Družstevní záložny to teď v Česku nemají vůbec jednoduché. Česká národní banka už delší dobu upozorňuje na to, že na rozdíl od bank představují kampeličky riziko. Během loňského května centrální banka zahájila správní řízení s Metropolitním spořitelním družstvem a záložnou WPB Capital. Na první jmenovanou instituci se zaměřilo také Vrchní státní zastupitelství a těsně před Vánoci odebrala Česká národní banka největší z českých kampeliček licenci a Fond pojištění vkladů začal v zákonném termínu vyplácet věřitele družstva.
Pozornost veřejnosti se teď postupně přesouvá k druhé z „problematických“ záložen. Její představitelé se ale vehementně brání tomu, aby skončili v jednom pytli s Metropolitním spořitelním družstvem – prý se jedná o zcela odlišný případ. Od České národní banky se bohužel žádných informací k němu nedočkáme. Z jejího tiskového centra přichází stále stejná odpověď: „Do pravomocného rozhodnutí ve správním řízení není Česká národní banka oprávněna sdělovat jakékoli podrobnosti, ani není oprávněna poskytovat bližší informace o případných zjištěních při výkonu dohledu nad činností záložny, a to s ohledem na zákonnou povinnost mlčenlivosti.“ Informace o aktuálním dění je tedy možné získávat pouze od „vyšetřované“ záložny, a ani to není příliš snadné. Domluvit rozhovor s někým z vedení WPB Capital jsme se snažili už koncem loňského roku. Tehdy byli zástupci kampeličky ještě hodně opatrní a na diktafon s námi kvůli probíhajícímu řízení nechtěli mluvit. Po několika měsících se ale jejich postoj změnil. „S Českou národní bankou už nám dochází trpělivost. Rádi bychom upozornili na její nestandardní přístup, který v mnohém hraničí s porušováním zákonů. Během správního řízení si opravdu dělají, co chtějí,“ vysvětluje v úvodu našeho setkání obchodní ředitel WPB Capital Michal Čejka a smutně dodává: „Řekl bych, že nejsme poslední. Možná přijde brzy řada i na další hráče. Pro celý sektor kampeliček je to vážně nepříjemné.“
Jaká je aktuální situace družstevní záložny WPB Capital?
Co se týče správního řízení, tak tam je v podstatě všechno stále stejné. Od doby, co se vydalo předběžné opatření, tedy od poloviny května, nedospěla Česká národní banka k žádnému rozhodnutí. Nám tak nezbývá nic jiného, než čekat. Tahle situace nás ale samozřejmě velmi poškozuje.
Ve svých tiskových zprávách si stěžujete na způsob, jakým s vámi regulátor komunikuje. V čem je problém?
Příkladů nestandardního jednání ze strany České národní banky je celá řada. Jmenovat můžu třeba ten poslední, kdy nám začátkem února od České národní banky přišlo usnesení, ve kterém nás vyzývají, abychom se podívali do správního spisu s tím, že se ve lhůtě deseti dnů můžeme vyjádřit ke všem podkladům, které tam jsou. Na konci ledna Česká národní banka ovšem do spisu zařadila celou řadu nových materiálů, zhruba 320 listinných stránek a 35 tisíc digitálních záznamů. Většinu z nich přitom měla dávno předtím, v některých případech i několik měsíců. Tento postup nedokážeme pochopit. Ve správním řádu je jasně uvedené, že lhůta musí být přiměřená, aby měla druhá strana reálnou šanci se ke všemu vyjádřit. Když pak najednou po sedmi měsících přidají do spisu tak rozsáhlé materiály, pak to rozhodně není v deseti dnech možné.
Jaké materiály jsou teď ve spisu?
Na začátku jsme ve spisu našli pouze náš výpis z obchodního rejstříku a usnesení o uvalení předběžného opatření. Kvůli čemu k tomu dochází, tam nebylo ani uvedené. Jak probíhá šetření, tak dokumenty samozřejmě přibývají. Česká národní banka je tam ale vkládá často tak, abychom se k nim nemohli pořádně vyjádřit.
Velká část listin jsou navíc anonymní podání. To je aktivita bývalého člena WPB Capital pana Petroviče nebo s ním spřízněných osob. Jde o jednoho ze zakladatelů družstva. Později se rozhádal s ostatními obchodními partnery a z WPB odešel. Rozhodl se ale, že nám bude škodit, jak to jen jde. Vůbec se netají tím, že nás chce zničit.
To ale nevysvětluje chování České národní banky a těžko to bude hlavní příčina, proč se centrální banka vaší záložnou tak podrobně zabývá. Kvůli čemu s vámi bylo zahájeno správní řízení?
Správní řízení se týká několika úvěrů poskytnutých na nákup cenných papírů a prověřování několika dalších členských vkladů. Co se týče úvěrů na nákup cenných papírů, tak to je podle mě spíš okrajová záležitost. Úvěry jsou již dávno splacené a ani z komunikace se zástupci národní banky nemáme pocit, že to je nějaký zásadní problém. Ten je podle nich ve způsobu navyšování základního kapitálu. Česká národní banka ve spise vyjadřuje podezření, že mělo dojít k takzvané finanční asistenci. To je poskytování úvěrů za účelem splacení majetkové účasti ve firmě. Podle České národní banky jsme poskytovali nepřímou finanční asistenci, takže se úvěry měly dostat v řetězci několika firem zpátky do základního kapitálu. My rozhodně popíráme, že by docházelo k úmyslné finanční asistenci, jak tvrdí národní banka. Paradoxní je ale to, že i kdyby tomu tak bylo, tak finanční asistence je zákonem výslovně povolena, konkrétně zákonem o obchodních korporacích, kde v § 609 jsou dokonce podmínky poskytnutí finanční asistence spořitelními družstvy zmíněny; družstva mohou finanční asistenci standardně provozovat, pokud je poskytována za obvyklých podmínek. V prováděcí vyhlášce ČNB č. 123/2007 Sb. k zákonu o spořitelních družstvech sice stojí, že družstevní záložna nesmí poskytovat úvěry ani vystavovat zajišťovací instrumenty za účelem splácení základního členského vkladu, ovšem v dřívějším obchodním zákoníku to nebylo pro družstva nijak zakázáno a podle novely zákona o obchodních korporacích je to už navíc výslovně povoleno. Zmiňovaná vyhláška je tak v přímém rozporu se zákonnou úpravou vyšší právní síly, na což jsme kromě České národní banky upozorňovali i hospodářský výbor Poslanecké sněmovny v podnětu na zrušení tohoto nezákonného ustanovení vyhlášky, stejně jako Ústavní soud v ústavní stížnosti na postup České národní banky.
Co se vám na postupu České národní banky ještě nelíbí?
Není žádné tajemství, že se České národní bance sektor družstevních záložen nezamlouvá. Členové bankovní rady se už delší dobu vyjadřují v tom smyslu, že jsou kampeličky pro zdejší finanční trh problém. Svým přístupem pak maximálně ztěžují jejich fungování. Můj názor je, že se snaží o to, aby se kampeličky co nejdřív přeměnily na banky nebo úplně zanikly.
Co se týče přístupu České národní banky k naší záložně, tak to je pro mě už úplně nepochopitelné. Česká národní banka může podle zákona o spořitelních a úvěrních družstvech uvalit na kampeličku předběžné opatření a zakázat jí nějaké činnosti. To je samozřejmě naprosto legitimní. Nicméně stejný zákon říká, že to můžou udělat maximálně na sto dvacet dnů. Ve všech předchozích případech tohle pravidlo uplatňovali. U nás se ale rozhodli, že ho obejdou a předběžné opatření vydají podle správního řádu. V něm se totiž píše, že by se mělo rozhodnout do třiceti dnů, pokud jde ale o složitý případ, tak do šedesáti dnů, a pro výjimečné případy platí, že by se měly vyřešit bez zbytečného odkladu. Jinými slovy, pokud nás označí za výjimečný případ, tak u řízení žádná lhůta není a oni to můžou natahovat do nekonečna. Prostě nám zakážou obchodovat a počkají, až vykrvácíme.
Jak se chcete bránit?
My bychom rádi dokázali, že to, z čeho nás Česká národní banka podezírá, není pravda. Ale nechtějí nám to umožnit. Základem každého správního řízení je dokazování. Povinnost každého správního orgánu je dokazovat skutečnosti primárně formu ústního jednání. A když to není možné, tak alespoň udělat protokol o provedení důkazu. Ve správním spise o WPB Capital ale není jediný důkaz. Jsou tam zkrátka jen nashromážděné různé druhy listin. Za celých deset měsíců nebylo provedeno jediné dokazování formou ústního jednání a sepsán ani jeden protokol o provedení důkazu. Česká národní banka očividně nemá potřebu něco takového dělat. My po dobu správního řízení neustále navrhujeme provedení důkazů. Navrhovali jsme, ať si předvolají všechny jednatele firem, kteří u nás dostali ty problematické úvěry, a taky všechny autory podání proti WPB, která ČNB obdržela. Stejně tak mohli vypovídat lidé z auditorské firmy, se kterou spolupracujeme. Bohužel všechny naše návrhy byly vždycky zamítnuty.
Taky jsme ČNB upozorňovali, že máme zájemce o kapitálový vstup do záložny. To by z našeho pohledu mohlo vyřešit současný stav. Pokud se totiž regulátorovi nelíbí část našeho základního kapitálu, tak přece není nic jednoduššího, než nám nařídit, abychom si sehnali jiný kapitál. Když jsme spolu s možnými investory kontaktovali Českou národní banku, tak nám ale řekli, že teď je něco takového irelevantní. My se opravdu snažíme něco dělat a současný stav co nejrychleji zlomit. Zástupci banky na to ale absolutně neslyší a ignorují nás.
Jak se tahle situace promítla na vaše hospodaření?
Možná to někoho překvapí, ale vzhledem ke všem peripetiím, kterým musíme čelit, si vedeme velmi slušně. Od 15. května 2013 jsme nemohli poskytnout jediný úvěr, přijmout jediného nového člena ani žádný nový vklad. Za tu dobu nám volná likvidita poklesla zhruba jen o půl miliardy. To se sice může jevit jako velké číslo, naše aktuální volná likvidita je ale stále přes 1,3 miliardy korun. Kdyby tak Česká národní banka nechtěla rozhodnout a alibisticky vyčkávala, až sami padneme, tak by se jen tak nedočkala. Tímhle způsobem totiž můžeme vydržet ještě klidně rok až rok a půl.
Takže jste nezaznamenali nápor na pobočkách ze strany klientů, kteří by si chtěli vybírat svoje veškeré vklady?
Naštěstí ne. Peníze samozřejmě částečně odcházejí a je velmi nepříjemné, že je nemůžeme nahrazovat novými vklady. Splátková disciplína úvěrových klientů je však velice dobrá a od začátku předběžného opatření nám splatili víc než 735 milionů Kč z jistin úvěrů (to je pro představu zhruba 23 procent všech našich úvěrů k 15. květnu 2013) a víc než 90 procent úvěrů je klasifikovaných jako bez selhání. Některé úvěry jsou spláceny předčasně, takže přicházíme o budoucí úrokový výnos, což také není úplně ideální, na druhou stranu nám to alespoň udržuje dobrou likviditu.
Symbolem velkých problémů celého sektoru družstevních záložen jsou v tuto chvíli dvě kampeličky – Metropolitní spořitelní družstvo a WPB Capital. Nebojíte se, že vás všichni budou házet do jednoho pytle a že se té nálepky problémové kampeličky už nezbavíte?
Věřím, že se jim to nemůže podařit. Jde o diametrálně odlišné případy. Pokud by řízení České národní banky dospělo ke konci a nenašlo by žádná závažná pochybení, tak si myslím, že bychom se té nálepky zbavili poměrně dobře. Každý by si totiž mohl být jistý, že jsme zdravá instituce, když jsme přežili tak dlouhou dobu, kdy nám bylo v podstatě bráněno ve výdělečné činnosti.
Dovedete si představit, že by vám Česká národní banka na základě toho, že ve WPB docházelo k finanční asistenci, odebrala licenci?
