Životní minimum stoupne, Maláčová má zelenou

Životní minimum i existenční minimum po víc než osmi letech od poslední změny zřejmě stoupnou – buď už letošního března, nebo od července.

S návrhem ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) totiž souhlasí i hnutí ANO jako silnější koaliční partner. Právě ANO doteď zvýšení blokovalo.

„Na návrhu panuje v tuto chvíli koaliční shoda. Ministerstvo práce a sociálních věcí nás opakovaně ujistilo, že má v rámci schváleného státního rozpočtu pro rok 2020 zabezpečeny potřebné finanční prostředky na všechny sociální výdaje z návrhu plynoucí. Ministerstvo financí proto nebude návrh rozporovat,“ potvrdila webu Peníze.cz ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Růst má podle Maláčové aspoň dorovnat inflaci od roku 2012. Životní i existenční minimum by se proto mělo zvýšit zhruba o 13 procent. 

Maláčová chce, aby obě částky stouply už od začátku března. Stačí k tomu souhlas vlády, protože změna má formu nařízení, není potřeba novela zákona v Parlamentu.

Vláda se ale od letošního roku zavázala (a prosadila i do zákona o Sbírce zákonů), že všechny právní předpisy se budou měnit vždycky jenom k začátku nebo polovině roku.

Maláčová proto musí ostatní ministry přesvědčit, že zrovna zvýšení minima si zaslouží výjimku kvůli „naléhavému obecnému zájmu“. Podle schválených pravidel musí jít o „zvlášť výjimečný případ“. Pokud se jí to nepodaří, došlo by ke zvýšení až od července.

„Navrhovaný termín účinnosti nebudeme rozporovat, bude však záviset na legislativním procesu,“ říká Schillerová za ministerstvo financí. 

Od životního minima se mimo jiné odvíjí hranice příjmů, od níž vzniká nárok na dávky v hmotné nouzi, porodné, přídavky na děti či dávky pro zdravotně postižené. „Dvě třetiny těch, kterých se životní minimum týká, nemohou pracovat,“ vysvětluje Maláčová. Ovlivňuje také výši nezabavitelného minima – sumy, která musí zůstat člověku při exekuci nebo osobním bankrotu.

Maláčová přišla s návrhem na zvýšení životního i existenčního minima už od ledna 2019, hnutí ANO ale bylo proti. A souhlas s dalším návrhem podmínilo tím, že Maláčová připraví takzvanou revizi sociálních dávek. Její návrh stihla dokončit až na konci loňského roku, proto nemohla navrhnout ani zvýšení minim hned od ledna 2020.

Předchozí vlády výrazně zvyšovaly minimální mzdu, zatímco životní minimum se neměnilo. Chtěly tím zvýšit motivací lidí pracovat, aby se jim nevyplatilo žít jen ze sociálních dávek. Proti zvyšování byla i ministryně Michaela Marksová (ČSSD) ve vládě vedené Bohuslavem Sobotkou. „Chodit do práce se musí vyplácet více než brát sociální dávky a nepracovat,“ vysvětlovala.

Po růstu částek, které se naposledy zvýšily v lednu 2012, volají i odboráři. Zvýšení by podle šéfa ČMKOS Josefa Středuly mělo aspoň dorovnat inflaci.

Psali jsme podrobně

Přísnější má být i postup vůči uchazečům, kteří se jenom vymlouvají na špatný zdravotní stav.

Kdo nechce pracovat, přijde o dávky na delší dobu, plánuje Maláčová

---

Úřady mají nově hodnotit i pracovní aktivitu příjemců dávek nebo to, zda posílají děti do školy.

Dávky na bydlení zpřísní. Maláčová má hotový plán

---

Lidé v insolvenci nebo exekuci mají naději, že jim k životu zůstane víc peněz.

Dlužníkům má zůstat víc. Nezabavitelné minimum stoupne

---

Má smysl zvyšovat hranici životního minima, od kterého se odvozuje řada sociálních dávek, nebo v této oblasti není štědrost státu na místě?

Očima expertů: Zvýšit životní minimum?

Podle zákona může vláda zvýšit životní a existenční minimum, pokud náklady na výživu a ostatní základní potřeby stouply od posledního zvyšování o více než pět procent. Přestože ceny od roku 2012 stouply o víc než deset procent, vlády v předchozích letech využívaly toho, že jde jenom o možnost, nikoliv její povinnost.

Odboráři chtějí, aby vláda musela v takovém případě zvyšovat minima automaticky, ne podle svého uvážení.

Před rokem chtěla Maláčová zvýšit životní i existenční minimum o 11 procent. Narazila ale na nesouhlas ministryně financí Aleny Schillerové (ANO). Ta uvedla, že díky současnému růstu ekonomiky najde práci každý, kdo se snaží, takže by mu stát neměl zvyšovat sociální dávky. A na ty, kteří opravdu nemůžou pracovat, podle Schillerové náš sociální systém pamatuje.

Zmrazení životního minima je problém také podle neziskových organizací, které pomáhají chudým lidem. Hranice pro získání dávek v hmotné nouzi, přídavků na děti nebo dávek pro zdravotně postižené totiž v praxi rok od roku klesá. Pokud si lidé aspoň trochu vydělávají, rostou jim příjmy, současně se jim kvůli inflaci zvyšují i výdaje. Hranice pro dávky přitom zůstává pevně daná, neroste úměrně výdělkům nebo cenám.

Životní minimum představuje částku, která by měla stačit na jídlo a základní osobní potřeby. Základní částka pro jednotlivce je 3410 korun měsíčně. Jestliže v domácnosti žije víc osob, počítá se pro první dospělou osobu 3140 korun, pro druhou a každou další 2830 korun, pro nezaopatřené děti pak platí nižší částky podle věku.

Existenční minimum je 2200 korun za měsíc. Má jít o minimální hranici příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití.

Už nás sledujete? 

Přidejte si Peníze.cz na Twitter nebo Facebook a dozvíte se včas další aktuality a praktické rady! 

Petr Kučera

Zaměřuje se na osobní finance a spotřebitelská témata. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Přes pět let vedl web Peníze.cz, předtím ekonomicko-finanční rubriku... Další články autora.

Jakou cenu má vaše nemovitost?

Získejte na pár kliknutí jediná certifikovaná data o realitním trhu a rozhodujte se na základě správných informací.

Vyzkoušet zdarma

Sdílejte článek, než ho smažem