Pro peněžitý paušál v soukromé sféře platí stejná daňová pravidla jako pro stravenky pouze do určité limitované částky. Tu stanoví vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí. Pro letošní rok je limit nastaven na denní firemní příspěvek ve výši 75,60 koruny. Do této částky jsou stravenky i stravovací paušál osvobozeny od daní i odvodů a lze je zahrnout do firemních daňových nákladů.
Nad tuto částku se ale daňová pravidla různí. Zatímco stravenky nad uvedeným limitem podléhají pouze devatenáctiprocentní dani z příjmu právnických osob, u paušálu se kromě daně z příjmů fyzických osob (15 %) platí také povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění – a to jak na straně firmy, tak na straně zaměstnance. V praxi to pak u paušálu znamená daňovou zátěž ve výši 59,8 % (oproti 19 % u stravenky). Přechod na paušál se tak nevyplatí těm firmám, které na stravování přispívají nad státem určený limit.
Nejasné je použití paušálu v mnoha konkrétních případech. Paušál je totiž daňově osvobozen, pokud jde o příspěvek za jednu směnu podle zákoníku práce. Dnes má řada zaměstnanců flexibilní pracovní dobu, částečný úvazek, nebo naopak mnohem delší směny než standardních osm hodin.
U stravenek je problém vyřešen podmínkou, že pracovník musí pracovat alespoň tři hodiny. A jestliže jeho směna přesáhne 11 hodin, zvýší se limit pro daňovou uznatelnost. Zaměstnavatel mu dá další stravenku a není s tím žádná komplikace. Ale u paušálu? U směn delších než osm hodin už druhý paušál – na rozdíl od stravenky – poskytnout nelze. A pokud není odpracovaná celá osmihodinová směna, pak by se paušál osvobozený od daní a odvodů neměl poskytnout vůbec.
V případě nyní tolik používané práce z domova stojí společnosti před dalším problémem. Aby byl paušál pro zaměstnance osvobozený od daně a pro zaměstnance i firmy od pojistného, pak musí být splněna podmínka odpracované směny. Jenže řada firem v praxi skutečně odpracovaný čas neeviduje a zaměstnancům na home office ani nestanovuje rozpis směn podle zákoníku práce.
Nebudou tak v případě kontrol schopny prokázat splnění podmínky pro osvobození a dojde k doměření daně a pojistného. Oproti tomu u stravenky nemusí být odpracována ani minuta a osvobození od daně i pojistného je přiznáno i v takovém případě. Také během nemoci, ošetřování člena rodiny či dovolených paušál s osvobozením neposkytnete, zatímco stravenky ano.
Další otázkou pak je, co se stane, když firma paušálem nahradila část mzdy. Ministerstvo financí si velmi dobře uvědomuje, že pokud by k tomu zaměstnavatelé houfně přistoupili, dojde k obrovskému výpadku ve veřejných rozpočtech. To je pravděpodobně důvodem, proč ministerstvo veřejně informuje na webinářích, že bude finanční úřady ke kontrolám zavádění paušálu instruovat – což může probíhat i spolu s běžnou kontrolou odvodů mezd, nemusí jít o samostatnou kontrolu.
Jakmile finanční úřad sezná, že došlo nebo mohlo dojít k nahrazení mzdy paušálem, doměří daň. Důkazem může být i interní komunikace o zavedení paušálu, svědectví zaměstnance, způsob, jakým se komunikoval zaměstnancům, a podobně. Na zaměstnavateli pak bude, aby prokázal opak. To v praxi znamená odvolání k nadřízenému finančnímu ředitelství, které často svůj podřízený finanční úřad podrží. Zaměstnavatel pak musí zaplatit a obrátit se na soud.
I když se v mnoha případech zaměstnavatel dokáže s pomocí svých účetních, daňových poradců nebo advokátů účinně ubránit, stojí ho to energii, čas a náklady na poradce nebo právníky. Takové náklady přitom nebude schopen ze státu vymoci.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
1. 2. 2021 14:24, Tomáš Marný
"Také během nemoci, ošetřování člena rodiny či dovolených paušál s osvobozením neposkytnete, zatímco stravenky ano."
Netuším, kde pan expert všude pracoval. Já pracoval asi v 5 firmách, kde jsme dostávali stravenky, z toho za dovolenou a nemoc ani v jedné z nich.
V diskuzi je celkem (14 komentářů) příspěvků.