Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Když výpověď podepíše smrt. Jak je to s nevyplacenou mzdou, když zemře zaměstnanec

Když zemře zaměstnanec, jeho pracovní poměr přirozeně končí. Zůstávají nevyřízené pohledávky: dosud nevyplacená mzda, náhrady mzdy nebo nemocenské. Dobrá zpráva pro pozůstalé: můžou je dostat hned, bez čekání na dědické řízení.

Smrtí zaměstnance končí jeho pracovní poměr i zaměstnání na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. Většinou v takovém případě u zaměstnavatele zbudou peníze, na které mají nárok blízcí zesnulého. Stejně tak po něm ale můžou zůstat peněžní závazky vůči zaměstnavateli, tedy dluhy.

Mýtus o odstupném

Je dost lidí, kteří mají za to, že zaměstnanec, který umře, má nárok na odstupné. Není to pravda, platí, odstupné se vyplácí, když vám výpověď podepíše zaměstnavatel, pokud ji vystaví smrt, zaměstnavateli povinnost vyplácet odstupné nevzniká. Tenhle mýtus asi souvisí s tím, že zákonná maximální výše odstupného při výpovědi jsou tři měsíční platy. A tři měsíční platy jsou taky maximum toho, co můžou po smrti zaměstnance od jeho zaměstnavatel pozůstalí dostat rychle, bez dědického řízení.

Jednorázové odškodnění

Smrt po pracovním úrazu nebo kvůli nemoci z povolání

Když zaměstnanec umře následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Pozůstalí mají právo na jednorázové odškodnění. Pozůstalý manžel (nebo registrovaný partner) a nezaopatřené dítě zaměstnance můžou dostat nejméně 240 tisíc korun každý. Získat odškodnění můžou i rodiče zemřelého – pokud s ním žili ve společné domácnosti. Zase jde o 240 tisíc, tentokrát ale ne na osobu: pokud ve společné domácnosti se zaměstnancem žili oba, musí se o ně podělit.

Pozůstalí, které zaměstnanec vyživoval nebo byl povinen vyživovat, mají nárok na pravidelnou měsíční rentu, od které se odečítají pozůstalostní důchody.

S trojnásobkem platu se na dědictví nemusí čekat

Pozor: tři platy jsou maximum, to ale neznamená, že je pozůstalí vždycky dostanou. Rozhodující je, kolik peněz zaměstnanec u zaměstnavatele skutečně měl.

Skončením pracovněprávního vztahu zanikají veškerá nepeněžitá práva zaměstnance i zaměstnavatele. Nezanikají ale zaměstnancova peněžitá práva. Do výše odpovídající trojnásobku průměrného měsíčního výdělku přecházejí mzdová práva, například dosud nevyplacená mzda za odvedenou práci, ale také třeba náhrady mzdy za pracovní neschopnost, postupně na zaměstnancova manžela, děti a rodiče, pokud s ním žili v době smrti ve společné domácnosti. Až když takové osoby nejsou, peníze se stávají předmětem dědictví. Jinak zůstávají mimo dědické řízení, a tak na ně můžou dosáhnout i ti, kdo by v dědickém řízení ostrouhali – vyděděné děti, závětí opomenutá manželka a podobně – nebo se o další dědictví budou muset dělit s dalšími lidmi, kterým zemřelý třeba odkázal část pozůstalosti závětí.

Mzdová práva zesnulého zaměstnance do výše trojnásobku průměrného měsíčního výdělku je možné oprávněné osobě vyplatit kdykoliv po smrti zaměstnance bez ohledu na stav a výsledky dědického řízení. Zaměstnavatel by s výplatou neměl otálet, když je k ní vyzván – lidé, kteří ho o peníze žádají, na nich můžou být závislí.

Pokud zaměstnavatel dluží zaměstnanci víc než tři měsíční mzdy, další peníze už jdou do standardního dědického řízení.

Hrajte na jistotu

Nevyplacená nemocenská

Pozůstalí můžou také požádat sociálku o výplatu dosud nevyplacených dávek nemocenského pojištění. Nárok na jejich výplatu přechází opět v uvedeném pořadí na manžela (manželku), děti nebo rodiče. Pro všechny ale platí, že museli s pojištěncem v době jeho smrti žít ve společné domácnosti. Peníze, které už do své smrti nestačil dostat pojištěnec, jim vyplatí místně příslušná správa sociálního zabezpečení. Pokud zemřelý před smrtí nestihl uplatnit nárok na výplatu dávek, můžou ho uplatnit zmíněné osoby. Pokud taková osoba není, nevyplacené nemocenské se stává předmětem dědictví.

A co dluhy?

Peněžitá práva zaměstnavatele, tedy zaměstnavatelovy peněžité pohledávky za zaměstnancem smrtí zaměstnance zanikají. Se třemi výjimkami ovšem. Zaměstnavatel má právo, aby mu z dědické pozůstalosti byly uhrazeny částky:

  • které mu byly přiznány rozhodnutím soudu popřípadě jiného orgánu veřejné moci, které již nelze napadnout řádným opravným prostředkem a má právní moc,
  • náhrady škody úmyslně způsobené zaměstnancem zaměstnavateli,
  • které uznal zaměstnanec co do důvodu a výše, respektive k jejichž zaplacení se zaměstnanec zaměstnavateli zavázal například v dlužním úpise).

Předlužené dědictví můžou dědici odmítnout, aby neodpovídali za závazky zemřelého. Mzdové nároky, které zaměstnavatel zemřelého pozůstalým vyplatil mimo dědické řízení, jim zůstávají, nemusejí je vracet, na úhradu zaměstnancových dluhů nepropadnou.

 

Vytisknout

Líbil se vám článek?

+15
Ano
Ne

Diskuze

7. 3. 2018 | 16:53 | Sarka

Dceri zemrel otec a jeho zamestnavatel dceri odmitl dat jeho vyplatu a cekalo se az skonci dedicke rizeni Takze zaver je ze asi zalezi na zamestnanci a ne na zakonech.Podotykam ze zamestnavatel je DP hl.m Prahy. více
Partners Financial Services
 
 

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK