Investiční životní pojištění (IŽP) není spoření a nesmí se jako spořicí produkt nabízet ani prodávat, řekla v roce 2013 jasně Česká národní banka. Reagovala tak na triky, které někteří prodejci a zprostředkovatelé používali při prodeji životních pojistek. Investiční životní pojištění je v první řadě pojistný produkt, určený ke krytí rizik. Přesto stále vyplouvají na povrch tristní případy lidí, kteří uvěřili, že se vyplatí v investičním pojištění zhodnocovat peníze.
Na druhou stranu – ne, že by to bylo docela nemožné. I tak ale není možné tvrdit, že se v životním pojištění spoří: část peněz se dává na investice, v principu stejné jako jsou investice do podílových fondů. To ovšem znamená několik věcí. Například to, že u investic hrozí vždy větší nebo menší riziko stagnace nebo propadu. A pak taky to, že jde o prostředek zhodnocování peněz na dlouhé roky, rozhodně ne krátkodobý:
Principiálně: životní pojištění by měl člověk uzavírat na delší dobu, pro případ, že by ho v budoucnu potkala nečekaná ztráta příjmů, způsobená například nemocí nebo úrazem. A samozřejmě jako zajištění blízkých, kdyby ho potkalo něco ještě horšího. V prvních letech spolknou velkou část pojistného náklady spojené se sjednáním pojistky, včetně provize pro zprostředkovatele. Vypovědět pojištění po pár letech je tedy téměř vždy nevýhodné. Později se ale – když jsou parametry dobře nastavené – pojištění může hodit. Pokud máte pocit, že bude dobře, když si u toho ještě nějaké peníze zainvestujete – budiž. Existují asi výhodnější i pružnější způsoby investování, ale proti gustu… Každopádně ale – kdo investiční pojištění považuje za spoření, kam posílá peníze, aby je záhy zhodnocené vybral, se spálí.
Zhodnotím vám peníze
Václavovi K. je 44 let, přes dvacet let je zaměstnaný v zemědělském družstvu jako opravář technických strojů a traktorista, žije na vesnici. Jeho měsíční příjem dělá zhruba šestnáct tisíc korun. Celý život si peníze ukládal jen na svůj bankovní účet. V roce 2007 ho oslovila finanční poradkyně Blanka B. s lákavou nabídkou.
„Ptala se, jestli mám nějaké naspořené peníze, a tvrdila, že mi může pomoct je zhodnotit. Že prý jde o spořicí účet se zhodnocením šest procent.“ Václava zajímalo, jestli bude moct peníze kdykoli vybrat. „Tvrdila, že to je možné do čtrnácti dnů.“
Václav se na doporučení poradkyně rozhodl „zhodnocovat“ úspory v investičním životním pojištění. A protože se nabídka jevila opravdu výhodná, nechal se přesvědčit, aby na něj posílal 16 tisíc (!) měsíčně. Smlouva byla sjednaná na 38 let. Ze svého měsíčního příjmu si platby pojistného nemohl dovolit, peníze putovaly z celoživotních úspor v bance. Za první dva roky zaplatil na pojistném celkem 384 tisíc. Dalších dvě stě tisíc vložil jednorázově.
Když se jeho bankovní konto začalo tenčit, snížil měsíční pojistné na pět tisíc korun, následně na tisícikorunu a od dubna 2013 na tři sta korun měsíčně. V posledních dvou letech provedl z pojistky dva mimořádné výběry. Celkem na pojistném zaplatil přes sedm set padesát tisíc, vybral necelých tři sta tisíc.
