Zdroj: Shutterstock
Základní lhůta pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2022 končí v pondělí 3. dubna 2023 – první pracovní den v dubnu.
Kdo podá přiznání elektronicky, získává o měsíc delší lhůtu: končí v úterý 2. května – první pracovní den v květnu.
Zájemce o delší lhůtu nemusí dopředu nic hlásit. Prostě nepodá přiznání do začátku dubna, ale později. Elektronická forma je zároveň záchranou pro lidi, kteří nestihli připravit papírové přiznání včas.
Pokud vám přiznání chystá daňový poradce, má čas do 3. července (první pracovní den v červenci). Využití poradce už nemusíte finančnímu úřadu předem oznamovat.
Hledáte výhodný firemní úvěr? Klikněte ZDE.
Za elektronické podání se považuje takové, které finančnímu úřadu pošlete přes internet ve formátu XML. Nestačí tedy, když si místo klasického tiskopisu stáhnete formulář z internetu, který pak sice vyplníte na počítači, ale nakonec ho vytisknete a předáte finančnímu úřadu v papírové formě. Nestačí ani naskenované přiznání třeba ve formátu PDF nebo JPG.
Elektronicky můžete podat přiznání především:
Podnikající fyzické osoby (OSVČ), kterým stát zpřístupnil datovou schránku automaticky ze zákona, musí podat daňové přiznání povinně elektronicky. Nemusí to udělat přímo přes datovou schránku, dají se použít i další způsoby, které jsme před chvílí zmínili.
Podrobně jsme o téhle povinnosti psali v samostatném článku: Naskenovat ho nestačí. Jak na daňové přiznání s povinnou datovkou
Pro nepodnikatele (a některé OSVČ bez povinné datové schránky) je elektronická forma dobrovolná. Platí pro ni také mírnější pravidla. Díky nim může elektronickou formu využít i ten, kdo nemá elektronický podpis nebo jinou státem uznávanou elektronickou identitu.
Za elektronické je v tomto případě považováno i podání, které vyplníte a pošlete přes aplikaci EPO bez ověřeného podpisu či identity. Podmínkou je, že takové přiznání do pěti dnů potvrdíte přes takzvaný e-tiskopis podání. Ten vám aplikace nabídne při odeslání – pak si ho vytisknete, ručně podepíšete a doručíte na finanční úřad na papíře, a to buď klasickou poštou, nebo osobně. Pozor: Kdo má datovou schránku ze zákona, tedy většina OSVČ, nemůže tento náhradní způsob (dodatečné potvrzení přes e-tiskopis) využít.
Měsíc navíc díky elektronickému podání lze získat i při využití software třetích stran – aplikací různých výrobců, které umožňují vyplnění daňového podání a jeho následné elektronické odeslání s použitím uznávaného elektronického podpisu nebo vytvoření XML souboru, který je pak možné načíst do aplikace EPO nebo do datové schránky.
Když podáte přiznání jakoukoliv formou nejpozději 3. dubna 2023, musíte nejpozději 3. dubna také zaplatit případný nedoplatek na dani. Nezáleží na tom, jestli jste přiznání odevzdali na papíře, elektronicky nebo přes poradce – pokud jste to stihli v základním termínu do 3. dubna, je pro vás toto datum klíčové i pro splatnost daně a nemůžete využít ani měsíc navíc.
Dodejme, že úrok z prodlení za pozdní zaplacení daně se počítá až od čtvrtého kalendářního dne, tedy letos od 7. dubna. A díky tomu, že úrok vám finanční správa naúčtuje, až když překročí 1000 korun, bývá „toleranční doba“ v praxi ještě delší.
Pokud přiznání podáte elektronicky mezi 4. dubnem a 2. květnem 2023, posouvá se splatnost daně na 2. května. A když přiznání podá poradce mezi 4. dubnem a 3. červencem, stačí daň zaplatit 3. července.
Pro vrácení přeplatku na dani platí stejná pravidla jako pro splatnost případného nedoplatku.
Podle zákona má finanční úřad na vrácení přeplatku třicet dnů od dne jeho vzniku. Přeplatek formálně vznikne až uplynutím příslušné lhůty k podání přiznání.
Pokud jste odevzdali přiznání nejpozději 3. dubna, ať už na papíře, elektronicky nebo přes poradce, počítá se třicetidenní lhůta od začátku dubna, takže přeplatek přijde nejpozději na začátku května.
Když podáte přiznání elektronicky mezi 3. dubnem a 2. květnem, začíná se počítat teprve od začátku května a přeplatek přijde nejpozději na začátku června. Totéž při využití daňového poradce: přiznání stačí podat na začátku července, přeplatek přijde nejpozději na začátku srpna.
Do daňového přiznání vůbec neuvádíte příjmy, které jsou osvobozené od daně. Ale: když osvobozený příjem přesáhne pět milionů korun, musíte ho oznámit finančnímu úřadu. Každý příjem se přitom posuzuje jednotlivě, ne jako součet všech osvobozených příjmů za rok.
Nedělá se to v daňovém přiznání, ale formou samostatného oznámení. Nemá závaznou podobu, nicméně využít lze třeba tiskopis na webu Finanční správy.
Lhůta pro takové oznámení je stejná jako u daňového přiznání za kalendářní rok, v němž jste takový osvobozený příjem obdrželi. Tedy: v zásadě do 3. dubna, případně do 2. května (při elektronickém podání přiznání po 3. dubnu) nebo do 1. července (při podání přes poradce po 3. dubnu).
Pozor: Oznámit osvobozený příjem nad pětimilionový limit musí i lidé, kteří nemají povinnost podávat samotné daňové přiznání. Typicky jde o zaměstnance bez vedlejších příjmů nebo OSVČ s paušální daní. Pro ně platí základní lhůta – oznámení je tak potřeba podat nejpozději 3. dubna.
Od data podání daňového přiznání se odvíjejí i termíny pro přehledy na sociální a zdravotní pojištění. Lidé je musí odevzdat do jednoho měsíce ode dne, kdy uplynula lhůta pro podání přiznání.
Takže: Když podáte daňové přiznání jakoukoliv formou do 3. dubna, musíte odevzdat přehledy nejpozději na začátku května. Česká správa sociálního zabezpečení má přísnější výklad a mluví o podání nejpozději 2. května (počítá totiž měsíc od standardní lhůty pro daňové přiznání bez ohledu na jeho prodloužení kvůli víkendu). Zdravotním pojišťovnám stačí 3. května (měsíc od reálného konce lhůty pro přiznání).
Nezáleží na tom, jestli jste podali přiznání na papíře, elektronicky nebo přes poradce. Nezáleží ani na tom, jakou formou pošlete přehled pro sociální nebo zdravotní pojištění. Případný nedoplatek je pak potřeba zaplatit do osmi dnů od podání přehledu.
Pokud jste přiznání podali elektronicky mezi 3. dubnem a 2. květnem, končí lhůta pro přehledy na začátku června (1. června sociální, 2. června zdravotní). Případný nedoplatek je pak opět potřeba zaplatit do osmi dnů od podání přehledu.
A když přiznání podá poradce mezi 3. dubnem a 3. červencem, stačí přehledy pojištění odevzdat nejpozději na začátku srpna (1. srpna sociální, 3. srpna zdravotní) a nedoplatek uhradit do osmi dnů od podání přehledu.
Pokud účtujete v takzvaném hospodářském roce (odlišném od kalendářního), je potřeba zdravotní pojišťovně do 31. března oznámit, ke kterému datu budete podávat daňové přiznání, pokud ho neodevzdáte nejpozději do konce března.
Petr Kučera
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
