Zapomenuté miliardy jsou pod palbou kritiky. Projekt, který od loňského června slibuje lidem, že najde jejich zapomenuté akcie z kuponové privatizace, to v posledních dnech schytává v diskuzích pod články i na sociálních sítích.
Lidé si stěžují na to, že se do služby zaregistrovali a nic se neděje. Mají tedy obavu, jestli jenom nenabírá osobní údaje, které pak zneužívá. Dalším klientům vadí výše nálezného nebo to, že chce peníze za akcie, o kterých už lidé sami věděli.
„Mrzí nás, že je některými projekt vnímán tak negativně i přes fakt, že jsme lidem vyplatili za jejich akcie více než sto milionů korun,“ reaguje Daniel Surmař, zakladatel projektu a jednatel společnosti Stock Convertor, která Zapomenuté miliardy provozuje. Služba měla původně fungovat jen do loňského října, pro velký zájem ale své fungování prodloužila. „Negativní komentáře jsou častokrát založeny na nepochopení smlouvy, netrpělivosti ze strany zákazníka nebo neochoty zaplatit nálezné/poplatek, na kterém se s námi při registraci domluvili,“ vysvětluje.
Někteří klienti mluví o tom, že případ nahlásí policii jako podvod. Policie informace ke konkrétním společnostem neposkytuje a zatím tedy nelze ověřit, kolik z nich už skutečně podalo trestní oznámení.
Obava o osobní údaje
Lidé si často stěžují na to, že firmě poslali potřebné údaje, ofotili občanku, ale pak už je nikdo nekontaktoval. A například jeden z klientů později firmu požádal o výmaz svých osobních údajů, ale také se mu nikdo neozval.
„Naši klienti mají právo požádat o smazání osobních údajů. Pokud tak učiní, vždy je mažeme v souladu se Zásadami zpracování osobních údajů,“ reaguje Surmař. Dodává, že osobní údaje všech klientů, kteří o to nezažádají dříve, budou po třech letech smazány.
„Není nás tolik, abychom všechny zprávy a telefonáty pokryli okamžitě. Není možné, abychom provozovali telefonní linku pro všechny volající,“ říká Surmař. Firma podle něj nemůže najmout více lidí, protože už by jí to nákladově nevycházelo. Pro velké množství lidí je totiž služba zcela zdarma a firma na nich tratí – například na poplatcích za výpisy z centrálního depozitáře.
„Bezplatnost služby pro takové množství lidí je vykoupena faktem, že komunikace trvá o něco déle, než jsou zákazníci zvyklí. Lidé platí opravdu až v okamžiku, kdy na jejich účtech nalezneme hodnotné akcie a nabídneme odkup,“ dodává Surmař.
Nehrozí tedy, že by těmto lidem volal třeba někdo s nabídkou půjčky nebo s neodolatelnou investiční příležitostí. „Osobní údaje všech našich klientů využíváme pouze za účelem poskytování naší služby. Dále je předáváme pouze účastníkům Centrálního depozitáře cenných papírů (banky a investiční společnosti – poznámka redakce) a neposkytujeme je žádným dalším třetím stranám,“ zdůrazňuje Surmař.
Nálezné do 15 %
Zapomenuté miliardy od začátku uvádějí, že lidé nikdy nezaplatí více jak 15 % z hodnoty nalezených akcií. Někteří klienti teď přesto říkají, že po nich firma chce víc. „Ano, taky jsem šel do toho s těmi 15 % provize, ale aktuálně po mně chtějí cca 32 % s tím, že s touto firmou neexistuje žádná přímá komunikace – na e-maily nereagují, na telefonu je robot,“ píše jeden z diskutujících.
„Nárok na nálezné za naši službu vzniká pouze v momentě, kdy klientovi nalezneme hodnotné akcie uvedené v sazebníku a nabídneme jejich odkup. V takovém případě činí naše odměna 15 %. Jakmile jsme se stali plátci DPH, byla k naší ceně připočtena DPH, avšak naše odměna je stále maximálně 15 %,“ říká Surmař. DPH se počítá jako 21 % z těch 15 % nálezného, takže klient ve výsledku skutečně zaplatí víc než 15 %. Ukážeme si to na příkladu částky 10 000 Kč: 15 % z ní je 1500 Kč, 21 % z 1500 Kč je 315 Kč, takže výsledná cena je 1815 Kč (zhruba 18 % z 10 000 Kč).
Surmař připouští, že v ojedinělých případech se může stát technická chyba, kdy firma vyúčtuje větší či menší nálezné. „Když klient chybu reklamuje, tak nálezné snížíme/zvýšíme na patřičnou hodnotu. Proto jsme v případě nálezného 34 %, kdy nás klient kontaktoval, ihned sjednali nápravu,“ ujišťuje.
Služba funguje tak, že když najde nějaké zapomenuté akcie, nabídne lidem jejich odkup za cenu akcií poníženou o odměnu. Lidé ale mají možnost říci, že akcie odprodávat Zapomenutým miliardám nechtějí. Pak si služba vyúčtuje cenu za nalezené akcie podle sazebníku. Například za každou akcii ČEZ se v takovém případě platí 125 korun, za akcii O2 je to 47 korun.
