Banky poskytují úvěry, za které inkasují úroky. Jenže úrokové sazby se mění. Kdyby úrokové sazby v ekonomice klesly, banka by nevydělala tolik, s čím počítala při poskytnutí úvěru. Aby na úrocích banky netratily, zajišťují se proti úrokovému riziku. Slouží jim k tomu například deriváty forward rate agreement. Jde o jednorázové obchody, které banky mezi sebou sjednávají tak, aby v každém okamžiku byla jejich úroková pozice zajištěna.
Derivátový kontrakt forward rate agreement (FRA) vznikl v polovině 80. let 20. století ve Švýcarsku. Od té doby zaznamenal tento instrument relativně dynamický nárůst a rozšířil se prakticky po celém světě.
FRA, dohoda o termínové úrokové míře, je druhem derivátového úrokového kontraktu, který je sjednáván podle individuálních přání smluvních stran. Sjednává se na mimoburzovním (over-the-counter, OTC) trhu a veškeré podmínky obchodu si mohou partneři dohodnout zcela podle svého uvážení.
Co obsahuje smlouva o FRA |
- subjekty sjednávající kontrakt;
- fixní úroková sazba ("FRA-sazba");
- úrokové období, ke kterému se FRA-sazba vztahuje ("FRA-období");
- termín v budoucnosti jako počátek úrokové období;
- určitá nominální částka, ze které se určuje výše plnění;
- měna, ve které je FRA sjednáno;
- určitá tržní úroková sazba - referenční úroková sazba, z jejíž výše v rozhodný den na počátku FRA-období se odvozuje plnění;
- termín, ve kterém probíhá plnění.
|
FRA lze zjednodušeně charakterizovat jako instrument, který umožňuje zajistit pro určité období v budoucnosti
fixní úrokovou sazbu pro určitý závazek (přijatý úvěr)
či pohledávku (vklad). Nespočívá však ve skutečném poskytnutí (přijetí) budoucího úvěru (vkladu) za pevně sjednaných podmínek, nýbrž jako plnění z FRA poskytuje jeden partner druhému
úrokový rozdíl mezi pevně sjednanou úrokovou sazbou ve FRA a skutečnou výší tzv. referenční úrokové sazby (za kterou je v podstatě možno čerpat úvěr či uložit depozitum) v termínu, ke kterému bylo FRA sjednáno.
FRA spolu sjednávají dva subjekty, nejčastěji banky. Postavení obou subjektů lze charakterizovat následovně:
- kupující (subjekt v dlouhé, long pozici) si zajišťuje fixní úrokovou sazbu pro své budoucí pohyblivě úročené závazky neboli se zajišťuje proti vzestupu úrokových sazeb v budoucnosti (resp. spekuluje na vzestup tržních úrokových sazeb). Na základě sjednaného FRA kupující obdrží od prodávajícího úrokový rozdíl odpovídající rozdílu mezi referenční úrokovou sazbou na počátku FRA-období a sjednanou FRA-sazbou neboli platí prodávajícímu úroky odpovídající sjednané FRA-sazbě a naopak od něj obdrží úroky odvozené od platné referenční sazby;
- prodávající FRA (subjekt v krátké, short pozici) si zajišťuje fixní úrokovou sazbu pro své budoucí pohyblivě úročené pohledávky, neboli se zajišťuje proti poklesu úrokových sazeb (resp. spekuluje na pokles tržních úrokových sazeb). Na základě sjednaného FRA prodávající platí kupujícímu úroky odpovídající platné referenční úrokové sazbě na počátku FRA-období a obdrží od něj úroky odvozené od sjednané FRA-sazby. Jinými slovy, banka dnes někomu půjčí za pět procent a tento úrok stanoví i ve FRA kontraktu jako sjednanou FRA sazbu. Když ale ve stanovený den bude referenční úroková sazba 3 procenta, kterou bude dlužník platit, banka neprodělá. Rozdíl ve výši dvou procent ze sjednané jistiny jí zaplatí ten, kdo daný kontrakt FRA koupil.
FRA-období se určuje dvěma lhůtami, které udávají (obvykle v měsících) časovou vzdálenost ode dne sjednání FRA do začátku a do konce FRA-období. To znamená, že např. u FRA "6 proti 9" (neboli "6 na 9") začíná FRA-období za 6 měsíců a trvá 3 měsíce (končí za 9 měsíců). Určení uvedených lhůt pro FRA "6 proti 9" je zřejmé z následujícího grafu.
Nominální hodnota FRA slouží pouze pro odvození výše plnění vyplývajícího z FRA. Tato částka se mezi oběma subjekty nepřesouvá.
Referenční úroková sazba (přesněji její hodnota v přesně stanovený den na počátku FRA-období) slouží k odvození výše plnění vyplývajícího z FRA. Nejčastěji se využívají mezibankovní sazby LIBOR, EURIBOR, korunové FRA jsou sjednávány na PRIBOR (Prague Inter-Bank Offered Rate).
Mezi FRA-sazbou a referenční úrokovou sazbou mohou v rozhodný den na počátku FRA-období nastat tři situace. Referenční úroková sazba leží nad sjednanou FRA-sazbou. V tomto případě poskytuje plnění prodávající FRA kupujícímu. Referenční úroková sazba leží pod sjednanou FRA-sazbou. V tomto případě platí kupující FRA prodávajícímu. Referenční úroková sazba se rovná sjednané FRA-sazbě. Pak nikdo neplatí nic nikomu.
Autor je analytikem společnosti X-Trade Brokers.
Jak se mohou banky ještě jinak zajistit proti pohybům úroků?
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
10. 10. 2007 16:17
Aha, díky, to sem nevěděl, já ještě studuju, takže s hypotekama moc zkušenosti nemám...
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (7 komentářů) příspěvků.