Pokud vám vaše příjmy a celkové sociální a majetkové poměry neumožňují „uspokojení základních životních potřeb, a to ani na nejnižší úrovni, jste z pohledu zákona v hmotné nouzi. Žádat tak můžete o příspěvek na živobytí, základní dávku v hmotné nouzi. Na příspěvek konkrétně dosáhne jedinec, rodina nebo okruh společně posuzovaných osob, kterým po zaplacení přiměřených nákladů na bydlení nezbývá víc než částka na živobytí. Jak se částka na živobytí stanoví a kolik dělá samotný příspěvek? Poradíme.
Kdo má nárok
O příspěvek na živobytí je potřeba požádat na úřadu práce – příslušné tiskopisy najdete v naší galerii formulářů. Počítejte s tím, že úředníky budou zajímat vaše příjmy i příjmy společně posuzovaných osob. V praxi se berou v potaz výdělky za poslední tři měsíce před podáním žádosti. V případě, že váš příjem náhle výrazně poklesl, posuzuje úřad práce jen příjem v měsíci, v němž k poklesu příjmu došlo.
Na rozdíl od dalších sociálních dávek se ale nepočítá s celkovým čistým příjmem, započítá se totiž jen jeho část. Stejně tak příjem z dávek z nemocenského či důchodového pojištění. Konkrétně:
Doplatek na bydlení, příspěvek na bydlení a některé mimořádné nebo jednorázové dávky se naopak nezapočítávají vůbec.
Vedle příjmů se budou úředníci zajímat také o váš majetek – v příslušném formuláři proto budete muset uvést, jestli vlastníte nemovitost nebo jiný movitý majetek jako auto, cenné obrazy nebo třeba starožitnosti.
Částka na živobytí 2017
Výše příspěvku na živobytí se určí jako rozdíl mezi částkou na živobytí jednotlivce nebo rodiny a jejich příjmem. Nejprve se od něho ale odečtou přiměřené náklady na bydlení. Ty můžou tvořit nanejvýš třicet (v Praze pětatřicet) procent příjmu. Když vám pak po zaplacení bydlení zůstane míň než částka živobytí, dorovná vám stát pomocí příspěvku na živobytí příjmy na její úroveň.
Částka na živobytí se u každého stanovuje individuálně, vždy se nicméně odvíjí od existenčního a životního minima.
Životní minimum je společensky uznaná hranice měsíčního příjmu, která má pokrýt základní potřeby jako jídlo, oblečení a hygienu. V roce 2017 dělá:
- 3410 Kč pro jedince
- 3140 Kč pro prvního dospělého v domácnosti
- 2830 Kč pro druhého (a každého dalšího) dospělého
- 1740 Kč pro dítě do 6 let
- 2140 Kč pro dítě 6–15 let
- 2450 Kč pro dítě 15–26 let
Životní minimum si snadno spočítáte na naší kalkulačce.
Existenční minimum, částka nezbytná k zajištění jídla a ostatních potřeb umožňujících přežití, je ještě nižší – letos dělá 2200 Kč.
Výpočet příspěvku na živobytí
Pro výpočet příspěvku na živobytí platí, že částka živobytí dospělého odpovídá nejméně existenčnímu minimu. Pro některé skupiny lidí, například nezaopatřené děti nebo penzisty, se ale částka živobytí automaticky navyšuje na úroveň životního minima. Zákon o pomoci v hmotné nouzi konkrétně upravuje následující případy:
- Pro nezaopatřené děti, starobní důchodce, člověka invalidního ve třetím stupni a osoby starší 68 let se částka na živobytí rovná životnímu minimu.
- Částka živobytí se zvyšuje, když stav daného člověka vyžaduje (na základě doporučení lékaře) zvýšené náklady na dietní stravu.
- Když dlužíte za alimenty na nezletilé dítě víc než trojnásobek měsíční splátky, rovná se částka živobytí existenčnímu minimu (případně zvýšenému z důvodu dietního stravování)
- Jestli jste vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání a v posledních šesti měsících před žádostí o dávku jste dostali výpověď kvůli zvlášť hrubému porušení povinností, rovná se částka na živobytí existenčnímu minimu (případně zvýšenému kvůli dietě)
- Jestli vám byla celý kalendářní měsíc poskytována péče ve zdravotnickém zařízení, rovná se částka na živobytí existenčnímu minimu (případně zvýšenému kvůli dietě)
Částka na živobytí se navyšovala na úroveň životního minima také tomu, kdo se snažil svoje majetkové poměry aktivně řešit – hledal zaměstnání prostřednictvím úřadu práce.
V únoru ale nabyla účinnosti novela zákona o pomoci v hmotné nouzi, která přináší jednu zásadní novinku – aktivní hledání nového zaměstnání pro navýšení částky živobytí už nebude stačit, alespoň ne tomu, kdo je bez práce dlouhodobě. Po šesti měsících pobírání příspěvku na živobytí totiž spadne částka na živobytí z životního minima na existenční minimum. Jinak řečeno z 3410 korun na 2200 korun. Její zvýšení pak bude možné, jen pokud se zapojíte do výkonu veřejné služby. Veřejná služba pak zvedne částku na živobytí o:
- 40 procent rozdílu mezi životním minimem jednotlivce a existenčním minimem při výkonu veřejné služby minimálně 20 hodin měsíčně – tedy o 484 korun.
- O polovinu rozdílu mezi životním minimem jednotlivce a existenčním minimem, pokud odpracuje alespoň 30 hodin měsíčně – tedy o 605 korun.
Zpět na úroveň životního minima, respektive ještě o 121 korun výš, se pak dostane ten, kdo nemá žádný majetek, který by mohl prodat případně pronajmout, a zároveň nemá nároky a pohledávky, které by mohl vymáhat. V obou případech se částka živobytí zvýší o třicet procent rozdílu mezi životním a existenčním minimem, tedy o 363 korun. Ještě o další tři stovky se může částka na živobytí zvednout tomu, kdo bude mít s výkonem veřejné služby prokazatelné náklady – na dopravu, telefon nebo korespondenci. Veřejnou službu můžou zájemcům nabízet úřady práce. Příspěvek na živobytí se začne podle nových pravidel snižovat letos v srpnu.
Výši příspěvku na živobytí alespoň orientačně propočte naše kalkulačka.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
9. 8. 2017 15:23, Romana zaveska
Dobrý den, chtěla bych se zeptat. Jsem v 5 měsíci rizikového těhotenství a z tohoto důvodu nemohu vykonávat veřejnou sluzbu. V zákoně jsou vyloučeny pouze matky na mateřské dovolené. Bude mi částka snížená na 2200 nebo ne? Děkuji.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
19. 7. 2017 21:38, honza
ja jsem na socse a nic mi u řady ne na bydli a bych moch od dělat dvacet hodin .tak chodit na papír do zbjeru a bych prezil.
V diskuzi je celkem (10 komentářů) příspěvků.