Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Padesát let s bankomaty

| rubrika: Když se řekne | 24. 8. 2017
Bankomaty patří mezi stovku nejvýznamnějších vynálezů dvacátého století. Letos v červnu uběhlo padesát let od instalování prvního bankomatu v Londýně. V Československu jsme si museli na tuhle novinku počkat až do roku 1989.

Jako první instalovala bankomat v roce 1967 londýnská pobočky banky Barclays. Barclaycash, jak se první veřejný bankomat jmenoval, ovšem vydával pouze jednu desetilibrovou bankovku a k výběru byl namísto debetní nebo kreditní kary potřeba děrný štítek. Kdo si chtěl vybrat, musel stejně jako dnes prokázat svoji totožnost pomocí PIN kódu. Algoritmus, který byl pro jeho šifrování na děrném štítku použitý, ovšem nebyl zrovna složitý a tak se ho brzy podařilo prolomit.

Sestrojení prvního bankomatu Barclaycash má na svědomí John Shepherd-Barron, kterému vadilo, že mimo úřední hodiny banky neexistuje cesta, jak se dostat k hotovosti. Při vývoji bankomatu se inspiroval samoobslužným stojanem pro čerpací stanice, který tehdy vyvíjela jeho firma Thomas De la Rue Company. Vývoj bankomatu trval tři roky a na testování jeho bezpečnosti se podílela britská tajná služba MI6.

Tramvaj, která si vybírala kapesné

Anglický vynález se brzy rozšířil i do kontinentální Evropy, do Švýcarska. Union Bank of Switzerland nainstalovala první bankomat ve své pobočce v Curychu. Zdejší bankomat měl ovšem řadu technických problémů, především samovolně vyplácel peníze. Pobočka stála blízko místa, kde se křížily tramvajové troleje, a pokaždé, když projela tramvaj, vyvolalo vzniklé jiskření elektromagnetické impulzy a bankomat vyplatil peníze.

Magnet místo dírek

Nárok na vynález bankomatu si dělají i Američané, ačkoli pobočka americké banky Chemical Bank instalovala první přístroj až v roce 1969. Stroje vzniklé v Londýně totiž ve Spojených státech za bankomaty nepovažují.

Vynálezcem amerického bankomatu je Don Wetzel. Za jeho nápadem byla, podobně jako v případě Johna Shepherda-Barrona, frustrace z dlouhých front na pobočce banky a čekání na vydání hotovosti. Wetzel byl viceprezidentem pro plánování produktů společnosti Docutel. Firmy, která vyvíjela zařízení pro automatické třídění zavazadel na letištích.

Vývoj bankomatu přišel Docutel na pět milionů dolarů – namísto děrného štítku totiž zavedl plastovou kartu s magnetickým proužkem. Výroba karet se ale neobešla bez problémů. V bankomatech Docutel totiž fungovaly pouze karty vyrobené ručně. Jakmile si ale firma zadala jejich výrobu v tiskárně, bankomat nespolupracoval. Vedle karty s magnetickým proužkem přišel Docutel ještě s jednou novinkou – do bankomatu šlo kromě výběru peníze také vkládat.

Sedmkrát

To nejde. To nejde. To nejde. To nejde. To nejde. To nejde. To nejde

Banky nejdřív z bankomatů nadšené nebyly. Bankéři se obávali, že pokud klienti nebudou chodit na pobočky, klesne jim prodej produktů. Přišli proto se sedmi důvody, proč se bankomaty mezi klienty nechytnou.

  1. Klienti si nikdy nebudou pamatovat čtyř- až šestimístný PIN kód.
  2. Jen málo klientů bude v peněžence nosit plastovou kartu.
  3. Většina lidí si nemyslí, že je správné mít tak snadný přístup k penězům.
  4. Klienti nepožadují přístup k hotovosti 24 hodin denně.
  5. Banky nemůžou po klientech požadovat, aby se naučili používat bankomaty.
  6. Klienti nebudou bankomaty používat, protože na rozdíl od šekových knížek ztratí přehled o svých penězích.
  7. Klienti budou dávat přednost placení kartou před výběrem hotovosti.

Zdroj: Juřík, Pavel. Platební karty: Velká encyklopedie – 1870–2006.

Požehnaná kalamita

Počátkem sedmdesátých let používalo bankomaty zhruba pětatřicet amerických bank. Do roku 1975 jejich počet jen ve Spojených státech stoupl na tři tisíce, na celém světě jich bylo pět tisíc. Protože bylo používání bankomatů bezpečnější, začaly se masově rozšiřovat. Magnetický proužek na kartách totiž umožnil bezpečnější šifrování PIN kódu. Ačkoli se PIN používal i u děrných štítků, šlo spíš o způsob, jak uchlácholit klienty a jejich obavy z nízké bezpečnosti. Na šifrování PIN kódu na magnetické proužky se podíleli specialisté z FBI a britští odborníci z MI5.

