinami hrubých mezd.

Z grafu vidíme, že v těch celkově nejlépe placených sektorech je také největší rozdíl mezi nejlépe a nejhůře placenými.

Otázka je, zda je velká diferenciace dobrá, nebo špatná. Pokud je rozdíl mezd stanoven skutečně jen podle schopností, znamenal by jejich velký rozdíl, že se v sektoru skutečně odměňují kvalitní lidé mnohem lépe než ti méně kvalitní. Skutečnost bude asi poněkud jiná a v odměňování lidí bude hrát roli mnohem více faktorů. Příkladem nám mohou být například někteří manažeři s pohádkovými platy, kteří vedli firmy špatně nebo je dovedli dokonce ke krachu.

Malá diferenciace naopak není pro zaměstnance motivující. Tedy pokud je diferenciace mezd u těch sektorů, kde je podle námi použité statistiky nejnižší, jen někde kolem 10–20 procent, lákadlem pro vysoce aktivní zaměstnance takový sektor nebude.

Pracovní pozice

Na závěr se podíváme ještě na pozice, kde si vyděláte nejvíce. A nečeká nás žádné překvapení. Nejvíc si vyděláte jako vedoucí pracovník, a čím výše v organizační struktuře budete, tím lépe. Domníváme se, že tento profil příjmů je dán mimo jiné několika faktory:

• podle některých sociologických průzkumů je jen 50 procent populace ochotno přijmout v zaměstnání odpovědnost za jiné zaměstnance, a je tím pádem ochotno se ujmout nějaké manažerské pozice;
• podle dalších průzkumů je jen asi 10–20 procent populace skutečně schopno řídit i větší počet lidí, celkem je takových lidí tedy relativně málo;
• s vyšším manažerským postem roste také odpovědnost (nebo by alespoň měla růst), a tím pádem je logické, že poroste i mzda takového člověka;
• ruku na srdce – v mnoha případech mzdy ve finále určují sami manažeři a ti se „neošidí“.

Neklademe si ambici nějak rozebírat mzdy z pohledu personalistiky; podíváme se raději na podrobnou statistku pozic podle mezd. Jelikož by byl seznam příliš dlouhý a nepřehledný, vybíráme jen ty nejvyšší a nejnižší mediány hrubých mezd podle typu zastávané činnosti a pozice.

I tato statistika nám dokládá, že finančně nejzajímavější bude být ředitelem podniku. Předpokládáme ovšem, že čtenáři to věděli a ani to nepotřebovali potvrdit statistikou. Zajímavě se zde ale také profiluje práce v oblasti elektrotechniky a elektroniky včetně komunikací a v energetice. Tedy opět potvrzení toho, co nám ukázaly předchozí průzkumy.

V penězích to není...

Pokud tedy půjdete pouze po penězích, tak podle mediánu hrubých mezd by pro vás bylo finančně nejvýhodnější být:

• muž s vysokoškolským vzděláním, mezi 30 a 40 lety,
• pracující v Praze, případně ve Středočeském kraji,
• vysoce postavený vedoucí pracovník v sektoru informačních technologií, telekomunikace, finančních služeb nebo v energetice, přičemž za úvahu stojí i veřejná správa.

Podle rozsáhlého průzkumu Gallupova institutu ale pocit štěstí závisí nejvíc na tom, jak se k nám staví naši nebližší – rodina, přátelé, kolegové a také jak nás naplňuje naše práce. Peníze tedy na prvním místě nenajdete.

Sdílejte článek, než ho smažem