Jednou z hlavních novinek zákoníku práce, který platí od ledna 2007, jsou konta pracovní doby. Je to v podstatě nerovnoměrné rozvržení pracovní doby ve firmě. Zaměstnavatelé, kteří by je využívali, by tím mohli reagovat na aktuální situaci ve firmě podle počtu zakázek, respektive celkového odbytu jejich produkce. Konta pracovní doby by měla zabránit i prostojům u prací, které jsou ovlivněny počasím, zejména u stavbařů.
"Konto pracovní doby funguje na zdánlivě jednoduchém principu. Firma, které kolísá počet zakázek nebo se její úkoly mění podle ročních období, naplánuje práci se souhlasem zaměstnanců tak, aby někdy pracovali víc, jindy méně. Přispívá tím k větší flexibilitě zaměstnavatelů," tvrdí mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jiří Sezemský. Přiznává však, že neexistují žádné statistiky, které by ukazovaly, nakolik je tato flexibilita uváděna v život, a zda nezůstává jen zastrčena mezi paragrafy.
"Již nyní je však jisté, že nová úprava bude vyžadovat ze strany zaměstnavatelů, kteří se pro ni rozhodnou, rozšířenou evidenci, jak ohledně pracovní doby, tak odměňování. Pokud jde o zaměstnance, je zřejmé, že tento systém klade značné nároky na jejich flexibilitu a lze si klást otázku, co může zaměstnance k souhlasu s takovýmto rozvržením pracovní doby motivovat, " podotýká odborník na pracovní právo Daniel Zejda.
Co všechno musí podstoupit zaměstnavatel, který hodlá zavést konto pracovní doby |
- zakotvit ji do kolektivní smlouvy. Tam, kde nepůsobí odborová organizace, vydat toto opatření ve vnitřním předpisu
- je povinen stanovit délku vyrovnávacího období, tj. období, po jehož skončení se posuzuje rozdíl mezi stanovenou týdenní pracovní dobou a skutečně odpracovanou pracovní dobou. Délka vyrovnávacího období nemůže zásadně přesáhnout 26 po sobě jdoucích týdnů. Kolektivní smlouva však může vymezit toto období až na 52 týdnů
- potřebuje předchozí souhlas jednotlivých zaměstnanců, jichž se bude toto rozvržení pracovní doby týkat.
- je povinen zavést účet pracovní doby zaměstnance a účet mzdy zaměstnance.
- Na účtu pracovní doby zaměstnance musí vykazovat: stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu, rozvrh pracovní doby na jednotlivé pracovní dny včetně začátku a konce směny a odpracovanou pracovní dobu v jednotlivých pracovních dnech a za týden.
- Na účtu mzdy eviduje jednak stálou mzdu zaměstnance, tj. mzdu ve stálé měsíční výši, která zaměstnanci přísluší ve vyrovnávacím období za jednotlivé kalendářní měsíce a která nesmí být nižší než 80 % průměrného výdělku zaměstnance, jednak dosaženou mzdu zaměstnance za kalendářní měsíc, na kterou mu vzniklo právo podle sjednaných podmínek.
|
Zkušenosti ukazují, že po deseti měsících platnosti zákoníku práce nejsou zaměstnavatelé tímto novým paragrafem nadšeni. Systém je po administrativní stránce velmi složitý. "Pokud podniky konto pracovní doby opravdu naléhavě nepotřebují, vyhýbají se mu," říká Pavel Novák, vedoucí legislativně-právní sekce Svazu podnikatelů ve stavebnictví. Svaz sdružuje firmy, jejichž zaměstnanci pracují na stavbách a sezónní výkyvy je značně ovlivňují. Právě pro takové případy byla konta pracovní doby navržena. Obdobně ale reaguje i mluvčí stavební společnosti Skanska CZ Ondřej Šuch: "Nevyužíváme je. Tuto možnost bychom vyzkoušeli, kdyby byla jednodušší. Se zavedením kont je spojena náročná administrativa, kterou je málokterý zaměstnavatel ochoten podstoupit." Podle Zejdy je každý zaměstnavatel povinen vést účet pracovní doby, každý týden vykazovat rozdíl mezi stanovenou a skutečně odpracovanou dobou a vést zvláštní účet mzdy každého zaměstnance.
I odboráři jsou vůči kontům pracovní doby skeptičtí. "Jsou velmi složitá, přitom se vše dá řešit mnohem jednodušeji. Před zavedením kont existovalo tzv. nerovnoměrné rozvržení pracovní doby. To mělo ve stavebnictví svou tradici bylo mnohem jasnější a přehlednější a nevyžadovalo tak náročnou administrativu, " říká Zdeněk Král, z Odborového svazu Stavba ČR. Podle jeho slov například zedníci mohou chodit v zimě na stavbu jen na pár hodin denně a v létě, kdy jdou stavební práce přirozeně rychleji, rozdíl dorovnají delšími směnami.
Zaměstnanec, který pracuje pod režimem pracovních kont, bude naopak povinen přijít na pracoviště vždy podle předepsaného harmonogramu směn. Ovšem to, jak dlouho na pracovišti setrvá, se bude odvíjet od momentální potřeby zaměstnavatele. Pokud tedy například po dvou hodinách dojde práce, kterou má zaměstnanec vykonávat, na základě instrukce zaměstnavatele z pracoviště odejde. V případě, že však během jeho směny vyvstane další potřeba jeho pracovní činnosti, zaměstnanec bude na pracoviště znovu povolán a v případě nutnosti mu může být nařízena i práce přesčas. Délka směny zaměstnance při uplatnění konta pracovní doby však může činit nejvýše dvanáct hodin.
Snaha zjednodušit firmám život se tak příliš nepovedla.
Máte zkušenosti s konty pracovní doby?
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
12. 11. 2007 16:08, Rada.N
Vy jste s tím rychle hotov. Co když se např. rozbije stroj na kterém zaměstnanec pracuje a oprava si vyžádá několik hodin? Co když až při výrobě zjistí, že materiál, který dodal dodavatel, se nedá použít? Co když dodavatel nedodá materiál, který měl dodat? Atd. atd.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (17 komentářů) příspěvků.