Co svět světem stojí, firmy vznikají a firmy zanikají. Je to přirozená evoluce: zůstávají silnější, životaschopnější, lepší. Ti, o jejichž zboží a služby je větší zájem. Je to v pořádku. Jenže nás to může také osobně zasáhnout. A teď nemáme na mysli ten případ, kdy smutníte, protože skončila cukrárna, ve které jste si tak rádi dávali indiánky.
Máme na mysli ten případ, kdy jste v té cukrárně byli zaměstnaní a najednou vám hrozí, že přijdete o práci. Nebo vám to nehrozí – přijdete o práci. A navíc vám ještě pár měsíců nepřišla výplata.
Naštěstí je tu pro takové pády nachystaná záchranná síť. Dlužné peníze za vykonanou práci, nebo aspoň jejich část, můžete podle zákona o ochraně zaměstnanců dostat od státu, přesněji od úřadu práce.
Má to ovšem svoje pravidla. Na Peníze.cz je známe a rádi poradíme.
V první řadě: můžete dostat jen mzdu, kterou vám už zaměstnavatel dluží. Mzda se vyplácí až po vykonání práce, takže pokud je duben, nemůžete ještě žádat o výplatu za duben, ačkoli je vám třeba jasné, že ji k datu splatnosti v květnu neuvidíte.
Druhá podmínka je, že na zaměstnavatele byl podán insolvenční návrh nebo na něj bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení. Insolvenční návrh většinou podávají věřitelé typu spolupracující podniky, dodavatelé, zákazníci, ale nic nebrání tomu, aby ho podali i zaměstnanci, když jim zaměstnavatel dluží. A v neposlední řadě na sebe insolvenční návrh může podat sám dlužník, tedy firma.
Jestli někdo proti firmě insolvenční návrh podal, je možné zjistit během pár vteřin v insolvenčním rejstříku nebo na portálu ministerstva práce.
Nedostane každý všecko: maximálně tři měsíce
Výš už zaznělo, že můžete dostat jen dlužnou mzdu. Přesněji ale můžete žádat o mzdu, plat nebo odměnu z pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti, o náhradu mzdy, platu a odměny, o náhrady mzdy – za dovolenou nebo prvních 14 dní pracovní neschopnosti a o odstupné.
Pokud jde o odměny z dohody o provedení práce, žádat jde jenom tehdy, pokud máte dostávat tolik peněz, aby to pro vás znamenalo povinnost platit nemocenské pojištění. Jinými slovy: jenom tehdy, pokud jste měli sjednanou odměnu víc než deset tisíc korun za měsíc.
Neproplácejí se ale jiné dlužné peníze: cestovní náhrady, náhrada věcné škody nebo škody na zdraví, různé benefity a podobně.
Rozhodující je pro žádost měsíc, kdy byl podán insolvenční návrh nebo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení. Říct si můžete o peníze z tohoto měsíce, za tři měsíce před ním a tři měsíce po něm. Pokud byl tedy například insolvenční návrh podaný v lednu 2019, je možné žádat o mzdy z období říjen 2018 až duben 2019.
Jenže pozor: ne o všechny. Z těch celkem sedmi měsíců si můžete vybrat jen měsíce tři. Představme si třeba zaměstnavatele, který v říjnu dokázal zaměstnanci vyplatit jen sedmdesát procent mzdy; v listopadu to vypadalo, že se dostane nad vodu, tak vyplácel mzdu celou; v dalších měsících už kolaboval, snížil mzdový základ na dvě třetiny původního, ale i z toho vyplácel jen 90 procent. Pokud chcete v takovém případě získat co nejvíc, řekněte si o proplacení chybějících 30 procent z říjnové mzdy a o deset procent ze mzdy za dva měsíce z období prosinec 2018 až březen 2019.
Existuje navíc strop, nad který už vám nic neproplatí. Nejspíš se to nebude týkat prodavačky z cukrárny z úvodu našeho článku, ale manažer nebo líp placený odborník by měl dávat pozor: za jeden měsíc můžete dostat maximálně 44 256 korun. Hrubého. Úřad odečte ještě daň a odvody na sociální pojištění a zdravotní pojištění. To platí pro dluhy vzniklé letos před prvním květnem. Od prvního května je pak strop o něco vyšší – 47 828 korun.
Neprošvihněte to
Žádost musíte podat včas. Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejpozději do pěti měsíců a 15 kalendářních dnů následujících ode dne, kdy jsou informace o možnosti uplatnit mzdové nároky zveřejněny na úřední desce Úřadu práce ČR. Tam by se tato informace měla objevit záhy poté, co je na zaměstnavatele vyhlášené moratorium před započetím insolvenčního řízení nebo podán insolvenční návrh.
Jestliže v této lhůtě zaniklo moratorium vyhlášené před zahájením insolvenčního řízení nebo soud rozhodl o insolvenčním návrhu jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku, lze mzdové nároky uplatnit nejpozději v den zániku moratoria nebo v den právní moci soudního rozhodnutí.
O něco jednodušší než chodit na úřad práce je asi sledovat informace o insolventních zaměstnavatelích na webu ministerstva práce.
Jak na to
O pomoc může zaměstnanec zažádat na kterémkoli úřadu práce, není podstatné, kde máte trvalé bydliště, nebo to, kde má podnik-dlužník sídlo. Na pobočce úřadu práce podávejte žádost písemně, budete muset vyplnit dva formuláře: Žádost o uspokojení mzdových nároků a Doložení mzdových nároků zaměstnance. Předvyplnit si je můžete také na stránkách ministerstva.
V žádosti uvedete zejména své jméno, rodné číslo nebo datum narození, adresu bydliště, označení zaměstnavatele, sídlo nebo místo jeho podnikání nebo jeho bydliště, výši uplatňovaných mzdových nároků, tedy kolik chcete zaplatit, údaje potřebné pro výpočet daně z příjmů, kalendářní měsíce rozhodného období, za které uplatňujete mzdové nároky, požadovaný způsob jejich výplaty – nejspíš uvedete účet u peněžního ústavu, na který by částka odpovídající výši mzdových nároků měla být bezhotovostně převedena. Nezapomeňte také uvést zdravotní pojišťovnu, té za vás úřad odvede povinné pojistné, aby vám nechybělo.
K žádosti můžete přiložit jakékoliv doklady, kterými může být prokázána výše uplatňovaných mzdových nároků. Při uplatnění mzdových nároků je totiž zaměstnanec povinen prokázat dobu trvání pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.
Sdílejte článek, než ho smažem