Zaručené návody nečekejte, mohli bychom to pěkně schytat. Horlivé příznivce mají obě varianty – jeden řekne, že na dovolené platí zásadně kartou, a přihodí jen pár drobných na bakšiš pro portýra. Jiný vozí jedině hotovost nebo vlastně – jedeme přece do světa – cash. Neděláme rozhodčí, ale poradíme, co je dobré zohlednit. Nakonec je samozřejmě nejlepší vsadit na víc koní a platební prostředky šikovně zkombinovat. Záleží hlavně, kam přesně jedete.
1. Hotovost: Vezměte aspoň něco, nejlíp v tvrdé měně
Ať už výsledný mix namícháte jakkoli, hotovost by neměla chybět. Její podíl by se měl zvyšovat přímo úměrně tomu, nakolik exotická, zastrčená nebo nedejbože necivilizovaná vaše cílová destinace je. Na zapadlém ostrůvku nebo v malé vesničce o platební terminál, ani bankomat nezakopnete. Mimo Evropu se navíc může stát, že někteří obchodníci váš typ karty nebudou akceptovat. I ve vyspělých evropských zemích typu Rakouska, Německa nebo třeba Španělska ale pravděpodobně občas budete potřebovat platit hotově – třeba u stánku se zmrzlinou nebo na tržišti.
Minimálně nouzovou zásobu – řekněme sto eur, byste přibalit měli vždycky. Kdo veze moc, zbytečně dráždí nenechavce, vystavuje se hrozbě ztráty i krádeže. A riziko je nesrovnatelně větší než u pojištěné platební karty. Nakonec, i když kartu pojištěnou nemáte: jakmile ztrátu ohlásíte a kartu zablokujete, jsou vaše peníze v bezpečí. Zato jednou zmizelá hotovost je prostě fuč.
Komplikovanější bývá situace v exotičtějších zemích mimo Evropu. Obecná poučka, jestli je výhodnější směnit exotickou měnu doma nebo až na místě, neexistuje: záleží na zemi a aktuálním kurzu. Neobvyklé měny budete v Česku shánět složitěji. Do některých států navíc smíte dovážet jen omezený obnos v místní měně, nebo ji nesmíte dovážet vůbec – typickým příkladem je tuniský dinár.
Železnou rezervu v hotovosti pak berte v některé z tvrdých měn, v eurech nebo dolarech, korunu na místě nevyměníte. Informacemi o kurzu se vybavte už před odjezdem – a propočtěte si, kolik byste zhruba za měněnou částku měli dostat, ať vás nevezmou na hůl.
V některých exotičtějších zemích se stane, že všude nezaplatíte ani místní měnou: budou chtít eura nebo dolary. Jinde vám to nabídnou jako možnost. Ceny ale v takových případech bývají vyšší, nevyplatí se to. S nákupem místní měny to ale nepřežeňte, nebo se jí zbavte ještě před návratem, v Česku ji budete na koruny měnit těžko a nevyplatí se to, některé exotické měny se ani vyvážet nesmějí; výměna zpět na eura někdy bývá komplikovaná i v místě pobytu.
Kdo nejede do exotiky, ale třeba do oblíbeného Chorvatska, nejlíp ať veze už z domova výhodně nakoupené kuny a i nějaká eura (hodí se přinejmenším cestou).
2. Karta: Vezměte ji určitě, plaťte, když to jde
Kartu berte v každém případě. I kdyby měla posloužit jen jako pojistka při nečekaných výdajích. V oblastech dobře pokrytých (zvlášť bezkontaktními) terminály neváhejte a plaťte kartou. Je to bezpečné a pohodlné. Po návratu domů si navíc budete moct prohlédnout přesný výpis: kolik a za co jste utratili. Při platbě kartou se měna přepočítává devizovým kurzem, který obvykle bývá výhodnější než valutový, ale neplatí to vždy. Existují směnárny, u kterých lze cizí měnu pořídit v hotovosti levněji než u bank v bezhotovostním styku. Záleží hlavně na výběru banky nebo směnárny. Předností karty ovšem každopádně zůstává nízké riziko.
Platba kartou v zahraničí, minimálně po Evropě, je většinou bez poplatku. V některých exotičtějších oblastech se můžete setkat s tím, že si obchodník k platbě kartou naúčtuje jedno- až tříprocentní příplatek.
Jestli vlastníte karet víc, vezměte raději dvě (nenechávejte ovšem obě v jedné peněžence): pro případ, že byste o jednu přišli. Ideálně od různých karetních společností. Nejrozšířenější jsou Visa a MasterCard, pokud vlastníte karty obou firem, neměl by být s akceptací problém -opět to ale neplatí absolutně. Základní bezpečnostní poučka pak říká, že byste kartu neměli dávat z ruky – to se týká třeba platby v restauracích. Vždycky si hlídejte, kdo a jak s ní manipuluje.
3. Bankomat: Pozor na poplatky
Na vybírání z bankomatů v zahraničí dejte pozor – kde můžete, radši plaťte kartou. S výběrem z bankomatu v cizině bývají spojené poplatky – jeden výběr může přijít i na stokorunu.
Některá banka si účtuje jednorázový poplatek bez ohledu na vybíranou částku, jiná si naúčtuje procenta z výběru plus fixní poplatek.
Existují ovšem také banky, které nabízejí výběry z účtů i v zahraničí zdarma. Pro ty, kteří do ciziny jezdí častěji a třeba nejen za rekreací, ale pracovně, to může být i dobrý popud k založení/přenesení účtu.
Než odjedete, měli byste se u své banky důkladně informovat – ať víte, s čím počítat. V některých zemích navíc může být výběr z bankomatu omezen – třeba na sto dolarů denně.
S hledáním bankomatu v zahraničí může pomoct on-line lokátor bankomatů provozovaný například společnostmi MasterCard nebo Visa.
Na dostupnost bankomatů stejně jako na možnosti placení kartou se určitě ptejte předem v cestovce, případně sondujte na internetu.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
23. 6. 2015 9:45, Pavel
Jel jsem nedavno do Anglie, vzal jsem si s sebou hotovost a asi tri platebni karty ruznych bank. Nejvice se nakonec vyplatilo platit hotove kdyz jsem videl jakym kurzem banky prepocitavaji, na smenarnu to stale nemelo. Doporucuji hotovost. I vyber z bankomatu bez poplatku mel horsi kurz nez penize smenene predem.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
23. 6. 2015 14:27
Já bych to neřešil. A za taxík klidně zaplatím sedumkrát víc než místní.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (12 komentářů) příspěvků.