Revoluce v daňovém přiznání: Po internetu, s novými termíny i sankcemi

| rubrika: Co se děje | 27. 8. 2019 | 16 komentářů
Daně už vyřídíte stejně snadno jako v internetovém bankovnictví. Na přiznání dostanete víc času, vrácení přeplatku se můžete dočkat i dřív než doteď. Slibuje to návrh, který schválila vláda. Detailně jsme prozkoumali, co přináší.

V Česku začne fungovat „online finanční úřad“. I běžným lidem umožní vyřídit daňové povinnosti jednoduše přes internet. „Nový portál pro komunikaci s finanční správou by měl být podobný elektronickému bankovnictví,“ popisuje ministryně financí Alena Schillerová.

Po mnoha letech vizí a slibů udělalo ministerstvo důležitý krok: Dokončilo novelu daňového řádu a v květnu ji poslalo do takzvaného připomínkového řízení. Návrh teď schválila vláda a zamíří k poslancům.

Online finanční úřad má být spuštěn ve čtvrtém čtvrtletí roku 2020, v nejlepším případě by se tedy takhle mohlo poprvé podávat přiznání k dani z příjmů za rok 2020.

„Lidé a firmy si snadno vyřeší své daňové povinnosti z pohodlí domova nebo z křesla kanceláře. Přiblížíme se zemím jako Estonsko nebo Švédsko,“ říká Schillerová a věří, že poslanci návrh podpoří. Daňový řád je totiž hlavně „procesním předpisem“, neřeší samotnou výši daní ani třeba náklady na přípravu a provoz nového systému.

Jako že MOderní a JEdnoduché

Základem online komunikace má být portál nazvaný Moje daně. Jeho přípravu oznámil tehdejší ministr financí (a nynější premiér) Andrej Babiš už v červnu 2016. Slovo MOJE přitom úřad píše velkými písmeny – má jít o zkratku přívlastků moderní a jednoduché. 

Anketa

Podáváte přiznání přes internet?

Virtuální finanční úřad vznikne rozšířením už existující daňové informační schránky (DIS), kterou podle ministerstva doteď využívá jenom malá část poplatníků. „Díky novele se DIS ‚upgraduje‘ na obdobu internetového bankovnictví v oblasti daní,“ říká Jakub Vintrlík z tiskového oddělení ministerstva.

„Portál nabídne možnost předvyplnění přiznání údaji, jimiž finanční úřad disponuje z dřívějších daňových řízení,“ upřesňuje Vintrlík. Uživatel uvidí na svůj osobní daňový účet včetně historie a zjistí, jestli státu něco dluží, nebo má přeplatek.

Do portálu a k odeslání přiznání (nebo jiného podání finančnímu úřadu) se lidé mají dostat mnohem snadněji než dosud. Když nebudou mít e-občanku nebo datovou schránku, měly by jim stačit přihlašovací údaje přidělené finančním úřadem.

Systém prý bude jednodušší než dosavadní možnost přes Portál občana. Ten funguje od poloviny loňského roku, elektronické formuláře finanční správy jsou v něm dostupné od září. Kdo však nemá datovou schránku, musí mít občanský průkaz s čipem (vydávaný od loňského července) a k němu si pořídit čtečku, která přijde na několik set korun. I proto je zájem o portál zatím malý.

Ve hře je také spolupráce s největšími bankami, které v rámci České bankovní asociace vyvíjejí projekt nazvaný Sonia (soukromoprávní bod pro identifikaci a autentizaci). Pro komunikaci se státem by pak člověku stačila „elektronická identita“, jejíž pomocí se přihlašuje do elektronického bankovnictví. To je jednak dostatečně bezpečný a ověřený způsob, jednak už jsou lidé zvyklí ho běžně používat.

Měsíc k dobru, nebo rychlejší vrácení přeplatku

Elektronickou komunikaci s finančním úřadem chce ministerstvo podpořit i dvěma výhodami.

Kdo podá daňové přiznání online, získá o měsíc delší základní lhůtu než ostatní – tedy čtyři místo tří měsíců od konce kalendářního roku. Papírové přiznání (poštou nebo na podatelně) by se tedy dál muselo odevzdat nejpozději na začátku dubna, elektronické by stačilo do začátku května.

Člověk, který by chtěl využít delší lhůtu, by nemusel nic dopředu hlásit. Prostě nepodá přiznání do začátku dubna, ale později. Online forma se tak zároveň má stát záchranou pro lidi, kteří nestihli připravit papírové přiznání ve standardním termínu. Přijde ale i jedna změna k horšímu – o té si řekneme o pár odstavců níž.

