Exekutor bude z vašich měsíčních příjmů v roce 2018 ukrajovat o něco míň, nezabavitelná částka se zvyšuje. Povyrostly totiž normativní náklady na bydlení, ze kterých se nezabavitelná částka počítá.
Nezabavitelná částka v roce 2018
Exekutor sráží z platu a mzdy, náhrady mzdy, odstupného, důchodů, stipendií, nemocenské, peněžité pomoci v mateřství, podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci, z příjmu z dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce, z dávek státní podpory a pěstounské péče, které se nevyplácejí jednorázově (tedy například z přídavku na dítě nebo rodičovského příspěvku), z výsluhových příspěvků vojáků z povolání nebo příslušníků bezpečnostních složek a ze zvláštních příspěvků k důchodu.
Exekuci naopak nepodléhají dávky pomoci v hmotné nouzi, jednorázové dávky sociální podpory, příspěvek na bydlení a dávky sociální péče.
Když se exekučně sráží z důchodu člověku, který z důchodu platí náklady na svůj pobyt v ústavu sociální péče, nepodléhá exekuci částka nutná k úhradě pobytu a částka, která se rovná výši kapesného v ústavu.
Ze zabavitelných příjmů musí exekutor dlužníkovi každý měsíc ponechat nezabavitelné minimum – to se počítá z takzvané nezabavitelné částky, která je od ledna 2018 vyšší, dosahuje 6225,33 korun měsíčně. Nezabavitelná částka se počítá z životního minima a normativních nákladů na bydlení. Jestli vás zajímá podrobnější výpočet, mrkněte do boxu.
Exekuční srážky z příjmů
Nezabavitelná částka ještě není finální suma, která dlužníkovi každý měsíc zůstává, jde jen o výchozí údaj. Do výpočtu vstupuje ještě částka, která je v daném roce limitem, nad který může být veškerý příjem exekučně zabavený. Tento limit se rovná součtu (celého) životního minima a normativních nákladů na bydlení, letos tedy částek 3410 a 5928 korun; dělá 9338 korun.
K měsíčnímu nezabavitelnému minimu dojdete takhle:
Od měsíční čisté mzdy nebo jiného čistého přijmu (respektive součtu čistých příjmů, když jich máte víc) se odečte nezabavitelná částka (případně zvýšená o částky na lidi, které živíte). Když je rozdíl čistého příjmu a nezabavitelné částky větší než 9338 korun, je tato část (výsledný rozdíl) zabavitelná celá. Částka 9338 korun (nebo nižší zbytek) se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi. Zbylá koruna nebo dvě zůstane dlužníkovi.
A počítá se dál:
- z první třetiny se hradí nepřednostní pohledávky (a také přednostní pohledávky, když k jejich úhradě nestačí druhá třetina)
- z druhé třetiny se hradí přednostní pohledávky; když přednostní pohledávky nejsou, zůstane druhá třetina dlužníkovi,
- třetí třetina vždycky zůstává dlužníkovi.
V roce 2018 vychází jedna třetina na (maximálně) 3112 korun. Suma přesahující hranici 9338 korun, tedy plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy, se připočte ke druhé třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je třeba k uspokojení přednostních pohledávek, zbytek se připočte k první třetině.
Když to zjednodušíme: exekutor může z dlužníkových příjmů srazit součet vypočtené první třetiny, případně první a druhé třetiny, a částky převyšující hranici 9338 korun. Dlužníkovi naopak musí ponechat součet vypočtené třetí třetiny (případně druhé a třetí třetiny) a základní nezabavitelné částky – a k tomu ještě korunu nebo dvě zbývající po zaokrouhlení na sumu dělitelnou třemi.
Kdo nechce zbytečně namáhat mozkové závity, využije naši kalkulačku.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
23. 10. 2018 18:11
Jsi zřejmě ignorant, nelidský a nevím proč reaguješ na výše uvedeny text,,,, když se nelíbí tak dej jen nelíbí,,,,,,,, NIKDY nevíš (te) jak dopadneš
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
11. 4. 2018 10:59, jiří
Nemáš se zadlužovat a neplatit.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (37 komentářů) příspěvků.