My jsme ale nic takového opravdu vědomě nedělali. Navíc jak už bylo zmíněno v úvodu, kdyby k takovému závěru Česká národní banka dospěla, tak finanční asistence je podle zákona o obchodních korporacích výslovně povolena. Je důležité si rovněž uvědomit, že se tu neztratily žádné peníze a nikdo nebyl poškozen. Opatření národní banky jsou proto naprosto neadekvátní. Rád bych věřil, že odejmutí licence v téhle situaci nepřipadá vůbec v úvahu. Když se ale dívám, jakým způsobem Česká národní banka jedná, tak je na druhou stranu možné všechno.
V minulém roce navrhovalo Ministerstvo financí novelu zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, která měla zpřísnit podmínky pro kampeličky. Kvůli pádu Nečasovy vlády se ale novela nestačila schválit. Jak se na navrhované legislativní změny pro sektor záložen díváte vy?
Nikdy jsme se netajili tím, že s touhle novelou žádný problém nemáme. Je celkem logické, že pokud chce družstvo růst do větších rozměrů, tak jednou dospěje do fáze, kdy požádá o bankovní licenci a postupně se transformuje na banku. Tento krok byl pro nás ve střednědobém horizontu ostatně prioritou. Respektujeme i případné navýšení odvodů do Fondu pojištění vkladů. Že jsou družstevní záložny vzhledem ke svému klientskému portfoliu rizikovější než banky, je pravda. Na druhou stranu se už ale nikdo nedívá na to, že si ty zdánlivě rizikovější úvěry mnohem lépe zajišťujeme.
Guvernér České národní banky Miroslav Singer ale mluvil i o tom, že by chtěl kampeličkám snížit pojištění vkladů. Nemohlo by to celý váš sektor položit?
Kdyby k tomu došlo před rokem, tak věřím tomu, že by se s tím většina záložen dokázala vypořádat. Po krachu Metropolitního spořitelního družstva jsou už ale klienti v pozoru, takže by své úspory ze záložen asi raději vybírali. To by mohlo hodně kampeliček dostat do existenciálních potíží.
Rád bych k tomu ale dodal, že nápad pana Singera není podle mě realizovatelný. Stoprocentní pojištění vkladů v družstevních záložnách je nařízení Evropské unie. Nemyslím si, že bychom si ho mohli v Česku upravovat podle toho, jak se nám to zrovna hodí.
Jaká je tedy podle vás budoucnost celého sektoru družstevních záložen? Neskončí to za pár let tak, že ty největší se transformují a ty malé zaniknou?
Velké kampeličky se určitě budou snažit o transformaci na banku. Už jen kvůli přístupu ze strany České národní banky. Pořád si ale myslím, že i středně velké kampeličky můžou velmi dobře fungovat. A byla by škoda, kdyby se je někdo snažil pohřbít jen tak z principu.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
18. 3. 2014 14:47, urbanekm
Nejsem sice právník, ale schválně jsem si našel ten zákon o obchodních korporacích a ono se tam opravdu jasně píše v §608 -
Neurčí-li stanovy další podmínky, může družstvo poskytnout finanční asistenci, dál v §609 se pak upřesňuje, že přísnější podmínky se nevztahují na banky a finanční instituce, pokud je poskytována v obvyklých mezích jejich hlavní činnosti.
Jak tu někdo psal, tak vyhláška nemá přednost před zákonem, ale jenom může upřesnit některé ustanovení. Pokud tedy zákon něco dovoluje, nemůže to vyhláška zakázat.
Jinak by to bylo, kdyby byl zákon neurčitý a říkal, že podmínky toho, co se smí a co ne stanoví vyhláška. Tady je zdá se ta vyhláška v rozporu se zákonem a zákon má podle mě přednost.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
17. 3. 2014 9:48, xls
WPB jsou normální šmejdi, kteří nedodržují smlouvy, snaží se klienty tlačit do nevýhodných obchodů, přišel jsem kvůli nim o pěkných pár desítek tisíc. Doufám, že to ČNB dotáhne do konce, přispěje tím jen trochu k pročištění trhu.
V diskuzi je celkem (18 komentářů) příspěvků.