Podnikatelé se budou muset od května vypořádat s devíti různými možnostmi, jak odvést daň z přidané hodnoty (DPH) u piva. Na komplikaci názorně upozornila tabulka, která se rozšiřuje na sociálních sítích a jejíž pravdivost ministerstvo financí nevyvrátilo.
Daň totiž bude záviset nejenom na tom, jestli jde o alkoholické či nealkoholické pivo, ale také na tom, jestli jde o točené (čepované) nebo „balené“ pivo a jestli ho spotřebitel bude pít v restauračním zařízení, nebo jinde.
Snaha ministerstva financí o „narovnání podnikatelského prostředí“, která byla jedním z hlavním argumentů pro zavedení elektronické evidence tržeb (EET), tak přinese opačný efekt. Zatímco točené pivo v restauraci a hospodě bude zatíženo jenom 10% DPH, stánkař bez zázemí (židlí či stolků) za totéž zaplatí 21 %.
Květnové změny DPH souvisejí právě s rozšířením EET na zbývající obory podnikání. Podle ministryně Aleny Schillerové (ANO) mají být určitou kompenzací podnikatelům. Sazba DPH klesne mimo jiné i na čepované pivo podávané jako stravovací nebo cateringová služba (ministerstvo mluví o točeném či sudovém).
Snížení daně na pivo prosazoval i premiér Andrej Babiš. Přitom další zástupce hnutí ANO – ministr zdravotnictví Adam Vojtěch – opakovaně varuje, jak je alkohol škodlivý; a odkázala se na něj i Schillerová, když odmítala podobný návrh podporující malé pivovary – akorát prosazovaný opozicí. Sama vláda současně schválila zvýšení spotřebních daní z lihu, což ovšem postihne jenom takzvaný tvrdý alkohol.
Na tabulku devíti různých variant reagovalo ministerstvo financí mimo jiné tvrzením, že čepování (nealkoholického) piva do džbánu je extrémem. Samo ministerstvo ho přitom na svém webu k EET uvádí jako jeden ze standardních modelů ve stravovacích službách.
„Tato tabulka není ničím jiným, než účelovou kombinací různých druhů nápojů, konzumovaných v různém prostředí, a to včetně extrémních modelových příkladů, které se v praxi reálně nedějí. Například točené nealkoholické pivo načepované do džbánu a odnesené z provozovny,“ říká mluvčí ministerstva Michal Žurovec.
„Skutečnost je mnohem jednodušší. Co se týče prodeje piva, budou od 1. května 2020 uplatňovány dvě sazby DPH. Snížená 10% sazba DPH bude aplikována pro točené pivo konzumované v restauračním zařízení. Na balené pivo a točené pivo konzumované mimo restaurační zařízení bude nadále aplikována základní 21% sazba DPH. Nealkoholické nápoje včetně nealkoholického piva budou nadále zařazeny do snížené 15% sazby DPH s výjimkou nápojů podávaných ve stravovacích zařízeních, což od 1. května 2020 podléhá 10% sazbě DPH,“ popisuje mluvčí.
„Lze tedy říci, že jediná změna, kterou ministerstvo zavádí, je snížení DPH na poskytování stravovacích služeb, prodeje nealkoholických nápojů a točeného piva v restauracích, a to v souvislosti se zbývající vlnou EET,“ dodává Žurovec.
Ministerstvo vysvětluje, že u restauračních služeb dostane zákazník i „přidanou hodnotu“ – například obsluhu, posezení, klimatizaci, využití WC, úklid sklenice, její umytí a další služby nad rámec pouhého dodání zboží. Naopak prodej točeného piva do plastového kelímku u stánku v rámci sportovní či kulturní akce byl a i po novele dál bude považován za dodání zboží, protože je to srovnatelné s dodáním zmrzliny v kornoutu a nejde o restaurační služby.
Také u piva tak začne platit obecné pravidlo: Čím víc variant, tím víc možností k účelovému obcházení zákona. Prodejci by si k nižší DPH mohli pomoct třeba tím, že aspoň symbolicky přidají „zázemí“, tedy židle či stolky.
Právě před rozšiřováním výjimek a spekulací varoval exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), když odmítal zavedení třetí (nejnižší) sazby DPH od roku 2015. Podle původních plánů tehdejší vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL mělo jít o výjimku, ta se ale podle očekávání postupně rozšířila o množství dalších položek.
Květnové snížení DPH zvýhodní třeba i pizzu zkonzumovanou v restauraci (od května s 10% sazbou) před pizzou objednanou domů (zůstává 15% DPH – obecně u potravin jako zboží). Do startu první fáze EET, tedy do konce listopadu 2016, to přitom bylo opačně: na jídlo v restauraci se vztahovala 21% sazba oproti 15% při jeho dodání jako zboží.
Petr Kučera
Šéfredaktor webu Peníze.cz. Zaměřuje se na širokou oblast osobních financí a spotřebitelských témat. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Vedl zpravodajství České... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
5. 2. 2020 13:20, Karel Holata
Proč dělat něco jednoduše, když to jde tak báječně složitě!!!!
Neměl by se někdo jít už konečně léčit??!!!
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
5. 2. 2020 13:34, jan
Jenom nevyskakujte! Člověk má rozum na to, aby přemýšlel! Nebo ho má někdo na něco jiného??
V diskuzi je celkem (84 komentářů) příspěvků.