Chystaný daňový balíček, který začne platit nejdříve od roku 2021, může omezit nebo zrušit zvýhodnění stravenek. Ministryně financí Alena Schillerová loni v České televizi řekla, že by (společně s rušením superhrubé mzdy a rovné daně) chtěla zásadně omezit i dosavadní daňové výjimky. Kromě stravenek může jít o odpočty úroků z hypoték nebo jiné úlevy týkající se jen určitých skupin zaměstnanců. Nahradit by je mohl paušál zohledňující výdaje, které zaměstnanci v souvislosti s prací mají.
„Revizi daňových výjimek“ si dala současná vláda i do svého programu z konce loňského června. Přímo stravenky v něm nezmiňuje – jejich omezení by totiž nejspíš nepodpořili ani sociální demokraté, ani komunisté, kteří vládě pomáhají k většině ve sněmovně. Obě strany byly proti už v roce 2011, kdy zkoušel zrušit výhody pro stravenky tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek.
„V rámci zákona o dani z příjmu je potřeba podívat se na daňové výjimky. Stravenky jsou ale až poslední v řadě,“ řekl loni webu iDnes ekonomický expert ČSSD Michal Pícl.
Jak to vypadá po několika měsících? Žádný konkrétnější plán není na stole ani teď. „V současné době zrušení daňového zvýhodnění pro stravenky nenavrhujeme,“ potvrdil portálu Peníze.cz Zdeněk Vojtěch z tiskového oddělení ministerstva. Jenže to vůbec neznamená, že by taková možnost definitivně vypadla ze hry.
„Stravenkové společnosti“ zůstávají ve střehu. V tomto týdnu uspořádala jejich Asociace provozovatelů poukázkových systémů debatu, na kterou pozvala zástupce zaměstnavatelů, restaurací i odborů. Přišel také člověk, který by měl mít nejčerstvější informace – náměstek ministryně financí pro daně Stanislav Kouba.
Jasnou zprávu, jak to s plánem na „zrušení stravenek“ vypadá, bohužel Kouba nepřinesl. Podle něj bude na politicích, aby rozhodli, jestli chtějí stravenky dál podporovat.
Podle Kouby jsou stravenky investicí státu do zaměstnanců, částečně i do jejich zdraví, protože podporují pravidelné stravování. „Do státního rozpočtu se ale tato investice nevrací,“ tvrdí náměstek.
Kouba nesouhlasí s výsledkem studie, kterou v úvodu debaty představil ekonom Tomáš Buus z Institutu oceňování majetku při Vysoké škole ekonomické. Ta ukazuje, že vliv stravenek na státní rozpočet je kladný. Státní pokladna prý díky nim získává – po započtení všech možných vlivů – téměř čtvrt miliardy korun ročně. Jenže studie počítá mezi příjmy rozpočtu třeba i odvody zaměstnanců restaurací, kteří mají práci právě díky stravenkám.
Podobně vyzněl loňský průzkum agentury PPF Factum pro Unii zaměstnavatelských svazů a Asociaci malých a středních podniků a živnostníků: Lidé se stravenkami obědvají ve všední dny v restauraci téměř třikrát častěji, než ti, kdo stravenky nemají. A dvě třetiny současných „stravenkářů“ v průzkumu uvedlo, že by obědy v restauracích po odebrání stravenek omezily (čtvrtina by tam úplně přestala chodit).
Přestože ministerstvo financí nemá připravený žádný konkrétní návrh, mluvil Kouba o teoretických možnostech, které se nabízejí. Zdůraznil, že i kdyby v krajním případě politici daňové zvýhodnění stravenek zrušili, bylo by třeba zaměstnancům takovou ztrátu vykompenzovat. Zrušení bez náhrady by totiž šlo proti vládním záměrům, mířícím ke snižování rozdílu ve zdanění zaměstnanců a živnostníků.
Běžný účet, spořicí účet, kreditka. Tohle trio může ušetřit určitě pár stovek ročně. Když je správně vyladěné a když víte, kam ve správný čas přesunout kolik peněz. Dobrá zpráva: dneska to jde do značné míry automatizovat. Na začátku je to samozřejmě dost kombinování. Pomůžeme s porovnáním a výběrem.
