Český maloobchodní trh ovládá šest obchodních řetězců, které v něm drží 75procentní podíl. Tito obchodníci v průběhu let postupně zvyšují své marže a zisky. Potvrdila to nová studie vědců z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity, kterou dnes zveřejnili ve spolupráci s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže.
Antimonopolní úřad zároveň uvedl, že český trh je podle něj konkurenční a formuje ho hlavně chování zákazníků.
Mezi dominantní hráče patří Albert, Globus, Makro, REWE Group (Billa, Penny), Schwarz-Gruppe (Kaufland, Lidl) a Tesco.
Vědci prozkoumali data z let 2005 až 2021 u celkem 32 firem, které prodávají potraviny. „Český maloobchodní trh lze charakterizovat jako asymetrický oligopol, což znamená, že několik velkých firem má výraznou převahu nad ostatními konkurenty,“ říká tvůrce studie Michal Mádr z Ústavu ekonomie Provozně ekonomické fakulty.
Ve sledovaném období nejvíce zvýšily svůj tržní podíl Lidl a Kaufland (dohromady z 13 na 28 %) a Billa s Penny (z 7 na 15 %).
Naopak největší pokles tržního podílu zaznamenalo Makro. Jeho tržní podíl se v průběhu času omezil na necelou polovinu (z 11 na 5,3 procenta). Druhé největší snížení tržního podílu dosáhl Globus (z 5,9 na 4,7 procenta).
Podle Mádra patří tuzemské nastavení trhu s potravinami mezi nejběžnější v rámci Evropské unie. Podobnou tržní strukturu mají třeba Estonsko, Srbsko, Velká Británie nebo Německo. „V Česku je patrný nárůst tržní koncentrace z mírné na střední úroveň po roce 2013,“ říká expert.
Vyšší koncentraci než Česko pak mají například Belgie (84 procent) a Francie (85 procent). V Dánsku, Finsku a Nizozemsku funguje takzvaný duopol s podílem přes 90 procent. Podobně výrazně koncentrované jsou trhy s třemi velkými subjekty, které mají Irsko, Rakousko, Švédsko, Slovensko. Naopak mezi státy s nižším stupněm koncentrace patří Itálie, Maďarsko, Polsko či Řecko.
Platíte hodně za plyn?
Změňte dodavatele
Čím dříve se do změny dodavatele pustíte, tím víc ušetříte. Neotálejte a podívejte se, jaké nabídky pro vás máme.
U sledovaných řetězců studie zjistila s postupem let rostoucí obchodní marži a obchodní přirážku. „Rozdíl mezi tím, za kolik firmy nakoupily a za kolik prodaly, tedy obchodní marže, se postupem času zvyšoval. V této souvislosti rostla také obchodní přirážka vyjadřující, kolik si firmy k nákupní ceně přirazily. Průměrná úroveň obchodní marže a obchodní přirážky rostla zejména mezi roky 2015 až 2021,“ říká Radek Náplava, druhý z výzkumníků z Ústavu ekonomie PEF Mendelu.
Zvyšování obchodní marže studie zjistila i u společnosti Globus, přestože její podíl na trhu ve sledovaném období klesal. Studie ukazuje i na nárůst takzvaných agregovaných hrubých zisků. „Za sledované období vzrostly největším firmám tržby víc než dvojnásobně, hrubé zisky vzrostly téměř pětinásobně, zatímco cenová hladina měřena indexem spotřebitelských cen vzrostla o 36,5 procenta,“ dodává Náplava.
Antimonopolní úřad konstatoval, že spojování soutěžitelů mělo v minulosti na tuzemský trh jen nepatrný vliv. "Největší růst zaznamenaly společnosti Lidl a Kaufland, které za sledované období neuskutečnily ani jedinou akvizici. Jejich úspěch je tedy založen na schopnosti správným způsobem oslovit české spotřebitele, který jim dává přednost před ostatní konkurencí," podotýká úřad.
redakce Peníze.CZ
Sdílejte článek, než ho smažem
