Kampeličky to mají nahnuté

Situace družstevních záložen je v poslední době dramatická. Česká národní banka poměrně dlouho tvrdí, že na rozdíl od stabilních bank představují kampeličky nezanedbatelné riziko. Právě před rokem přešel regulátor od slov k činům a zahájil správní řízení s Metropolitním spořitelním družstvem a záložnou WPB Capital. Na první jmenovanou instituci se zaměřilo také Vrchní státní zastupitelství. Těsně před Vánoci pak Metropolitnímu družstvu, tehdy největší z kampeliček, Česká národní banka odebrala licenci a Fond pojištění vkladů začal záhy vyplácet věřitele družstva.

Čekají nás ještě další aféry?

Všechno nasvědčuje tomu, že podobně dopadne i druhá vyšetřovaná kampelička WPB Capital. Té byla licence odebrána na začátku dubna. WPB Capital podala v půlce května proti rozhodnutí České národní banky rozklad, rozkladové komisi centrální banky teď běží šedesátidenní lhůta k vyjádření, nic ale příliš nenaznačuje, že by banka své stanovisko přehodnotila. Zástupci kampeličky se ale nehodlají jen bránit a ve svém tiskovém prohlášení se do České národní banky ostře opírají: „WPB Capital prokazatelně disponuje dostatečnou kapitálovou vybaveností a ČNB se tak zcela protizákonně snaží odebrat licenci zdravému spořitelnímu družstvu, a to přesto, že vytýkané domnělé nedostatky, nejsou v rozporu se zákonem ani nařízením EU. K tomu pak ČNB používá takové metody, jako je neustálé porušování zákonů, kabinetní jednání a záměrně chybná interpretace platné legislativy. To vše zřejmě v souladu s cílem zlikvidovat sektor spořitelních družstev v České republice.“

S kanónem na vrabce?

„Není žádné tajemství, že se České národní bance sektor družstevních záložen nezamlouvá. Členové bankovní rady se už delší dobu vyjadřují v tom smyslu, že jsou kampeličky pro zdejší finanční trh problém. Svým přístupem pak maximálně ztěžují jejich fungování. Můj názor je, že se snaží o to, aby se kampeličky co nejdřív přeměnily na banky nebo úplně zanikly,“ říká obchodní ředitel WPB Capital Michal Čejka v rozhovoru pro Peníze.cz:

WPB Capital: Opatření ČNB jsou naprosto neadekvátní

Nepříjemností, která by dál mohla prohloubit nedůvěru veřejnosti vůči kampeličkám, je kauza kolem podnikatele Františka Savova. Ten je podle protikorupční policie zapletený do rozsáhlých podvodů s vratkami DPH a část „špinavých peněz“ měla údajně směřovat i do spořitelního družstva Artesa, které prý Savov tajně ovládá.

Na otázku, zda regulátor v Artese neprovádí nějaké šetření, nám tiskový odbor České národní banky odpověděl jako obvykle: „Česká národní banka se kvůli zákonné povinnosti mlčenlivosti standardně nevyjadřuje k jednotlivým subjektům a konkrétním případům finančního trhu.“ Ředitel spořitelního družstva Artesa Viktor Kazda se pro Penize.cz vyjádřil, že Česká národní banka s jeho kampeličkou v souvislosti s kauzou Savov nevede žádné šetření ani řízení. Když jsme se ale ptali, zda tedy šetření nebo řízení neprobíhá v jiných souvislostech, dostalo se nám odpovědi, která se dá interpretovat všelijak: „ČNB jako regulátor provádí u finančních institucí kontroly, dostává od nich pravidelné reporty a zároveň průběžně žádá o podklady k jednotlivým oblastem jejich působení, stejně je tomu i v případě Artesy." 

Národní banka utahuje šrouby

Družstevní záložny můžou dnes o klidu a míru jen snít. A situace se asi jen tak nezlepší. „Je samozřejmé, že jakýkoliv zásah regulátora proti konkrétní družstevní záložně má významný vliv na reputaci celého sektoru. Nicméně je třeba vidět, že zmíněné zásahy ČNB vůči MSD a WPB reagují na naprosto rozdílné důvody. Podle nás tedy nejde o systémový problém, který by reálně postihoval celý sektor družstevních záložen,“ brání trh tajemník Asociace družstevních záložen Jan Kotíšek. Ministerstvo financí společně s Českou národní bankou už ale pracují na novele zákona o spořitelních a úvěrních družstvech. Ta by měla být pro kampeličky ještě přísnější než dřívější novela připravovaná týmem Miroslava Kalouska, která nakonec kvůli pádu Nečasovy vlády skončila u ledu. Původně se počítalo s tím, že by se kampeličkám omezila bilanční suma na maximálně pět miliard korun. Při překročení této hranice by se pak musela kampelička transformovat na banku. Hovořilo se také o tom, že by družstevní záložny měly odvádět dvojnásobný příspěvek do Fondu pojištění vkladů.

Centrální banka však přitvrzuje a spolu s těmito změnami navrhuje ještě další opatření, která by prý měla sektor družstevních záložen stabilizovat. „Návrhy vycházející z našich zkušeností z dohledu nad záložnami jsme předali Ministerstvu financí, které je tvůrcem primární legislativy. Považujeme za zcela zásadní, aby legislativní úpravy v sektoru družstevních záložen vstoupily v platnost co nejdříve. Zkušenosti našeho dohledu ukazují, že další regulatorní změny v sektoru jsou potřeba,“ vysvětluje Kateřina Bartůšková z odboru komunikace České národní banky.

Anketa

Má podle vás Česká národní banka na kampeličky pifku?

MáSkoro to tak vypadáJako by se snažila cosi dohnat...Ne, jen přísně dohlíží, jak máNedokážu to posouditNezajímá mě to

Konec stoprocentní jistoty pro vkladatele?

České národní bance se nelíbí zejména to, že řada kampeliček v podstatě funguje jako akciové společnosti. Odporuje to prý principu družstevnictví, na kterém družstevní záložny vznikaly a měly by fungovat. Dnes můžou členové díky dodatečným vkladům do základního jmění kampeličky získat další hlasy a postupně ji tak ovládnout. Tomu by Česká národní banka chtěla bránit, a proto navrhuje pravidlo, podle kterého může mít v záložně jeden člen vždy pouze jeden hlas. Tento návrh vzbudil mezi zástupci kampeliček největší odpor; podle informací Hospodářských novin by ve finální podobě novely mohl dokonce chybět.

Další změny se pak týkají stanovení maximální možné půjčky, kterou může kampelička poskytnout jednomu svému členovi, případně skupině členů. Předejít by se tak mělo vysokým a neprůhledným rizikovým úvěrům. Centrální bance vadí také to, že některé záložny obcházely pravidla a poskytovaly půjčky i nečlenům.

Významnou novinkou by měla být i určitá spoluúčast členů při případném krachu záložny. Nepůjde však o snížení pojištění vkladů, o kterém už v minulosti hovořil guvernér České národní banky Miroslav Singer. Něco takového by totiž s největší pravděpodobností porušovalo směrnice Evropské unie. Místo toho je tu nápad zavést minimální možný členský vklad, který by už nebyl symbolický, tak jak je tomu dnes ve většině případů, ale měl by záviset na tom, kolik peněz člověk do záložny vloží. A na tento členský vklad by se nevztahovalo pojištění vkladů.

Návrh novely zákona prošel v dubnu mezirezortním připomínkovým řízením a v nejbližší době by měl být předán ke schválení vládě. „Cílem navrhovaných změn je především stabilizace sektoru a přiblížení jeho fungování mezinárodním standardům. Konkrétní podobu opatření budeme komentovat až poté, co bude návrh novely předložen vládě,“ řekl nám k dalšímu osudu novely Michal Žurovec z tiskového oddělení Ministerstva financí.

Motejlek: Šlo o chyby jednotlivců

Ekonomický novinář Miroslav Motejlek, který jako jeden z prvních upozorňoval na problémy kampeliček MSD a WPB Capital, nesouhlasí s tím, že by kampeličky byly systémově špatné: „Neplatí nyní často v tisku zmiňovaný axiom, že každá družstevní záložna je špatná, zatímco každá banka je dobrá. Podle konkrétních případů lze odvodit pouze individuální selhání managementu určitých bank a kampeliček. Věřím, že takovýto postoj zastává i Česká národní banka jako regulátor a že nerozlišuje podle právní formy dohlíženého subjektu, ale na základě obsahu – tedy kvality managementu, procesů, úvěrového portfolia a tak dále,“ říká Motejlek a připomíná, že pokud jsou dnes banky stabilní, je to výsledek více než desetiletého procesu. A není to navíc ani tak dávno, kdy Česká konsolidační agentura přebírala problémová aktiva od komerčních bank. Když zanikla, zůstal po této instituci účet ve výši 235 miliard korun. „Rozhodující není,“ tvrdí Miroslav Motejlek, „zda je konkrétní instituce kampeličkou, ale co jako kampelička dělá, tedy jak hospodaří s vklady svých členů. Právě družstevní princip, kdy každý družstevník je zároveň spoluvlastníkem kampeličky, má poskytovat větší míru transparentnosti a spoluzodpovědnosti jak věřitelům (z vkladů), tak i dlužníkům (z úvěrů) družstevních záložen.“

Fond pojištění vkladů: Německo jako vzor

Ředitelka Fondu pojištění vkladů Renáta Kadlecová se domnívá, že by se měl český trh družstevních záložen inspirovat sousedním Německem, kde má sektor kampeliček výraznou sílu. Mimo jiné i díky tomu, že si s běžnými bankami přímo nekonkuruje a zaměřuje se spíš na nižší vklady a úvěry a regionální klientelu. „Německé družstevní bankovnictví je spjato s lokálním trhem. Nenese tak zvýšené riziko nadnárodní finanční nákazy. Není ani pod tlakem akcionářů na růst ceny akcií a výplatu dividend. Nehrozí u něj odčerpávání zisků či likvidity ve prospěch zahraničních mateřských společností. Je komunitně zaměřeno, včetně úvěrového financování. To jsou všechno aspekty, které by měly být sledovány i při zájmu zachovat segment záložen v České republice,“ říká Renáta Kadlecová, která zároveň připouští, že se v současné době od sebe český a německý trh záložen diametrálně liší a jejich případné sblížení bude vyžadovat hodně času.

S tím, že by měly být české družstevní záložny zaměřeny lokálně a komunitně příliš nesouhlasí Jan Kotíšek z Asociace družstevních záložen: „Vždy závisí především na stavu finančního trhu, a to zejména ve vazbě na jeho otevřenost pro vstup dalších účastníků, a tím i na síle konkurenčního prostředí. Asociace má za to, že pro tuzemský finanční trh je zvolený typ fungování družstevních záložen vhodný, neboť zabezpečuje udržení poměrně vysoké míry konkurence mezi jednotlivými úvěrovými institucemi, a tím i výhodnější podmínky pro klienty, přičemž zároveň umožňuje i činnost těm družstevním záložnám, jejichž podnikání se orientuje na vymezenou klientskou základnu.“ Podle Renáty Kadlecové by se ale měla svůj přínos pro trh kampeliček snažit zlepšit i samotná asociace, ke které je sama dost kritická: „Důraz je nutno dát nejenom na restriktivní a kontrolní procesy, ale i na mechanismy, které vytvoří předpoklady pro stabilitu a rozvoj do budoucna. Nabízí se například povinnost družstevních záložen zřídit samoregulační orgán s příslušnými profesními standardy. Dnes dobrovolná organizace Asociace družstevních záložen je na první pohled bez jakýchkoli ambicí.“ Vzorem by prý při této iniciativě mohlo být právě Německo.

Sdílejte článek, než ho smažem