Kouba připomíná, že stravenky nejsou dostupné pro všechny zaměstnavatele. Například menší firmy s pouhými jednotkami zaměstnanců si je podle něj nemohou dovolit kvůli administrativní náročnosti. Vhodnější tak může být zvažovaný „výdajový paušál pro zaměstnance,“ který by byl jednodušší a skutečně pro všechny.
Většině diskutujících se ale takové řešení nelíbí. Ztratilo by smysl, když by zaměstnanecký paušál nebyl svázaný s obědy. „Stravenky jsou pobídky k jídlu. Varujeme před paušálem. Podívejte se na základní daňovou slevu, která už roky nerostla,“ řekl například Vít Samek, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů.
„Když to nebude vázáno na konkrétní účel, půjde jen o daňovou optimalizaci,“ dodal Zdeněk Tomíček z Asociace malých a středních podnikatelů. Stravenky dnes přitom podle něj jako pobídka fungují. Průzkum ukázal, že na obědy do restaurací chodí pravidelně 51 procent lidí, kteří stravenky dostávají, a jen 19 procent lidí, kteří je nemají.
Náměstek Kouba ale namítá, že účelovost stravenek je spíš iluzorní, protože se v praxi nedá hlídat, za co lidé skutečně utrácejí.
Zástupce státu zmíníl také provize stravenkových společností. Platí je nejen restaurace a zaměstnavatelé, ale ve vyšších cenách za oběd pak i zaměstnanci. Podle údajů ministerstva je průměrná celková provize v oboru kolem šesti procent. Každých šest korun ze sta tak jde na konto stravenkových firem.
Naše kalkulačka čisté mzdy, aktualizovaná pro rok 2019, přehledně vypočítá, kolik dostanete od zaměstnavatele na ruku a kolik z hrubé mzdy spolkne daň a povinné odvody. Funguje i obráceně: zaměstnavateli ukáže, na kolik ho zaměstnanec celkově přijde.
„Žádný systém není bez nákladů. Stavební spoření také není bez nákladů pro stát. Je třeba vyhodnotit efektivitu,“ reagoval David Rýc, předseda Asociace provozovatelů poukázkových systémů.
„Stravenka je pro zaměstnavatele levnější než mzda. Je to fajn, protože obecně jsou odvody ze mzdy vysoké. Nevidíme důvod ke změně,“ řekl Vít Jásek, výkonný ředitel Unie zaměstnavatelských svazů.
Poskytování stravenek je výhodné pro firmy i jejich pracovníky. Zaměstnavatel si může uplatnit do nákladů až 55 procent hodnoty stravenky – částka ale nesmí přesáhnout 70 procent stravného podle vyhlášky, což pro letošní rok odpovídá 68 korunám. Současně se z takového příjmu nemusí odvádět sociální ani zdravotní pojištění.
Asociace malých a středních podniků chce sice stravenky zachovat, protože podporují podnikání menších restaurací, prosazuje ale zpřísnění pravidel. „Podporujeme zavedení limitu na jednu platbu stravenkami, jako je to běžné v některých okolních zemích EU,“ upřesnil Zdeněk Tomíček. Stravenky by se také měly omezit jen na obědy nebo potraviny krátké spotřeby.
Rychlé řešení škod na majetku
Zvládněte nečekané situace v klidu. Více než 30 % škod na majetku vyřešíme již v den jejich nahlášení.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
5. 4. 2019 9:10, L.
Kokám, další podnikatel - teoretik. Zkuste to v praxi a FÚ s váma při první kontrole vyběhne tak, že budete rád, když nepůjdete sedět.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
5. 4. 2019 23:13, Veterán
Vy tedy daním skutečně "rozumíte". Už jste někdy slyšel o tom, že se na konci roku udělá daňové přiznání součtem příjmů, porovná se to s odvedenou daní i odvodem ZP a SP a daňový poplatník buď doplácí, nebo se mu přeplatek vrací. Kupodivu i přeplatek na pojištěních!
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (21 komentářů) příspěvků.