Ve více než polovině z 32 dětských bund a kombinéz, zakoupených v sedmi evropských zemích, byly škodlivé věčné chemikálie PFAS. Zjistila to studie spolku Arnika.
Nalezená perfluorooktanová kyselina (PFOA) patří mezi zakázané toxické látky. Ve vyšším množství ji obsahovaly hlavně dětské softshellové bundy zakoupené v Česku. Zboží pro studii bylo zakoupeno také v Německu, Nizozemsku, Polsku, Velké Británii, Srbsku a Černé Hoře.
Celkem testovaných 17 kusů bylo pozitivních na PFAS nebo mělo zvýšené hodnoty organického fluoru, který jejich přítomnost naznačuje. Devět bund podle Arniky obsahovalo PFAS v množstvích přesahujících limity EU pro PFOA a nebo PFCA s dlouhým řetězcem.
Jedná se o látky, které mají ve světě stopku, případně se k jejich zákazu schyluje. Věčné chemikálie totiž podle některých výzkumů mohou podporovat zdravotní problémy jako vyšší hladina cholesterolu v krvi, nižší porodní hmotnost nebo snížená reakce na vakcíny a některé infekce. Děti jsou přitom na chemii obecně citlivější.
Nejvíce znečištěné byly podle testů dětské softshellové bundy zakoupené právě v Česku počátkem roku 2022, často v outdoorových řetězcích. Autoři studie podotýkají, že vyšší obsah těchto škodlivin v bundách je možné vysvětlit průběžným rozkladem fluorovaných látek. Jednoduše proto, že byly zakoupeny o rok dříve než bundy z jiných zemí.
„Studie proto zdůrazňuje, že složení a koncentrace jednotlivých PFAS v textilu se díky degradaci průběžně mění. Spotřebitelé a někdy i výrobci outdoorového oblečení proto nikdy nevědí, jakým PFAS a v jaké koncentraci jsou vystaveni,“ upozorňují autoři.
I tak je ale výsledek překvapil. „Přestože jsme v některých softshellových bundách na českém trhu věčné chemikálie očekávali, přítomnost celosvětově zakázaného PFOA a nešťastné prvenství českých bund v žebříčku nejhorších vzorků ve studii nás zaskočilo,“ říká odbornice na PFAS a autorka studie Jitka Straková. Věčné chemikálie PFAS jsou skutečnou hrozbou pro lidské zdraví a životní prostředí, dodává.
Z hlediska obsahu PFOA dopadly v Česku špatně především výrobky značek Hannah a Husky. Konkrétně výrobce a distributor značky Hannah, společnost Outdoor Concept, argumentuje tím, že testovaný produkt byl vyroben v roce 2017 a do prodeje uveden o rok později. Tedy v době, kdy podle firmy splňoval veškeré normy.
„V současnosti již danou technologii nevyužíváme a žádný z těchto výrobků není v naší nabídce. Vývoj materiálů a výroby směrem k šetrnosti vůči přírodnímu prostředí a lidskému zdraví jde samozřejmě stále kupředu. Tyto trendy následujeme a do každé kolekce zařazujeme nové, šetrnější technologie,“ řekl webu Peníze.cz marketingový ředitel Outdoor Concept Petr Soška.
Značka Husky se do publikace článku k výsledkům studie nevyjádřila.
Spotřebitelská organizace dTest připomíná, že prodávající odpovídá za to, že prodávané zboží nemá vady. „Zboží, které obsahuje zakázané látky, nebo převyšuje hodnotu povoleného limitu regulovaných chemických látek, nemá potřebnou jakost, nesplňuje požadavky právních předpisů a zpravidla nebude vhodné k účelu, k němuž se má používat,“ vysvětluje organizace.
Zboží je podle ní v takovém případě vadné a na místě je odstoupit od kupní smlouvy a požadovat vrácení ceny v plné výši.
S reklamací však zákazník může narazit v případě, kdy jsou látky obsažené ve výrobku sice studiemi označeny jako nebezpečné, ale nejsou oficiálně zakázané či regulované platnými předpisy. „Lze očekávat větší nepochopení či neochotu na straně prodejce v reklamačním řízení a případně nutnost příslušné nároky vymáhat soudně s odkazem na nejnovější vědecké poznání. Je však otázkou, jak by soud dané studie v konkrétním případě vyhodnotil z hlediska odpovědnosti prodávajícího,“ doplňuje dTest.
Pavla Adamcová
Na Peníze.cz píše hlavně o spotřebitelských tématech. Začínala v roce 2006 v Hospodářských novinách, o rok později se připojila k ekonomické redakci Aktuálně.cz, kde s přestávkami působila deset let a poslední rok ji také... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem