Jak se dá s málem vydělat hodně

Pro obchody s finančními deriváty platí rčení "Za málo peněz hodně muziky". Tou muzikou přitom může být jak zisk, tak i ztráta. Vtip je v tom, že pomocí derivátů lze s podstatně nižší počáteční investicí dosáhnout stejného zisku či ztráty jako v případě investice přímo do podkladového aktiva (akcie, komodity či měny).

Rozdíl mezi obchodováním s klasickými finančními instrumenty (akciemi, dluhopisy) a deriváty spočívá v tom, že pokud chceme například na trhu s akciemi spekulovat na růst jejich ceny, musíme si akcie koupit a zaplatit za ně 100 procent hodnoty. U derivátů můžeme obchodovat kontrakty o vysoké nominální hodnotě, aniž bychom museli skutečně investovat (mít na obchodním účtu) celou nominální hodnotu kontraktu, který obchodujeme. Stačí mít k dispozici malou část z této nominální hodnoty. Tato částka se nazývá marže a bude na obchodním účtu blokována po dobu trvání kontraktu. Investor ji dostane zpět až po ukončení obchodu (uzavření otevřené pozice). Marže slouží ke krytí případné ztráty z prováděného obchodu.

Právě tato možnost ovládat aktiva ve vysoké nominální hodnotě prostřednictvím mnohem nižší částky se nazývá finanční páka. Například pokud makléř nabízí pákový efekt ve výši 1:10, znamená to, že na obchodním účtu bude blokována marže ve výši deseti procent nominální hodnoty obchodovaného kontraktu. Pokud by broker nabídl finanční páku ve výši 1:100, znamená to, že na obchodním účtu bude blokována marže ve výši jednoho procenta nominální hodnoty kontraktu.

Pákový efekt umožňuje obchodovat mnohem větší finanční částky, než činí skutečná investice (blokovaná marže). Díky pákovému efektu se násobí zisky (ale i ztráty) z daného obchodu. Pokud se cena podkladového aktiva derivátového kontraktu pohne o dvě procenta v náš prospěch a pákový efekt je 1:10, zisk se násobí desetkrát a dosáhne výše 20 procent investované částky. Stejný princip působí i obráceně. Pokud se cena podkladového aktiva pohne o jedno procento proti naší spekulaci a pákový efekt je 1:10, ztráta se násobí desetkrát a dosáhne výše 10 procent z investice (blokované marže).

Uveďme si praktický příklad. Chtěli bychom spekulovat na posilování eura. To lze udělat jednoduše tím, že eura nakoupíme. Řekněme, že bychom chtěli koupit 100 tisíc eur. Museli bychom investovat částku přibližně 2 800 000 korun. Pokud euro posílí o jedno procento a my všechnu drženou evropskou měnu prodáme, vyděláme 28 tisíc korun. Na účtu nám zbude 2 828 000 korun.

S pomocí derivátů (futures, opce, CFDs) lze stejnou transakci provést s podstatně menším množstvím peněz. Nakoupíme jeden lot (jeden kontrakt) měnového páru EUR/USD. Nominální hodnota jednoho lotu bývá často 100 000 EUR, tedy přibližně 2 800 000 korun. Pákový efekt je 1:100 neboli skutečně vynaložené prostředky ve formě blokované marže na obchodním účtu budou činit jedno procento z nominální hodnoty kontraktu, tedy 28 000 korun. Pokud euro posílí o jedno procento a my tento kontrakt prodáme, vyděláme 28 000 korun. Vložené prostředky tedy díky pákovému efektu zhodnotíme o sto procent a na účtu budeme mít 56 000 korun.

Kdybychom tento typ obchodu uskutečnili s 2 800 000 korun z varianty bez derivátu, měli bychom na účtu po jeho skončení 5 600 000 korun.

Výši pákového efektu brokerské firmy většinou stanoví podle rizikovosti podkladového aktiva. Platí, že čím rizikovější je aktivum, tím je obvykle vyšší i nabízený pákový efekt. V případě akcií bude páka mnohem menší, což znamená, že blokovaná marže bude činit vyšší procento z nominální hodnoty obchodovaného kontraktu. Násobení zisků a ztrát bude menší.

Autor je analytikem společnosti X-Trade Brokers.

Kterým finančním instrumentům dáváte při obchodování přednost vy?