Jatka dorazila do Evropy, čtyři banky zachraňuje stát

Jan Stuchlík | 30. 9. 2008

Daňoví poplatníci musí hasit požár i v evropských bankách. Jejich peníze zachránily čtyři velké peněžní ústavy. V Americe se mezitím schyluje k dramatu - Kongres neschválil předjednaný plán na záchranu tamních bank.

Střemhlavý pád bankovních akcií

Belgická Fortis Bank

Německá Hypo Real Estate

Americká Wachovia

Americká bankovní jatka otevírají pobočku i v Evropě. Nebýt státních intervencí, zkrachovaly by přes víkend čtyři banky. Belgickou bankovní jedničku Fortis zachránila před insolvencí jedenáctimiliardová injekce vlád Belgie, Nizozemska a Lucemburska. Britská hypoteční bankaBradford & Bigley rovnou skončila v nucené správě státu, od něhož pak za pakatel koupila retailovou divizi tohoto zkrachovalého ústavu španělská Banco Santander. V Německu se spojila spolková vláda se zatím utajeným konsorciem tamních bank, aby napumpovaly 35 miliard eurdo hypotečního giganta Hypo Real Estate. Pod ochranná křídla státu převzala také islandská vláda tamní bankovní trojku Glitnir.

Další oběti krize se mohou objevit brzy. První na ráně bude zase Amerika. Americká Sněmovna reprezentatnů neschávila sedmisetmiliardový záchranný balík na oddlužení tamních bank. Trhy se zřítily. Index Dow Jones přišel během dne o 778 bodů, nejvíce bodů během jednoho dne v historii. Vyjádřeno v dolarech ztratily americké akcie za jeden den hodnotu jednoho bilionu dolarů.

Pondělní převzetí banky Wachovia největší americkou bankou Citigroup za dvě miliardy dolarů může být jen předehra. Wachovia se díky Citigroup vyhnula jistému kolapsu.

Problémy evropských bank, kterým nyní museli přijít na pomoc daňoví poplatníci, mají společného jmenovatele: zmrazení úvěrů na mezibankovním trhu. Belgická Fortis Bank doplatila na nákup retailové divize nizozemské ABN Amro Bank v roce 2007. Tato transakce stála Belgičany 24 miliard eur, které jí nyní chyběly, aby mohla bez problémů dostát všem svým závazkům. Na mezibankovním trhu si kvůli úvěrové krizi půjčit nemohla. Proto musely do hry vstoupit vlády Belgie, Nizozemska a Lucemburska. Každá z nich koupila 49procentní balík akcií v dceřiných společnostech Fortis ve svých státech. Dohromady bance poskytly 11,2 miliardy eur. Fortis už vyjednává i o prodeji ABN Amro. Ať už tuto divizi prodá komukoli, podle německého deníku Handelsblatt na transakci prodělá. Hovoří se o prodejní ceně prý až kolem deseti miliard eur.

Německá Hypo Real Estate zase doplatila na loňskou koupi irské společnosti Depfa, která financuje projekty státu a veřejného sektoru. Slibovala si od této akvizice, že získá lepší přístup ke státním zakázkám. Jenže Depfa se dostala do ztrát, z nichž ji musela vytáhnout její nová matka. Ta sama ale utrpěla stamilionové ztráty v souvislosti s americkou hypoteční krizí. Za normálních okolností by si Hypo Real Estate půjčila na mezibankovním trhu, nyní tam však peníze nesehnala. Proto přišla na pomoc spolková vláda a skupina zatím nejmenovaných německých bank. Z celkové injekce 35 miliard eur, zaplatí němečtí daňoví poplatníci přes 26 miliard. Banka, jejíž akciese během pondělka propadly o 70 procent, tak prý má dost peněz, aby úvěry z mezibankovního trhu nepotřebovala až do konce roku.

Anketa

Stane se obětí finanční krize i některá česká banka?

Nemožnost získat na mezibankovním trhu peníze na financování dlouhodobých hypotečních úvěrů stála i za pádem britské Bradford&Bingley. Poskytnuté úvěry měla kryté pouze z poloviny vklady střadatelů. Když peníze došly a žádný z konkurentů si banku nechtěl koupit, převzal v ní kontrolu stát. Od něj pak koupila 197 poboček i s vklady ve výši 20 miliard liber španělská banka Banco Santander. Celkem jí to stálo 612 milionů liber, uvedla agentura Bloomberg.

Je možné, že tím evropské bankovní problémy nekončí. Zatím odepsaly banky na celém světě ztráty z hypotečních cenných papírů v celkové výši 554,3 miliardy dolarů. O skoro polovinu této částky přišly právě evropské bankovní domy. Měřeno poměrem celkových aktiv (poskytnuté úvěry či nakoupené cenné papíry) ku vlastnímu jmění jsou na tom hůř než banky americké, řekl Bloombergu Daniel Gros, ředitel Centra pro evropská politická studia. To by při dalším zhoršování dostupnosti krátkodobých úvěrů na mezibankovním trhu mohlo evropské banky vážně ohrozit.

Nejistota tak bude nejspíš světovými finančními trhy cloumat dál. Analytici oslovení listem Handelsblatt očekávali ještě před klíčovým parlamentním hlasováním v USA, že ceny akcií budou v příštích dnech klesat. Krize se podepíše i na hospodářských výsledcích firem. Podle některých odhadů klesnou zisky podniků v německém indexu DAXpříští rok oproti očekáváním o 25 procent. To se podepíše i na ceně jejich akcií.

Smrtelná spirála nabírá na obrátkách. Krize zdaleka nekončí.