V roce 2014 začal Václav spolupracovat s novým finančním poradcem, Miroslavem Ruso, který mu vysvětlil, na jaké bázi ve skutečnosti investiční životní pojištění funguje a k čemu je určené. Také Václava upozornil, že jeho někdejší poradkyně Blanka B. mu měla před uzavřením smlouvy poskytnout modelaci rezervotvorné složky životního pojištění, která by jasně ukázala, že po prvních dvou až třech letech placení pojistky („spoření“, jak se Václav domníval), bude dělat zůstatek k výběru nula korun. „Tuto modelaci jsem nedostal, zprostředkovatelka mě oklamala,“ říká Václav. Když se po konzultaci s novým poradcem zorientoval v reálných konturách své situace, obrátil se na pojišťovnu s tím, že byl zprostředkovatelkou pojistky podvedený a že žádá zrušení smlouvy od počátku.
Podmínky jste dostal
Pojišťovna údajně vše prověřila ve spolupráci se společností, ve které Blanka B. působila. A Václavovi napsala, že vše pečlivě uvážili, ale že svým podpisem na smlouvě stvrdil, že se seznámil s podmínkami smlouvy. „Pojistná smlouva byla uzavřena v souladu se zákonem. Je nám líto, nemůžeme pojištění považovat za neplatné. […] V případě, že trváte na ukončení pojistné smlouvy, sdělte nám to prosím písemně. Pojištění bude následně ukončeno dle smluvních podmínek k datu 1. 6. 2014 s nárokem na odkupné ve výši 43 196 korun,“ odpověděla Václavovi pojišťovna.
Václav se s tím odmítl smířit, píše do pojišťovny znovu a opakuje svůj požadavek; zdůrazňuje, že od zprostředkovatelky nedostal modelaci vývoje rezervotvorné složky, která by mu ukázala, že když bude chtít peníze po dvou letech vybrat, nedostane nic, protože odkupní hodnota bude nulová. Pojišťovna ale trvala na svém – při sjednání pojistné smlouvy podle ní převzal pojistné podmínky i sešit, ve kterém byly popsány základní principy investičního životního pojištění. „Na straně čtyři je uveden přehled odkupních koeficientů počátečních jednotek a v tabulce jsou přehledně zobrazeny odkupní koeficienty v závislosti na délce pojištění, a to až po uplynutí dvou let. […] Zároveň jste svým podpisem na návrhu pojistné smlouvy stvrdil, že jste se seznámil se zněním pojistných podmínek. V článku 9 ods. 2 […] je uvedeno, že odkupní hodnota pojištění může být u smluv s běžně placeným pojistným vytvořena nejdříve po dvou letech pojištění,“ píše Václavovi pojišťovna.
Václav se na doporučení svého finančního poradce rozhodl obrátit na finančního arbitra. Návrh na zahájení řízení podal v únoru 2015.
Finanční arbitr je povinný usilovat o smírné řešení konfliktu, dřív než o sporu rozhodne. Pojišťovna se nakonec s Václavem na popud arbitra dohodla. Na konci září 2015 s Václavem uzavřela dodatek ke smlouvě, který výši měsíčního pojistného zpětně upravil a umožnil podstatnou část peněz vybrat: pro období od ledna 2008 do konce března 2013 se měsíční pojistné snížilo na pět set korun měsíčně, od dubna 2013 dělá výše běžného pojistného 300 korun měsíčně. „Částka 40 200 Kč z dosud zaplaceného pojistného ve výši 757 700 Kč zůstane na účtu běžného pojistného. Zbývající část dosud zaplaceného pojistného ve výši 717 500 korun bude převedena na účet mimořádného pojistného. Při stanovení aktuální hodnoty pojištění bude zohledněno, že pojistníkovi bylo dosud vyplaceno na odkupném 298 034 korun,“ stojí v dodatku. Čtyři sta jedenáct tisíc pojišťovna Václavovi vyplatila. „Letos v březnu mi peníze konečně dorazily na účet,“ potvrzuje.
Finanční arbitr o investičním životním pojištění
V roce 2015 přijal finanční arbitr celkem 962 návrhů na zahájení řízení, 639 z nich se podle výroční zprávy úřadu týkalo právě sporů v oblasti životního pojištění. Za první letošní pololetí přijal finanční arbitr již 1450 návrhů na zahájení řízení – téměř dvě třetiny z nich směřují proti životním pojišťovnám.
