Na dno si akciové trhy sáhnou možná až za rok

Jan Stuchlík | 24. 9. 2008 | 2 komentáře

Americký ministr financí zatím s plánem na záchranu bank v hodnotě 700 miliard dolarů v Kongresu narazil. Podle některých zákonodárců ho bude muset výrazně předělat. Akciové trhy se kvůli těmto zprávám zase výrazně propadly.

Kocovina je zpátky. Lék v podobě zprávy, že americká vláda zbaví banky břemene neprodejných a čím dál méně hodnotných aktiv napojených na rizikové hypotéky , účinkoval jen dva dny. V pondělí a úterý byl bolehlav zpět. Investoři přes víkend zjistili, že grandióznímu plánu v hodnotě 700 miliard dolarů chybí důležité detaily. Navíc po prvních reakcích Kongresu, který musí plán schválit, není jasné, jestli pomoc přijde opravdu tak rychle a v takové podobě, jak vláda slibovala. Akciové trhy , které minulý čtvrtek a pátek zažily rekordní růst, se proto v pondělí zřítily tam, kde v pátek začínaly. Úterý nebylo lepší.

Nezodpovězených otázek ohledně záchranného plánu je stále hodně. Ministr financí Henry Paulson chce po Kongresu, aby mu dovolil utratit v příštích dvou letech až 700 miliard dolarů za cenné papíry zaručené rizikovými hypotékami , které nyní tíží bilance amerických bank. Tím je zbaví potenciálních ztrát. Banky pak začnou zase půjčovat firmám a lidem a ekonomika se z finanční krize začne vzpamatovávat. Až sem je plán jasný.

Neví se však, za kolik by stát hypoteční cenné papíry od bank kupoval. Šéf centrální banky Ben Bernanke se v úterý před senátní komisí vyjádřil, že by to měla být cena, která vyjadřuje hodnotu cenného papíru až do splatnosti, a nikoli aktuální tržní cena. Podle analytiků oslovených agenturou Bloomberg to znamená, že Bernanke věří, že v dlouhodobějším horizontu budou všechny dluhy z těchto aktiv splaceny. Stát by tak nepřišel ani o jeden investovaný dolar . Druhá možnost, vykoupení cenných papírů za aktuální hodnotu, která je většinou nižší, než v jaké jsou zaneseny v účetnictví bank, by přinutilo banky odepsat další ztráty. Bankovní krizi by to možná zmírnilo, ale nevyřešilo.

Od výkupní ceny se odvíjí i spekulace, kolik tento záchranný kruh nakonec bude americké daňové poplatníky stát. Na první variantě stát podle analytiků nejspíš prodělá. Celková ztráta se odhaduje na několik set miliard dolarů. Ve druhém případě by daňoví poplatníci naopak mohli vydělat. Levné hypoteční cenné papíry by mohly opět získávat na hodnotě, jak se bude zotavovat americká ekonomika a lidé budou mít zase dost peněz na splácení hypoték.

Čtěte více o hypoteční krizi

Krátkodobě se ovšem Amerika výrazně zadluží. Deficit státního rozpočtu se kvůli plánu příští rok zvýší z plánovaných 500 miliard na více než bilion dolarů, neboli 7 procent HDP. To by byl nejvyšších rozpočtový schodek v amerických dějinách. Vzroste tak i státní dluh na více než 70 procent HDP. Naposledy dlužila americká vláda tolik peněz v roce 1954, kdy splácela úvěry financující její účast v druhé světové válce. Investoři se obávají, že takové zvýšení dluhu pošle ceny amerických státních dluhopisů dolů. To prý odradí státy jako Čína, Rusko či arabské země, aby další americký dluh financovaly.

Investory na trzích znervózňuje také nejistota, kdy začne záchranný program fungovat. Proti Paulsonovu plánu se po počátečním přikyvování zvedl odpor jak mezi republikány, tak mezi demokraty. Poslanci i senátoři sice souhlasí, že rychlá akce je potřebná, ale před listopadovými parlamentními a prezidentskými volbami chtějí ukázat, že jim záleží především na jejich voličích a nikoli na bohatých finančnících. Proto požadují, aby součástí plánu bylo omezení vyplácení odměn manažerům bank, kterým stát pomůže. Či aby se dostalo pomoci i těm Američanům, kterým hrozí kvůli nesplácení hypotéky zabavení domu. Třeba tak, že si budou moci u soudu vyjednat nové podmínky pro splácení hypotéky.

Jak investovat v nejistých dobách

Demokratický senátor Charles Schumer zase v rozhovoru pro televizi CNBC navrhl, aby Kongres umožnil vládě čerpat ze začátku jen 150 miliard dolarů. Paulson se zatím tváří, že je ochoten vyjednávat o kompromisech. Nicméně o omezení na platy manažerů nechce slyšet. Kdyby ho kongresmani prosadili, banky by se prý do programu nehlásily. Rovněž žádá co největší flexibilitu, tedy jakýsi bianco šek na celou požadovanou sumu, s níž si bude moci dělat, co uzná za vhodné.

Ekonomové se shodují, že Paulsonův plán, ať už projde s jakýmikoli změnami, pomůže americký finanční systém stabilizovat. Dodávají však, že neodstraní hlavní příčinu celé krize – klesající ceny nemovitostí . Ty od července 2006 spadly o 19 procent, spočítala agentura Standard and Poor’s. Jen v září klesnou o dalších deset procent, předpovídá banka Goldman Sachs.

Zkušenosti z podobných opatření v minulosti ukazují, že rekonvalescence bankovního sektoru a celé ekonomiky se protáhne na roky. Po krachu amerických spořitelen na konci 80. let a obdobném záchranném vládním zásahu trvalo akciovým trhům ještě rok, než si sáhly na dno. Dva roky klesal výkon ekonomiky a tři roky se vzpamatovával trh s nemovitostmi, vypočítává deník Wall Street Journal. Podobnou zkušenost zažily i skandinávské země začátkem 90. let. I tam trvalo skoro pět let, než se ekonomiky z finanční krize vzpamatovaly.

Dá se tedy očekávat, že akciové indexy budou horskou dráhu připomínat ještě pár měsíců. Bude to platit, i když třeba po schválení záchranného plánu Kongresem zase na Wall Street na chvíli zavládne euforická nákupní horečka.