Čekání na výplatu
V diskuzi se objevil i příspěvek, který Zapomenuté miliardy obviňuje, že za převedené akcie jejich bývalý majitel nedostal zaplaceno. „Pokud se s klientem dohodneme na odkupu akcií, vždy za převedené akcie obratem zaplatíme. Dosud nenastal žádný případ, kdy bychom akcie převedli a nezaplatili za ně. Ve smlouvách o odkupu je vždy definováno, do kdy mají klienti peníze očekávat a za jakou částku akcie prodávají,“ říká Surmař.
Může však nastat situace, kdy se výplata protáhne. „Realizace odkupu je někdy náročnější proces. Například když musíme získat souhlas představenstva emitenta s převodem nebo čekáme na kumulaci většího balíku. V takových případech smlouvy držíme v takzvaném stand-by režimu, kdy je na naší straně nepodepisujeme, tedy neuzavíráme, a samozřejmě ani nepřevádíme akcie,“ vysvětluje zakladatel projektu.
„V těchto případech může i v důsledku nedostatečné komunikace z naší strany dojít k situaci, kdy si klient myslí, že smlouva byla již uzavřena a akcie prodány, i když smlouva fakticky uzavřena nebyla a akcie jsou stále na jeho nezařazeném majetkovém účtu,“ dodává.
Na Zapomenuté miliardy se podle Surmaře obrátilo už 140 tisíc lidí. U 17 tisíc z nich služba akcie skutečně našla. Celková hodnota těchto akcií je přes 400 milionů korun, firma jich odkoupila méně než polovinu – dohromady šlo o akcie za více než sto milionů korun.
Najdou všechno
Další diskutující si stěžují na to, že služba našla akcie, o kterých už věděli, a že chce nálezné i za ně. „Operují jednoznačně tím, že hledají ztracené akcie, tak jak můžou chtít peníze za to, že mi našli akcie, ze kterých každoročně dostávám dividendy? Je jasné, že ty nejsou ztracené,“ píše jeden z klientů.
I na to ale firma dopředu upozorňovala. Při registraci lidi vyzývala, aby se neregistrovali, pokud z akcií pobírají dividendy a nemají je přitom na běžném majetkovém účtu. „Protože na nezařazeném účtu najdeme pravděpodobně jen tyto akcie,“ říká. „Pokud klient aktivně komunikuje a doloží, že o akciích věděl (například dopisem o dividendě), tak ve všech případech nálezné ze 100 % odpouštíme,“ dodává.
S výtkami, že lidé o nalezených akciích věděli, se Surmař potkává často. „Jsou to případy, kdy lidé nevyslyšeli výzvy centrálního depozitáře z minulosti, že si mají převést (takzvaně zařadit) svůj účet k některému z účastníků depozitáře (tedy do banky nebo k investiční společnosti – poznámka redakce) a vědomě nebo nevědomě využívají výhod bezplatného vedení nezařazeného majetkového účtu. I u akcií na nezařazených majetkových účtech mohou lidé pobírat dividendu,“ připomíná.
Jde to levněji
Na webu Peníze.cz jste se už loni mohli dočíst, že jsou i jiné a levnější možnosti, jak zjistit, jestli náhodou také nemáte takzvaně nezařazené akcie z minulosti.
Kdo má bankovní identitu, může získat výpis z nezařazeného účtu cenných papírů online za 90 korun. Tuto možnost zavedl Centrální depozitář cenných papírů loni na podzim. Do té doby nabízel jen papírový výpis za 500 korun, k němuž bylo potřeba odeslat formulář s úředně ověřeným podpisem.
„Stačí zajít do banky, minimálně velké banky to umějí, a nechat si udělat výpis z nezařazené evidence z Centrálního depozitáře cenných papírů,“ dává další tip Marcel Vanduch, analytik společnosti Partners.
Obecně nejvýhodnější podmínky má zřejmě Fio banka: samotné zjištění, zda člověk má nezařazený účet z kuponovky, je zdarma. Výpis akcií, které na něm případně jsou, přijde na 130 korun (z toho 60 korun jako poplatek Fio bance a 70 korun depozitáři). V průběhu září mohli o výpis bezplatně žádat klienti Banky Creditas, tato marketingová akce ale už neběží.
Jiří Hovorka
O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
10. 2. 2022 9:54, Pag
Kupónovou privatizaci spustil tento stát, dokonce politická strana, která je nyní vůdčí silou současné vlády. Stát by se tedy měl postarat o to, aby nikomu akcie z kupónovky nepropadly a sám by je měl aktivně pro své občany vyhledávat. A to i přesto, že posledních 25 let aktivně lidem zabraňoval, aby se vůbec nějakým způsobem dozvěděli, jaké akcie vůbec mají a jakou mají hodnotu.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
10. 2. 2022 10:21, matěj
Citace - Pag / 10.02.2022 09:54
Stát by měl asi lidem i utírat zadek a aktivně se starat o to, aby jim nikdy nedošel toaletní papír.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (25 komentářů) příspěvků.