Zdokonalovat se začala také technika a banky postupně přecházely na online bankomaty – první online bankomat se objevil v roce 1972 v Lloyds Bank ve Velké Británii. Díky rozvoji telekomunikací a kvůli potřebě klientů vybírat i jinde než v bankomatu vlastní banky, došlo k budování bankomatových sítí. V polovině sedmdesátých let se nejprve šířily ve Spojených státech, později se dostaly i do Evropy. V souvislosti s tím bylo potřeba sjednotit technologii šifrování údajů na magnetické proužky – s řešením, konkrétně s šifrovacím algoritmem DES, přišla v roce 1979 společnost IBM.

Nejhustší síť bankomatů na konci sedmdesátých let vybudovala banka Citibank. Viceprezident banky John Reed přišel s nápadem investovat 500 milionů dolarů do sítě multifunkčních bankomatů. Chtěl, aby se přístroje staly základem pro obsluhu klientů – kromě výběrů a vkladů měly umět také převody mezi účty nebo tisk výpisů.

Nakonec ale Citibank k úspěchu s multifunkčními bankomaty pomohla náhoda. V lednu 1978 totiž napadlo v New Yorku 43 centimetrů sněhu. Banka na kalamitu zareagovala reklamou zobrazující Newyorčany brodící se k bankomatům Citibank. Šlo o jedinou možnost jak se dostat k hotovosti, většina bank byla zavřená nebo fungovala v omezeném provozu. Během sněhové kalamity stouplo využívání bankomatů Citibank o pětinu. V roce 1979 měla banka se čtyřmi tisíci stroji nejhustší pokrytí a svoje prvenství, co do počtu instalovaných bankomatů, si udržela až do roku 2001.

Počátek osmdesátých let se počet bankomatů na celém světě vyšplhal na dvacet tisíc. Spolu s nárůstem počtu klientů, kteří bankomaty využívali, ale rostly i náklady bank na jejich provoz. Americké banky proto jako první zavedly poplatky za výběr z bankomatů jiných bank.

Podvod – motor pokroku

Za další změnou technologie – zavedení platebních karet s čipem – stála opět potřeba ochrany před karetními podvody. S čipovou technologií přišli na přelomu osmdesátých a devadesátých let ve Francii, postupně pak na čipové karty začali přecházet i další vydavatelé. Stejně jako u karet s magnetickým proužkem bylo nakonec potřeba definování jednotného standardu, díky kterému bude možné karty s čipem využít v bankomatech a při placení všude na světě. První čipová karta vyrobená podle mezinárodních standardů nakonec vznikla v roce 1997.

V roce 2005 mezinárodní kartová asociace stanovila, že všechny vydané karty musí obsahovat čip. Zhruba v té době se karty s čipem začaly vydávat také v Česku.

Nechcete s sebou tahat hotovost?

Najděte si bankomat

Hledáte bankomat své banky? Vybíráte banku a chcete vědět, jestli má bankomat blízko místa, kde bydlíte, i blízko místa, kde pracujete? Zavítejte na stránku www.peníze.cz/banky – na profilu každé banky najdete i mapu s rozmístěním jejích bankomatů a vyhledávání bankomatů podle adresy.

První československý

V té době u nás samozřejmě nebyly bankomaty žádnou novinkou – klienti tuzemských bank mohli využívat bezmála tři tisíce strojů. Oproti světu jsme si ale museli na první bankomat počkat. Úplně poprvé, tehdy ještě v Československu, instalovala bankomat Česká spořitelna v roce 1984. Bankomat na Václavském náměstí ale mohli využívat pouze zaměstnanci spořitelny.

Veřejnosti se zpřístupnil až v roce 1989. V prvních letech rostl počet bankomatů v Československu pozvolna – v roce 1989 jsme měli tři bankomaty, o rok později sedm a v roce 1991 jich byla rovná stovka. První bankomaty navíc pracovaly offline, což znamená, že neuměly nic než vydávat peníze. První online bankomat spustila Komerční banka v roce 1992. Opět v pobočce na Václavském náměstí.

Od té doby se mapa bankomatů v Česku značně rozrostla – Sdružení pro bankovní karty evidovalo na konci prvního čtvrtletí letošního roku celkem 4939 bankomatů. Bankomaty navíc dnes umí vedle výběrů i vkládání peněz, klienti se můžou podívat na zůstatek na účtu, vytisknou stvrzenku a mnoho dalšího. Přehled fukncí, včetně bank, které konkrétní služby nabízí, najdete v pokračování článku.

Článek čerpá z knihy Pavla Juříka Encyklopedie platebních karet. 

Úvodní fotka: První výběr z prvního bankomatu provedl komediální herec Reg Varney za asistence pánů z banky Barclays a firmy De La Rue Instruments, která bankomat vyvíjela. Archiv banky Barclays

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+16
Ano
Ne

Diskuze

Žádný komentář nebyl vložen.

Oblíbená témata

bankomaty, banky, hotovost

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2017 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK