Pro výpočet náhrady mzdy za dovolenou je rozhodující průměrný výdělek v kalendářním čtvrtletí, které předchází čtvrtletí, ve kterém dovolenou čerpáte. Takže jestli vyrážíte za teplem, na hory nebo třeba na chalupu v červenci, bude rozhodující průměrný výdělek od dubna do června. Jestli jste zaměstnáni celoročně, průměrný výdělek se vám určuje čtyřikrát do roka – vždy k prvnímu lednu, prvnímu dubnu, prvnímu červenci a prvnímu říjnu.
Dopočtete se k němu tak, že hrubou mzdu za uvedené tři měsíce vydělíte počtem odpracovaných hodin. Vtip je v tom, že do hrubé mzdy se počítají také odměny a prémie. Dál už asi není třeba nic moc vysvětlovat – logicky je (finančně) nejvýhodnější vzít si volno právě po čtvrtletí, ve kterém vám šéf přilepšil nějakou pěknou prémií. Snadno se pak stane, že za dovolenou dostanete víc, než kdybyste chodili do práce.
Vedle mimořádných odměn může navýšení průměrného výdělku způsobit také menší počet pracovních dnů (hodin) v přechozím kalendářním čtvrtletí.
Víte, na jak dlouhou dovolenou máte nárok? Co když u zaměstnavatele pracujete teprve krátce, máte zkrácený úvazek, část roku jste stonali nebo se vracíte z mateřské dovolené? Může vám zaměstnavatel nařizovat, kdy si dovolenou vyberete? Odpovíme na všechno.
Stáhněte si unikátní aplikaci Kurzy měn pro chytré telefony. Aplikace Kurzy měn je česky a po omezenou dobu zdarma.
Než se vydáte na cesty, prolétněte taky aspoň v rychlosti naše rady. Můžou se hodit. Třeba i něco ušetří vaší kapse:
Mimořádná odměna muže průměrný výdělek příjemně navýšit, záleží ale také, o jakou prémii jde. Z pohledu náhrady mzdy za dovolenou je vůbec nejlepší, když jste v předchozím čtvrtletí obdrželi prémii mimořádnou – do výpočtu se totiž zahrne kompletně celá.
Jiná situace bude, když dostanete odměnu, která se vztahuje na nějaké delší období – typickým příkladem je třináctý plat. Může jít ale i o jinou formu roční nebo třeba pololetní odměny. V takovém případě že do čtvrtletního průměrného výdělku započte jen poměrná část prémie podle odpracované doby. V případě třináctého platu čtvrtina. Zbytek se rozpočte na další měsíce roku.
Možná vám to zní jako komplikované počty. Žádný strach, naše kalkulačka se s nimi popasuje za vás. Úplně postačí, když si k ruce nachystáte výplatní pásky za příslušné čtvrtletí a potřebné vstupní údaje opíšete.
Abyste neudělali botu, radši znovu připomínáme, že kalendářní čtvrtletí znamená leden až březen, duben až červen, červenec až září a říjen až prosinec. Kdo jede na dovolenou v červnu, musí zanést údaje za leden až březen. Kdo jede v červenci nebo srpnu, zadává čísla za duben až červen.
Nemusíte na sobě šetřit, a přesto můžete ušetřit. Srovnáme cestovní pojištění, aby skákalo, jak budete pískat. A když budete chtít, můžete si ho u nás i objednat. Stačí říct, jakým způsobem byste ho nejraději kupovali, jestli ho chcete nakoupit přes počítač, probrat s přítelem na telefonu, nebo si pro něj chcete dojít osobně.
Trochu jinak vypadá výpočet náhrady mzdy za dovolenou u lidí, kteří jsou zaměstnáni teprve kratší čas. Jestli jste do zaměstnání nastoupili teprve v předchozím kalendářním čtvrtletí, bude se vám průměrný výdělek počítat z období od vzniku pracovního poměru do konce tohoto čtvrtletí.
Jestli jste během přechozího kalendářního čtvrtletí neodpracovali ani dvacet jedna dní, nebude se počítat s průměrným výdělkem, ale s výdělkem pravděpodobným. Ten je tvořen hrubou mzdou, kterou jste dostali nebo kterou byste dostali, kdybyste v daném období pracovali. Při výpočtu se bude zohledňovat obvyklá výše jednotlivých složek mzdy, případně výše mzdy či platu zaměstnanců, který v podniku vykonávají stejnou práci.
Platí přitom, že průměrný ani pravděpodobný výdělek zaměstnance nesmí být nižší než minimální mzda.
Nezapomeňte, že pokud ještě nemáte u zaměstnavatele odpracovaný ani jeden celý rok, máte nárok jen na poměrnou část dovolené – její délku vám spočítá další z našich šikovných kalkulaček:
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
