Komerční spolupráce
Mezi hlavní vlivy lze zařadit zhoršení nálad na světových trzích, které dopadá víc na „rozvojové“ trhy. K tomu přispívá třeba agresivní politika Donalda Trumpa, nebo nyní – mnohem výrazněji – jednání o vystoupení Velké Británie z Evropské unie.
Další důležitý faktor ale hledejme doma. Jsou jím dozvuky kurzových intervencí České národní banky, které začaly na měsíc přesně před pěti lety. Tehdejší krok centrální banky dnes ekonomický mainstream – v kontextu plnění hlavního cíle ČNB – spíš obhajuje. Dochází ale na slova některých kritiků: intervence nevedly k oslabování koruny pouze v době, kdy probíhaly, ale i po svém skončení. Dopady tak pociťujeme stále.
Česká národní banka totiž v rámci intervence natlačila do ekonomiky stovky miliard nových korun, které dál prohlubovaly přebytek české měny na trzích a v bankách. Došlo tedy k předzásobení korunou a to teď brzdí jak poptávku po koruně, tak i nabídku. Předzásobené subjekty nové koruny ve velké míře nepotřebují. Když se teď koruny zbavují, tlumí veškeré tendence k jejímu zhodnocení.
To jsou tedy důvody, proč lze odhadovat, že koruna bude i do konce roku spíš oslabovat a setrvá nad hranicí 26 korun za euro.
V anketě u minulého článku Tomáše Krejčího, hlavního analytika eTrader, jsme chtěli vědět, jestli čtenáři čekají další fragmentaci Evropské unie. Příští rok nás čekají volby do europarlamentu a přes 40 % hlasujících věří, že politické proudy zůstanou vyvážené jako dosud, víc než 37 % čtenářů se dokonce přiklání k názoru, že převládnou tradiční proevropské strany, jako jsou socialisté nebo křesťanští demokraté. Za nejméně pravděpodobný scénář čtenáři považují, že populistické a národně laděné strany zvýší své zastoupení, obdržel necelých 22 % hlasů.
Sdílejte článek, než ho smažem