Měsíční „bonus“ by se nevztahoval na přiznání podávané poradcem. Pro něj tedy zůstane lhůta do začátku července, neprodlouží se do začátku srpna. Koneckonců poradci už teď musí podávat přiznání elektronicky, připomíná ministerstvo.

Potřebuje víc!

Další vlna elektronické evidence tržeb má zelenou. Vládní koalice odmítla většinu opozičních zlepšováků. Láká na nižší DPH a úlevu pro drobné podnikatele.

Jak dál s EET? Rozšíření neuteče skoro nikdo


Nejlepší zvýšení daní je takové, kterého si lidé ani nevšimnou. Ministryni financí se teď docela hodí, že její předchůdci nemysleli na systémové řešení do budoucna.

Daň z příjmů potichu roste. Proč to Schillerová nechce zastavit?

Nový systém má přinést ještě jedno zlepšení: Lidé už nebudou muset předem (do začátku dubna) oznamovat finančnímu úřadu, že využijí služeb poradce. Když neodevzdají přiznání do začátku dubna, prostě ho podají buď do začátku května (sami elektronicky), nebo do začátku července (přes poradce). Případnou pokutu za zpoždění a úroky z prodlení tak finanční úřad bude moct spočítat až v červenci.

Skončí také povinnost využívat elektronické formuláře pro lidi, kteří si dobrovolně zřídili datovou schránku. Doteď dostávají automaticky pokutu 2000 korun, když jakékoliv přiznání pošlou jinak.

Motivací k tomu, aby lidé odevzdali elektronické přiznání v původním termínu, má být další novinka: Lhůta pro vrácení přeplatku na dani se zkrátí ze současných 30 na 15 dnů – ale jenom pro ty, kdo přiznání pošlou online.

Zatímco doteď má finanční úřad čas na vrácení přeplatku do začátku května, nově by to musel stihnout do poloviny dubna – to se samozřejmě týká jenom přiznání (žádostí o přeplatek), které úřadu přijdou do začátku dubna.

Připomeňme, že lhůta pro vrácení se vždycky může začít počítat až poté, co uplyne „řádný termín“ pro podání přiznání – tedy až od začátku dubna. I když někdo odevzdá přiznání v polovině února, úřad čeká, jestli od něj do začátku dubna nepřijde opravné přiznání. Teprve pak formálně vznikne přeplatek. Na tomhle pravidle se nemá nic měnit ani v novém systému.

Méně příjemné už je zvýšení hranice, pod níž se přeplatek (až na výjimky) nevrací. Doteď je to 100 korun, nově stoupne na 200 korun. Drobné se sice neztratí, ale stát vám je automaticky vrátí až poté, co v součtu překonají oněch 200 korun.

Schillerová tak vzala za svůj návrh i pirátských poslanců, který před pár měsíci odmítla podpořit s odkazem na přípravu „komplexnějšího řešení“. Poslanec Tomáš Martínek chtěl posunout termín pro online přiznání právě o jeden měsíc. Argumentoval mimo jiné tím, že v Česku je jedna z nejkratších lhůt v EU. Díky elektronizaci podle něj stát ušetří, protože zpracování, kontrola i archivace formulářů budou jednodušší.

Ani v budoucnu zřejmě nezaplatíme daně kartou. Kvůli provizím pro banky a kartové společnosti (stanoveným jako podíl z hodnoty transakce) by totiž stát přišel o část daňových příjmů.

Změní se pokuty i úroky

V návrhu jsme objevili i věc, která řadu lidí nepotěší: Ministerstvo chce zrušit „nesystémové pravidlo tolerující zpoždění s podáním přiznání nebo platbou daně“.

Podle dosavadních pravidel sice končí standardní lhůta pro poslání i zaplacení přiznání 1. dubna, v praxi se ale lze bez sankce opozdit ještě o pět dnů u přiznání, případně čtyři dny u platby. Část „daňových subjektů“ toho zneužívá, uvádí ministerstvo. Nově tak zavede nulovou toleranci.

Jako kompenzace však má zároveň stoupnout minimální hranice pro vymáhání pokuty: Doteď se platí, až když dosáhne 200 korun, nově to bude od 500 korun. Pokuta se počítá jako 0,05 procenta daně za každý den – to je pro představu třeba pět korun denně za každých deset tisíc korun na dani. U drobných zpoždění tak většina lidí nepozná změnu.

A zase to papírování...

