Jistota, se kterou se špatně obchoduje

Jistota, se kterou se špatně obchoduje
Zajistit se proti růstu či poklesu cen umožňují termínované obchody, tzv. forwardy. Zatímco firmy z nich mají užitek, pro investory příliš atraktivní nejsou. Nedá se s nimi totiž obchodovat.

Špatné počasí bylo vždy pro farmáře strašákem. Když bylo sucho, postihla je neúroda. Ale i to málo, co sklidili, mohli prodat za dobrou cenu, protože produkty, kterých byl nedostatek, na trhu zdražily. To ovšem byla špatná zpráva pro ty, kdo kupovali zemědělské produkty, aby z nich vyráběli třeba potraviny. Když bylo naopak počasí ideální, sklady po sklizni praskaly ve švech. Na trhu najednou bylo příliš mnoho surovin a potravin a jejich cena klesala. Nezřídka zemědělci prodělali.

Někteří z nich proto vymysleli způsob, jak zařídit, aby i při dobré úrodě na nižší ceně neprodělali. Dohodli se ještě před sklizní s odběratelem, že mu úrodu prodají za předem stanovenou cenu. Jak farmář, tak výrobce potravin měli proto dlouho dopředu jasno, kolik peněz vydělají či utratí, a mohli lépe plánovat svou budoucnost.

Tak vznikly forwardy, mimoburzovní deriváty, s jejichž pomocí se proti výkyvům cen nezajišťují jen zemědělci, ale třeba i firmy, které obchodují se zahraničními partnery. Ty chtějí, aby za své zboží, které fakturovaly v eurech (profil, názory), dostaly výhodnou částku v korunách (profil, názory). Pokud by totiž koruna posílila, jejich tržby by byly nižší.

Podstata forwardu spočívá v tom, že uzavřeme obchod, u kterého si dnes určíme budoucí cenu podkladového aktiva (pšenice, měna apod.). Zároveň si určíme i budoucí datum, kdy si obě strany kontraktu aktivum dodají a zaplatí. Jedná se tedy o kontrakt na výměnu podkladových aktiv k určitému datu v budoucnosti, přičemž doba tohoto dodání je delší, než v jaké se obchody běžně uskutečňují na spotovém trhu. Forwardy jsou atraktivní vzhledem k tomu, že umožňují zafixování ceny podkladového aktiva bez ohledu na vývoj jeho spotové ceny od data sjednání kontraktu až do data vypořádání.

Obvykle se tento kontrakt označuje za forwardovou koupi či forwardový prodej podkladového nástroje. Forwardová cena (forward price) podkladového nástroje může být vyšší (forward s prémií) či nižší (forward s diskontem), než je aktuální spotová cena podkladového aktiva. Záleží na očekávání trhu, jaký bude vývoj ceny tohoto aktiva.

Formálně neexistuje k obchodování s forwardy žádné místo a neexistuje ani sekundární trh, na kterém by se s forwardovými kontrakty obchodovalo jako na burze. Jedná se totiž o kontrakty šité na míru obou stran. K dohodám dochází přímo mezi partnery. V případě finančních kontraktů bývá jednou stranou většinou banka nebo jiná finanční instituce. Protože tyto kontrakty nejsou standardizované (nemají jednotnou hodnotu či dobu splatnosti), jsou velmi nelikvidní. To znamená, že když jednou forwardový obchod sjednáme, můžeme se ho později před splatností jen obtížně zbavit. Forwardové kontrakty nelze zrušit bez vzájemné dohody obou stran. Forwardy se vypořádávají při splatnosti.

S tím je spojena jedna negativní vlastnost forwardů. Existuje u nich úvěrové riziko, že jedna ze stran nemusí splnit podmínky kontraktu. Buď zboží či jiné podkladové aktivum nedodá, nebo ho nezaplatí. Pravděpodobnost takového chování je tím vyšší, čím více se budoucí spotová cena vzdálí od dohodnuté forwardové ceny. Jinými slovy v případě, že jedna strana má z forwardu značnou ztrátu a druhá značný zisk.

Pro příklad, kdy dnes firmy využívají forwardových kontraktů, není třeba chodit daleko. Všeobecně se očekává, že úrokové sazby v Česku budou růst. Vyšší úrokové sazby znamenají pravděpodobné posílení kurzu koruny vůči euru, což je velké riziko pro exportéry, kteří mají své příjmy (tržby) v eurech. Firmy by za své eurové příjmy dostaly méně korun. Proti tomuto riziku se mohou pomocí forwardů zajistit.

Řekněme, že současný kurz eura je 28 korun za euro. Za rok ovšem může kurz posílit až na 25 korun za euro. Exportér se tedy s bankou domluví, že za rok bance svá eura prodá za forwardový kurz, který mu stanoví bankovní dealer. Ten firmě nabídne například forwardový kurz 27,50 koruny za euro. Exportér tedy s bankou uzavře forwardový kontrakt, že k určitému dni v budoucnosti (za jeden rok) prodá bance 1 milion eur za kurz 27,50. Exportér díky této operaci při vypořádání forwardového kontraktu obdrží bez ohledu na aktuální spotový kurz 27,5 milionu korun. Díky této operaci má exportér jistotu ohledně svého budoucího cash flow a může lépe plánovat finanční operace společnosti.

Autor je analytikem společnosti X-Trade Brokers.

Příště se budeme věnovat derivátu futures.

Může forwardové obchody využít i drobný investor?

Srovnávat se vyplatí

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+3
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 2 komentářů

A tohle už jste četli?

Co je to bezpečná investice

12. 9. 2007 | Michal Stupavský | 1 komentář

Co je to bezpečná investice

Při správně zvolené investiční strategii se investor uchrání zklamání, že na finančních trzích ztratil značnou část svých peněz. Je třeba volit, na jak dlouho peníze investovat či do... celý článek

Vítejte ve světě spekulantů

5. 9. 2007 | Michal Stupavský | 1 komentář

Vítejte ve světě spekulantů

Možnost investice s vysokým výnosem, ale i s rizikem drastické ztráty, působí na spekulanty jako červený hadr na býka. Proto jsou hlavními uživateli trhů s finančními deriváty právě... celý článek

Jak se dá s málem vydělat hodně

22. 8. 2007 | Michal Stupavský

Jak se dá s málem vydělat hodně

Vydělat 28 tisíc korun spekulací na posílení eura lze dvěma způsoby. Buď investor koupí evropskou měnu za 2,8 milionů korun, nebo investuje do derivátů třeba jen 28 tisíc a přijme o... celý článek

Investice do nemovitostí: rozumné riziko, slušný výnos

21. 8. 2007 | Lukáš Posolda

Investice do nemovitostí: rozumné riziko, slušný výnos

Investovat do nemovitostí se dá i s pár tisíci korunami v kapse. Tuto možnost nabízí nemovitostní fondy. Ty se však často nesprávně zaměňují za fondy nemovitostních akcií, které jsou... celý článek

Nejvíc prodělá, kdo neinvestuje. Inflace mu zdaní úspory

23. 11. 2005 | Roman Stuchlík, Milan Šmíd | 1 komentář

Nejvíc prodělá, kdo neinvestuje. Inflace mu zdaní úspory

Za posledních deset let "ukradla" inflace českým občanům 35 % neinvestovaných úspor. Obrana proti tomuto "zloději" je jediná – investovat. Přinášíme výpočty reálného zhodnocení v jednotlivých... celý článek

Partners Financial Services