„Ve sporech ze životního pojištění si spotřebitelé nejčastěji stěžují na to, že jim byl tento finanční produkt ‚prodán jako spoření‘ a že jim zprostředkovatel nebo pojišťovna zamlčeli informace o nákladech spojených s uzavřením smlouvy, tedy informace o provizi pro zprostředkovatele, která obvykle činí až dvojnásobek ročního pojistného, někdy i více,“ uvádí Monika Nedelková, která funkci finančního arbitra vykonává od roku 2011.
Veškerou dokumentaci k případu Václava K. má reakce Peníze.cz k dispozici. Je nám známá finančněporadenská společnost, ve které poradkyně Blanka B. působila, stejně jako pojišťovna, o jejíž produkt se jednalo. Jelikož se podobné excesy dějí i u konkurenčních firem a protože nakonec případ dopadl smírně, rozhodli jsme se jejich názvy neuvádět. Dotyčná poradkyně podle našich informací svou profesi vykonává dodnes, i když (po svatbě) změnila příjmení (nyní Blanka P.) i finančněporadenskou společnost, ve které působí.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
20. 7. 2016 19:21, kodiak medvěd
Tak já bych to shrnul. Traktorista Václav se před devíti lety nechal ukecat a nastrkal své úspory do investičního životního pojištění, které mu nějaká dáma, nejspíš z nějakého multilevelu, prodala jako spoření. Při uzavírání smlouvy mu nebylo divné, že se toto spoření jmenuje pojištění. Nebylo mu divné ani to, že tam má své peníze posílat dva roky po šestnácti tisících měsíčně (dva roky ta dotyčná ručila provizí) a pak to tak nějak dokrmovat. Nevšiml si ani, že má ve smlouvě nějaké pojistné částky a že se smlouva nejmenuje spořící, ale pojistná. On ji totiž nejspíš ani nečetl. Natož aby pak četl pojistné podmínky. On totiž Václav na ta písmenka asi nikdy moc nebyl. Takže se také stěží mohl dozvědět něco o výši odkupného a o tom, za jak dlouho na ně má nárok. On Václav asi nikdy moc nebyl ani na čísla, takže i kdyby v roce 2007 byla povinnost přikládat k pojistné smlouvě modelaci odkupného a to si vůbec nejsem jistý, že to tehdy povinné bylo, a i kdyby mu to ta prodejkyně dala, bylo by mu to stejně k ničemu, protože by si to také nepřečetl, natož aby se nad tím zamyslel. Kdepak, tohle Václav neřeší. On si klidně podepíše smlouvu, o které nic neví, a po ani ne čtvrtině doby, na kterou ji uzavřel, si vzpomene, že ji nechce a diví se, že z ní dostane méně, než kolik do ní vložil. Aby taky ne! Tu smlouvu uzavřel na 38 let a těch devět let, po které trvala, byl určitě velmi slušně pojištěný. Za to on přece platit nebude. A nezajímá ho ani, že smlouvu ukončuje předčasně a nějaký investiční horizont je čtyřikrát delší. On byl přece oklamán. Jedině sám sebou.
Vůbec neomlouvám babu z multilevelu, která se zachovala přinejmenším drze a neeticky. Ale především se jedná příklad nezodpovědného jednání, zoufalé nekompetence a negramotnosti a teď i nebetyčné drzosti traktoristy Václava.
A to raději nebudu spekulovat o způsobu práce toho nového, hodného poradce, který ho teď „zachraňuje“, o jeho motivaci a ani se nebudu pozastavovat nad tím, že je od Partners. Odkud jinud by ti hodní taky měli být, to dá rozum…
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
27. 7. 2016 9:22, Miroslav Ruso
Děkuji za názor. Mějte se hezky.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (42 komentářů) příspěvků.