Za pizzu v restauraci zaplatíte od příštího roku nižší DPH než při objednání domů. Změn, které schválili poslanci, je mnohem víc. Projděte si podrobnosti.

Dárek za tři a půl miliardy. Co zlevní díky nižší DPH?


Skoro tři pětiny uživatelů internetu chtějí komunikovat s úřady online s využitím svého digitálního bankovnictví. Brzo by se jim to mohlo splnit.

Na úřad přes banku. SONIA to dokáže snadno a zadarmo

Navíc tady oproti dřívějšku vznikne mnohem větší prostor: místo pěti dnů budou mít opozdilci k dobru celý měsíc – akorát pak musí poslat přiznání přes internet.

Úroky z prodlení, které přijdou ke slovu při pozdním zaplacení daně, mají podle návrhu klesnout. Doteď se počítají jako čtrnáct procentních bodů nad úroveň repo sazby ČNB, nově má jít jenom o osm bodů nad repo sazbu.

Podle aktuálních čísel by tak úrok klesl z celkových 16 % na 10 % (počítá se repo sazba na začátku pololetí). „Navrhujeme snížení takzvaných reparačních úroků na úroveň odpovídající občanskému zákoníku,“ říká k tomu Schillerová.

Minimální částka pro vymáhání úroků se má naopak zvýšit z 200 na 1000 korun. Pod tuto hranici se tedy úrok ani nepředepíše a nevzniká povinnost jej uhradit. Částka se počítá jako součet „u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok“.

Zmírní se i pokuta pro ty, kteří musí podávat přiznání elektronicky, především kvůli zprovozněné datové schránce. Doteď je automaticky 2000 korun. Kdo má online komunikaci povinnou ze zákona, platil by „jenom“ 1000 korun. A kdo si datovou schránku zařídil dobrovolně, nebude už muset platit žádnou pokutu.

DIČ i bez rodného čísla

Podnikatele potěší návrh, který umožní nepoužívat jejich rodné číslo jako základ DIČ (daňového identifikačního čísla). Dosavadní způsob totiž kritizují ochránci osobních údajů.

Ministerstvo přichází s kompromisní variantou: Kdo o to výslovně požádá, získá DIČ tvořené „vlastním identifikátorem správce daně, který bude na rozdíl od rodného čísla koncipován jako bezvýznamový“. Všichni ostatní dál automaticky dostanou DIČ podle rodného čísla.

Za inspiraci může Kalousek

Poslanci by návrh měli projednat na podzim. Změny by pak začaly platit půl roku po zveřejnění ve Sbírce zákonů, takže nejdřív během prvního pololetí roku 2020.

Portál Moje daně a možnost online přiznání ale ještě můžou nabrat zpoždění. Novela totiž vytvoří jenom „legislativní zakotvení“ pro jejich fungování. Komplikovanější může být technické zajištění systému. IT zakázku za víc než půl miliardy korun ministerstvo letos v únoru zrušilo poté, co z ní vyřadilo čínskou firmu Huawei kvůli bezpečnostním rizikům.

První fáze zatím nepočítá se sociálním a zdravotním pojištěním, týkala by se tedy jenom daní. Nad tím se pozastavují například pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík nebo bývalý ministr Miroslav Kalousek (TOP 09).

Právě Kalousek přišel už v roce 2009 s projektem Jednoho inkasního místa. Lidé a firmy měly od roku 2014 (později s odkladem na rok 2015) odvádět daně i povinné odvody na jediné místo prostřednictvím jediného formuláře a komunikovat s jediným úřadem – namísto tří plateb a tří zcela odlišných formulářů.

Projekt ale ještě před startem zrušila vláda vedená Bohuslavem Sobotkou a s Andrejem Babišem jako ministrem financí – podle nich nebyl systém dostatečně připravený.

Článek z 22. května jsme zaktualizovali po projednání návrh vládou 26. srpna.

Už nás sledujete? 

Přidejte si Peníze.cz na Twitter nebo Facebook a dozvíte se včas další aktuality a praktické rady! 

Odeslat
e-mailem

Líbil se vám článek?

+38
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 16 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

22. 5. 2019 17:12, Vlado

Konečně, to už mělo být dávno. To same proč tak dlouho trvá zavedení elektronických dálničních známek.

+10
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

27. 8. 2019 7:51, Octopus

Zadne znizovani dani nebude (kvuli starnuti populace). Danove zatizeni vysokoprijmoveho zamestnance je tak 85% - 90%... Smutne.

Zobrazit celé vlákno

-5
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (16 komentářů) příspěvků.
Partners Financial Services
 
 

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.